Spolky bijí na poplach, že realizace dalších 17 developerských projektů s více než 6000 lůžky, které se u Lipna plánují, dál zhorší kvalitu vody v přehradě, ale především zničí krajinu a tím důvod, proč lidé na Lipno jezdí. „Naším cílem je, aby do Zásad územního rozvoje, jejichž desátou aktualizaci mají krajští zastupitelé projednávat, byla zapracována Územní studie krajiny z roku 2021, kterou si krajský úřad nechal zpracovat. Studie zdůrazňuje přesně to, po čem voláme i my – především aby se nezastavovaly další lokality volné krajiny,“ říká Vladislav Smolka, zástupce spolku Šumava Ne Na Prodej, který žije ve Frymburku. Obě další zástupkyně spolků – Pavla Setničková a Dana Špatenková patří do komunity původních lipenských chatařů, kteří jsou z proměny Lipna a zhoršující se kvality vody v přehradě zneklidněni. 

Starostové versus občané?

V jejich vystoupení zaznělo, že obce kolem Lipna mají staré územní plány a developeři využívají toho, že v nich jsou území pro zástavbu vyčleněna, přestože situace se už dramaticky změnila. Pavla Setničková řekla, že starostové obcí na Lipensku nejsou nakloněni debatám na toto téma, někteří brání i toku informací směrem k místním obyvatelům a jsou na developerské aktivity navázáni. 

Hejtmana Martina Kubu (ODS) popudil časopis Lipensko pro život, který aktivisté v sále rozdali. Všiml si v něm totiž předvolební inzerce kandidáta do Senátu na Krumlovsku Daiibora Uhlíře, který je konkurentem současného senátora Tomáše Jirsy z ODS. Hejtman řekl, že tu aktivisté rozdali volební leták a zmínil, že je potřeba se podívat na petici, nakolik jsou v ní podepsáni lidé, kteří na Lipensku trvale žijí. Dodal, že lidé taky dneska podepisují kdeco.  

Zástupci spolků nechali promítnout několik záběrů, jak voda v některých místech přehrady letos kvetla nebo byla potažena hnědou hmotou. Ukázali také vývojovou řadu posledních let, z níž bylo patrné, že dnů se zhoršenou kvalitou koupání přibývá. Zejména v některých lokalitách. „Říkají nám, že to způsobují sami chataři. Jejich počet se ale nezměnil. Koupací vody se zhoršují vlivem enormní zástavby,“ řekla Dana Špatenková. 

Odloženo po volbách

Zástupci spolků dostali příslib, že o jejich petici se bude jednat na říjnovém zastupitelstvu. Podle hejtmana má smysl počkat na výsledek komunálních voleb, protože ten naznačí, nakolik místní voliči shledávají své starosty jako nekompetentní řešit jejich problémy. „Nestavme to tak, že starostové jsou nějaký spolek spolčený proti lidem a že nekomunikují s lidmi. Z výsledku voleb poznáme, co si tamní lidé myslí,“ řekl hejtman. Stejný názor vyslovila Hana Šťastná (ODS), podotkla, že na Lipně provozuje rekreační nemovitost a taky bude zvědavá na výsledek voleb, jestli místní vidí problém ve starostech. Barbora Šiftová (ANO) podotkla, že v devadesátých letech se všichni modlili, aby se na Lipně začalo něco dít. „S obrázky se dá manipulovat a tato oblast nic jiného než cestovní ruch nemá,“ řekla Šiftová.

Náměstek hejtmana pro životní prostředí František Talíř (TOP 09) připomněl, že problém se musí řešit, protože když bude voda v Lipně zelená a nezpůsobilá ke koupání, nikdo tam nebude chtít ani žít, ani tam jezdit za rekreací. „Ano, to, za čím tam lidé jezdili, se pomalu ztrácí a to má řešit kraj,“ připojila se i Ivana Stráská (ČSSD).

Radní Jiří Fišer (Jihočeši) podotkl, že nelze občanský sektor považovat za nějaké prvoplánové trablemakery a politiky za primární škůdce. „Příští debata by měla být věcná,“ řekl Fišer. S tím souhlasili i Josef Soumar a Dan Leština z klubu Pirátů. František Konečný (nezařazený) podotkl, že 13. října, kdy se bude konat příští krajské zastupitelstvo, ale nemusí být nové koalice po komunálních volbách ještě ustavené a podle něj by bylo lepší počkat na listopadové zastupitelstvo, aby bylo jasné, kdo bude v tamních obcích partnerem.

Chtějí původní chataři Lipno jen pro sebe?

Redakce JčTEĎ se obrátila s dotazem na starostku Černé v Pošumaví Irenu Pekárkovou – co podle ní zhoršuje kvalitu vody v jezeře? Je možné, aby nové komplexy neměly dostatečně vyřešené odpadní vody? 

