Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Výborný Trio

    neděle 19.1 19:00 - Blatná, Kavárna Železářství U Šulců

    Koncert.

  • Pohádky a Malé Hry

    neděle 19.1 16:30 - Tábor, Střelnice

    Divadlo pro děti.

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Soutěže (1)

 

S Pepou Sršněm o nehodách motorkářů, přehnaném egu i strachu

AKTUALIZOVÁNO - 1.9.2018 10:01

Třiačtyřicetiletý chlapík doslova srostlý s motorkou. Prý na ní jezdí odjakživa. Držitel několika světových rychlostních rekordů, testovací jezdec, hlavní instruktor motoškoly na Masarykově okruhu v Brně a instruktor jízdy na motocyklu Policie ČR. Mezi vyznavači jedné stopy pojem a autorita. To je Pepa Sršeň Šiler. Zastihli jsme ho na bývalém letišti v Tchořovicích u Blatné. Co si myslí o záplavě nehod motorkářů, které plní černé kroniky?

"Nehod je hodně a bude to bohužel ještě horší. Má to samozřejmě spoustu příčin, které se dají rozdělit na několik oblastí. Stoupající přeplněnost silnic. Roste počet aut. V rodině není dnes jedno, ale tři. Nákladní doprava. A k tomu motorky. Ale motorka se chová jinak, jinak jezdí, má to svoje specifika. To není auto" vyjmenovává Pepa Sršeň. Tady jsou jeho další postřehy:

STK nekontrolují to zásadní

Technický stav je naprostý základ. Podstatné je, jestli je motorka v perfektním technickém stavu před každou jízdou a ne, jestli mám značku nakřivo. To mi život nezachrání. Ale jak mám nafoukané gumy, jestli nejsou staré, jestli mám správné množství brzdové kapaliny, nemám sjeté brzdové destičky, správně funkční tlumiče, to jsou všechno věci, které se na technických kontrolách nekontrolují. Špatně. To ovlivňuje, jestli přežiju. Pokud nemám motorku stoprocentní, nepoznám přesně, jak se chová stroj a co dělám špatně já. Peru se s tím, tlačím do řidítek a podobně. A mám třeba jen špatně nafoukané gumy. Motorka není auto. U té se kontroluje tlak před každou jízdou. Když mě zastaví policajt a nemám náhradní žárovku, tak mě zpéruje a dá mi pokutu. Ale tlak v gumách se nekontroluje. Přitom je to zásadní. Motorka se chová jinak než auto a je daleko nebezpečnější. Takže i její technický stav musí tomu být adekvátní.

Móda motorek

Motorky jsou více a více populární a jsou i velmi dostupné. Spousta lidí ale kupuje jeté motorky. Slepenou bouračku za 30 tisíc. Člověk pak na to sedne a zkusí, co to umí. A ono to jede 250 kilometrů v hodině! Ale vydrží to? A to už zase narážím na technický stav. Vybavení. Hodně lidí si neuvědomuje, že není dobré kupovat levné věci. Přilby, ze kterých pořádně nevidím, oblečení ve kterém se pořádně nepohnu a necítím se v tom dobře. To jsou všechno věci, které mě budou strašně omezovat.

Přehnané ego

Hodně nehod taky zaviní přehnané ego a ješitnost. Osmdesát procent chování řidiče ovlivňuje psychika. Nemít respekt a k tomu přebujelé ego, to je vražedná kombinace. Pak přijde už jen rána a nic. Tma. Lidi, kteří jezdí na motorkách, mají tendenci se srocovat do jakýchsi skupin, říkat si motorkáři. Dobrá. To je v pořádku. Ovšem přebujelé ego u motorkářů bývá o hodně větší než u řidičů aut. Veřejným tajemstvím je, že na motorce nikdo nejede 90. Nikdo. Ale to samé platí pro auta. Taky si spousta řidičů myslí, že jedou GP a maximální rychlost je pouze doporučená. Přitom 50 v obci by mělo být svaté pravidlo. Pro všechny.
Protipólem řidičů s přebujelým egem jsou ti, kteří z motorky mají strach. Mají ji jako módní doplněk. A to je stejně špatné jako u té první skupiny. Tihle lidi svým strachem vyrábějí krizové situace. Takže je učím nelekat se. Dívat se před sebe a předvídat. Myslet daleko dopředu.
Potkávám lidi s panický strachem ze štěrku. Proč? Když budu uvolněný, budu se správně dívat, tak na něj vůbec nenajedu. Nebo ho přejedu schválně a při správné reakci se nic neděje. Motorka má správně rozloženou váhu, já jsem uvolněný, neškubu plynem – kde je problém?

