V Budějovicích byla pověřena přípravami organizace České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028, která už od roku 2023 oslovuje kulturní instituce, aktivizuje místní spolky a hledá zajímavé nápady. Jedním z nich je rozprostření událostí klíčového roku 2028 i na další jihočeská místa. Akce se ale dějí permanentně už od nominačního roku a poutají ke konečnému finále pozornost. Pro inspiraci, výměnu zkušeností a také informaci, jak jsou přípravy daleko, slouží setkání (Perma)kulturní fórum. Další se odehrálo 5. a 6. února a bylo už čtvrté. Dějištěm hlavního čtvrtečního programu bylo budějovické kino Kotva. Kapacita byla zcela zaplněná, na fórum byli registrovaní i náhradníci, kteří přijížděli, když někdo na poslední chvíli odřekl.

Petr Peřinka

Strategický ředitel pořádající společnosti Petr Peřinka uvedl, že čtyři pětiny účastníků byly z jihočeského kulturního sektoru, profesionálové z kulturních institucí i nadšenci z neziskových organizací, část tvořila i veřejnost. „Zhruba pětina hostů přijela za dalších míst republiky, ale i z jiných zemí, například z Rakouska, Německa nebo ze Slovinska. Sbírají se tu zkušenosti i inspirace. Účastníci se dozvědí – aha, tohle se podařilo, tohle nefungovalo a mohou z toho vycházet při pořádání svých projektů,“ řekl Peřinka. Budějovičtí pořadatelé se také snaží při každém (Perma)kulturním fóru představit jiný budějovický kulturní prostor.  „Už jsme byli v Besedě, v Riegrově 51, na Výstavišti, dnes v kině Kotva a příští rok bychom rádi fórum pořádali ve Slavii. Tam bychom ho chtěli udělat ještě mezinárodnější, aby účastníci mohli navnímat, co v Evropě funguje,“ dodal.

Na čtvrtek pořadatelé připravili například prezentaci tématu Město jako jeviště: Síla velkých kulturních událostí. V tomto bloku vystoupila kreativní ředitelka pořádající organizace Anna Hořejší, Rudolf Střítecký z Art4Promotion mluvil o zkušenostech s velkými audiovizuálními show. Přípravu jednoho z nich měl právě za sebou – k otevření Olympijského parku na Výstavišti. V roce 2028 začnou akce v únoru, agentura Art4Promotion dostala za úkol připravit velký letní event a ve finále se České Budějovice budou prezentovat tradičním Budějovickým adventem obohaceným o další akce. Mezitím ale proběhne šňůra dalších kulturních aktivit na nejrůznějších místech. Do akcí titulního roku se zapojí i další jihočeská města a jejich kulturní instituce. Petr Peřinka zmínil například píseckou Sladovnu nebo táborský knižní festival Tabook.

Proč je důležitá etapa před samotným rokem události

Neda Rusjan Bric přiblížila, jak se role Evropského hlavního města kultury zhostilo loni slovinské město Nová Gorice. Tam myšlenka stála na partnerství s historickým italským městem Gorice, které je nejtěsnějším sousedem slovinského města. Nová Gorica, která vznikla až po druhé světové válce, se prezentovala celou plejádou událostí na zajímavých místech. Vloni, kdy se stala Evropským hlavním městem kultury, se zapojilo 20 tisíc vystupujících a 1,5 milionu diváků. Součástí byla překrásná květinová výzdoba, vystupovali slavní rodáci i světové hvězdy, ale především mnoho místních spolků. Nechyběl ani gastro festival Chuť bez hranic. Neda Rusjan Bric zdůraznila, jak je důležitá etapa před samotným titulním rokem. Šňůra předchozích událostí vyvolává zvědavost a očekávání, co se bude v hlavním roce dít, čím unikátním se dané město v konkrétní zemi představí. Je to nejen o prezentaci kreativity místních lidí, ale i o hrdosti na své město a svůj kraj.

Jak na (Perma)kulturním fóru návštěvníci viděli, i České Budějovice mají řadu inspirativních akcí za sebou – například Ódu pro moje město, kde vystoupily společně pěvecké sbory, nebo Obraz pro moje město, kde různé instituce a spolky vytvořily barevné obrazy, jimiž se loni v červnu zaplnila plocha náměstí Přemysla Otakara II.

Jižní Svéráz vyrazí i na nádraží nebo do bývalé ubytovny

Hlavní událostí letošního přípravného roku bude divadelní festival Jižní Svéráz. Koná se jako bienále, letos už potřetí. Ředitelka Jihočeského divadla Martina Schlegelová popsala princip imerzivního divadla, které se neodehrává na jevišti, ale proniká na nejrůznější místa – do nákupního centra nebo na nádraží. Stírá tak hranice mezi herci a diváky, těmi se stávají i náhodní kolemjdoucí.

Jižní Svéráz se připravuje do osmi jihočeských měst – kromě Českých Budějovic se odehraje i v Českém Krumlově, Holašovicích, Písku, Táboře, Třeboni, Jindřichově Hradci a také v Týně nad Vltavou. Tam divadlo oživí Blanici, zchátralou někdejší ubytovnu budovatelů Temelína. „Jelikož jsme divadlo dotované z veřejných prostředků, je naším úkolem i otevírat dveře novým věcem a ne pouze naplňovat očekávání diváka klasikou,“ je přesvědčena Martina Schlegelová.

Následovala panelová diskuse, také blok o malých kulturních formátech pro specifické skupiny obyvatel, který ukazoval například akce pro sídliště. Lucie Bílková v něm zmínila, že na velký festival přijde hodně lidí, ale v součtu se víc lidí zúčastní menších akcí rozprostřených do delšího období. Mluvilo se o udržitelnosti kultury, také o jejím vlivu na značku města. Večer byla pro účastníky fóra připravena PechaKucha Night, což je další prostor pro výměnu zkušeností prostřednictvím prezentací.

Kultura jako ruka podaná pro řešení krizí společnosti

Pátek byl věnován workshopům, které se odehrávaly na dalších místech v Českých Budějovicích. Workshopy měly tři témata: Kdo jsou Jihočeši, když jde o kulturu?, Jak se stát součástí programu Evropského hlavního města kultury a Jak pracovat s jeho brandem a vytěžit z něj maximum.

Petr Peřinka připomněl, že letošek je posledním rokem, kdy se mohou různí kulturní organizátoři z celých jižních Čech do jihočeského programu Evropského hlavního města kultury pro rok 2028 přihlásit a zapojit. A zaznělo také, proč se to všechno děje. Podle ředitelky divadla Martiny Schlegelové může být permakultura, tedy permanentní kultura, řešením permakrize společnosti. „Zatímco krize mají tendenci lidi rozdělovat, kultura může spojovat,“ věří Martina Schlegelová. S tím souhlasila i Neda Rusjan Bric. V Nové Gorici zasáhla do příprav koronavirová pandemie. Organizátoři stáli před rozhodnutím, jestli přípravy na rok 2025 vzdát. Ale rozhodli se pokračovat. Výsledek jim byl odměnou, účastníci fóra viděli strhující videosestřih. „My jsme přesvědčení, že skrze kulturu můžeme budovat odolnější společnost a třeba do ní vnášet radost,“ vystihla to zřejmě nejdůležitější kreativní ředitelka pořádající organizace Anna Hořejší.