Irena Pekárková řekla, že za dvanáct let, po které stojí v čele obce, stále platí územní plán z roku 2009 a neprošla žádná změna, kterou by přibyla nějaká větší plocha k zástavbě. „Velké komplexy, o kterých tyto spolky mluví, ještě nestojí a k jejich povolení se vyjadřuje 25 institucí. Takže to nevidím tak jednoduše, že by tady mohly tyto rezorty vzniknout. Staví se tu rodinné domy, ale musí být napojeny na čističku. Byť je to od posledního domu ke kanalizaci kilometr daleko, tak na tom trváme. Čistička se tu vybudovala před třiceti lety s kapacitou 3000 obyvatel a my jich máme 800,“ řekla starostka. Naznačila, že spolky nezaložili místní lidé, ale rekreanti, kteří si tu kdysi postavili chaty a nové komplexy kolem sebe si už nepřejí. Pokud jde o odpadní vody a znečišťování jezera, má řada z nich ale sama máslo na hlavě.

„Než jsem přišla před dvanácti lety na radnici, pracovala jsem ve firmě, která vyváží septiky chatařům. Takže vím, kolik je tu chat, jaká je četnost a kapacita vyvážení a občas tu řešíme i stížnosti samotných chatařů, kteří upozorňují, že soused vypouští přepad ze septiku do louky. O propustnosti septiků nemluvě,“ poznamenala starostka. Barometrem kvality vody v přehradě je podle ní i přítomnost bachnatky americké, která by v nekvalitní vodě nepřežila. 

Starostka také upozornila, že tradiční skupina chatařů nestojí hlavně o sousedství pronajímaných apartmánů, kde pak týden řádí turisté a zase zmizí. „Když se podíváte na internetové servery, zjistíte, že značná část chatařů své chaty pronajímá také,“ dodala. 

Trvalí obyvatelé schází

Starostka Pekárková naznačila, že obce na Lipensku mají své problémy. „Chataři například volají, abychom jim opravili příjezdové komunikace. Jenže z našeho rozpočtu na to nedosáhneme a na dotace nemáme nárok, protože tu žije málo trvale přihlášených obyvatel. Podobné je to i s nedostatkem lékařů a dalších služeb. Na to, aby tu prosperovali, je málo stálých obyvatel,“ dodala Irena Pekárková s tím, že pokud jde o obří rezorty, má obec v ruce jako nástroj regulační plán a ten se snaží využívat. „Trváme na tom, že parcela bude mít aspoň 1000 metrů, aby tu developeři nenasekali nudličky s unifikovanými domky, které se pak pronajímají k rekreaci a přes zimu tu nikdo nežije,“ dodala starostka Černé v Pošumaví. Pokud jde o volby jako vysvědčení lipenským starostům, je prý sama zvědavá. 

Obyvatel Frymburku Vladimír Smolka ze spolku Šumava Ne Na Prodej upozornil, že aktivisté se problémem zabývají do hloubky, oslovují odborné instituce a apelují na to, aby se uvažovalo nad budoucností Lipenska. A proč podle aktivistů mají vliv na zhoršující se kvalitu vody v přehradě právě velké rekreační komplexy? „Je tam celá řada aspektů. Fosfor, který vyživuje sinice, odstraňují čistírny odpadních vod z 90 procent. Takže určitá část putuje i po přečištění do jezera a s rostoucí ubytovací kapacitou je fosforu čím dál víc, v sezoně desetkrát. Zákaz fosfátů v pracích prášcích sice platí od roku 1994, ale to neplatí pro přípravky do myček nádobí, kterých v novostavbách přibývá. Od roku 2006, kdy se na Lipensku začala objevovat větší výstavba, šla kvalita vody v jezeře dolů,“ říká Vladimír Smolka. Problém vidí i v tom, že provozovatelé čističek by do nich měli dovážet bakteriální kulturu, ale neobjevují se žádosti o ni – navíc vzorky ke kontrole odebírají sami provozovatelé čističek. „Realitu bychom se dozvěděli, kdyby vzorky odebírala nezávislá organizace, například inspekce životního prostředí,“ upozorňuje Smolka. 

Krok frymburské radnice, která další výstavbu už povoluje pouze pro obyvatele, kteří se trvale přihlásí, se podle Vladimíra Smolky mine účinkem. „Když tu rodina přihlásí jednoho svého člena a později ho zas odhlásí, nechá je někdo dům zbourat?,“ pochybuje.  

Od aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje si lidé z lipenských spolků tedy slibují, že se do nich zakotví závěry studie, kterou si kraj loni nechal zpracovat a která dochází ke stejným závěrům, a že se nastaví koordinace územních plánů jednotlivých obcí na Lipensku tak, aby se tato aglomerace vnímala a řešila jako celek a každá obec si nehrála na vlastním písečku.