Nechceme se učit

Výuka motorkářů v autoškolách je nedostatečná. Učí se sem tam nějaký úhybný manévr, slalom mezi kuželkami, osmička s poloměrem pět metrů. A co tím získám? Umím tedy otočit motorku na pěti metrech, slalom mezi kuželkami je dobrý, abych ve městě nepřejížděl kanály. Samozřejmě, že je to potřeba. Ale autoškoly lidi málo připravují na situace v běžném provozu. Do kurzů k nám jezdí i učitelé autoškol. Jsou obvykle nadšení a říkají - my tak budeme učit. Jenže spousta jejich klientů se učit v autoškole nechce. Oni chtějí řidičák. K tomu doba internetová. Další věc. Na internetu se vyskytuje spousta nepravd a vyložených hloupostí o řízení motorky. A ti, kteří právě dostali papíry si říkají - to zvládnu sám. No a pak si někde rozbijou kokos. A přijdou na to, že je potřeba se učit a nechat si poradit. Jízda na motorce je specifická a vyžaduje specifický přístup.
Samostatná kapitola je řízení skútrů s oprávněním na auta. Jednoznačně bych to zakázal. To je krok do pekla. Měl jsem před nedávnem v testu elektrický skútr BMW, na který stačí řidičák na auto. Jenže ten skútr má větší zrychlení než nejsilnější sportovní motocykl BMW. Na skútry si zkoušejí sedat lidi, kteří v podstatě neumí jezdit na kole. Jak chtějí jet? Lidi, kteří řídí celý život jen auto a najednou smí řídit stopětadvacítkový skútr, který jede rychlostí 130, na malých kolech, hyperaktivní, všechno je cítit do řidítek, okamžitě klouzne. Co je to za nesmysl? Ať jsou povinné alespoň kondiční jízdy. Ne že by musel řidič dělat znovu zkoušky se strachem, že mu vezmou řidičák. Ale kondiční jízdy bych zavedl. Povinně.

Předvídat a myslet je třeba

Já v podstatě neučím zvládat krizové situace. V autoškole se například učí úhybný manévr. Za čtyřicet let jsem ho vlastně nepotřeboval. Já se přece nechci do takové situace vůbec dostat. Preventivně. Předvídám, správně se dívám, nepřeceňuju svoje schopnosti, motorku mám v pořádku. To jsou základní předpoklady bezpečnosti. Prevence je nejlepší řešení. Hodně lidí má motorku na ježdění po hlavní silnici. Proč? Na motorce se přece jezdí v zatáčkách! To znamená spíš po vedlejších silnicích. S kvalitním povrchem, s horším povrchem. Ale v zatáčkách. Nemůžu se přihnat na plný plyn do zatáčky a pak nevím co s tím. To jsou pak ty formulace „přejel z neznámých příčin do protisměru", „nezvládl řízení" v policejních statistikách. Zrychluje se přece ze zatáčky. Nemůžu letět na plný plyn a být v klidu jen proto, že jsem na hlavní. A že motorka umí jet hodně rychle. Ale umím to taky z téhle rychlosti bezpečně a podle potřeby zastavit? Motorku mám proto, abych si vyčistil hlavu tím, že se musím soustředit na řízení. S lidmi, které učím v kursech, si vyjedeme a máme průměrnou rychlost 70. A všichni si to strašně užijou. Motorka je od - zatočit. Ale musím na to pořád myslet a chovat se podle toho.

Chovejme se k sobě slušně

Vzájemné chování nejen motorkářů a řidičů aut ale všech účastníků silničního provozu k sobě, je kapitola sama o sobě. Pravda je, že v zahraničí se chovají ostatní řidiči k motorkářům úplně jinak. My si děláme schválnosti. Je třicet nad nulou, já stojím v autě v koloně a motorka mě předjíždí! Ten chlap na ní se nepeče! No to mě teda v autě pěkně štve! Tak mu otevřu do cesty dveře... To je prostě naše česká povaha. A obráceně. Proč bych měl na motorce předjíždět za každou cenu, i když je situace na hraně? Ano, motorka to obvykle zvládne. Její zrychlení je proti autu nesrovnatelné. Ale zvládne to i ten v autě za mnou? A už jsme zase u ega. Musím přece brát ohled na ostatní. Všichni se musíme naučit víc se vzájemně respektovat.

Diskuse k článku - 2 příspěvky
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Spike 

    Reagovat

     

    Souhlas.
    Třeba, že motorka se řídí nohama je krásný příklad polopravdy....

    Vloženo 10.9.2018 14:43:26

  • Petr 

    Reagovat

     

    Krásně napsané. Naprostý souhlas.

    Vloženo 30.8.2018 06:21:21

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace