Michael Vyskočil

Jaké závody se chystáte v letošní sezoně odjet? Proč jste se tak rozhodli?

V letošní sezoně se chystáme v miniracingu opět účastnit Mezinárodního mistrovství České republiky v kategorii MiniGP. S velkou motorkou pak plánujeme nějaké agenturní víkendy na tuzemských tratích, a pokud situace dovolí, tak i v zahraničí. S Moto3 letos zatím žádný seriál neplánujeme. Na tomto stroji se musí Adam nejdříve pořádně rozjezdit.

Máte v plánu i nějaké zahraniční seriály?

V kategorii miniracingu máme, dá se říci, specifický stroj, který splňuje technické předpisy v rámci českého mistráku. Italská federace má v této kategorii předpisy zcela jiné, a tak se na start v tamním mistráku postavit nemůžeme. Španělsko bychom strašně rádi zkusili, ale to je bohužel mimo naše časové a finanční možnosti.

Máte informace o tom, jak bude probíhat sezona a jak do ní zasáhne pandemie koronaviru?

S promotérem Mezinárodního mistrovství České republiky jsem v úzkém kontaktu. Bohužel ale kvůli chaosu, který nyní vládne, nikdo neví co, kdy, kde a jak. První závod tady v Písku, který se měl odjet, byl zrušen.

Jak se Adam na novou sezonu připravuje?

Příprava je v našem případě i kvůli pandemii celkem složitá. Nám se vlastně ulevilo, že nám v miniracingu domácí klání na Hradišti zrušili, protože nemáme ještě stoprocentně dotaženou techniku, tam finišujeme v těchto dnech, a jak v oblibě říkám, vytváříme kladivo na soupeře. S Moto3 se už už chystala celá rodina v únoru na velký okruh do Chorvatska. Zbytečná finanční zátěž dvanácti PCR testů – cesta tam, cesta zpět a po pěti dnech doma a následná povinná pětidenní karanténa, to vše rozhodlo o tom, že si to nemůžeme dovolit. Před Velikonocemi jsme zase plánovali Itálii. Misano a hlavně legendární Mugello, to byl Adam natěšený, jenže před Velikonocemi se pro změnu začala postupně zavírat celá Itálie a plány byly opět zmařeny. Takže vlastně Adam se snaží makat na fyzičce a občas vyrazíme na krosku, ta však Adama ještě do nedávna vůbec nebavila. Konečně jí ale přišel na chuť a mě už z toho nebolí tolik oči.

S čím byste byl po nadcházející sezoně spokojený?

Spokojený budu určitě za celkové umístění v TOP 3 v českém mistráku. Titul mistra České republiky by byl třešnička na dortu. Už několikrát jsme se ale přesvědčili, že tento sport není jen o zručnosti jezdce, ale musíte mít notnou dávku štěstí. Správně zvolená strategie, stoprocentně fungující technika a chyby soupeřů, to všechno v tomto sportu může pomoci k vrcholu, nebo také do pole poražených. Každopádně víme o dvou, třech kvalitních soupeřích, kteří nám cestu až na vrchol budou chtít zcela určitě znepříjemnit.

V této době je asi složitější sehnat finance. Zůstali vám všichni sponzoři a dočkali jste se nějaké pomoci od města nebo kraje?

Všichni sponzoři zatím zůstali a za to jim patří naše obrovské díky! Není jich mnoho a většinou jejich podpora je v řádu jednotek desetitisíců, ale i to je pro nás obrovská pomoc! Na velkého systémového partnera bohužel stále čekáme a obávám se, že v této době nemáme moc šancí, což mi ubírá spousty motivace k pokračování v tomto sportu. Adam ten sport ale miluje a ten, kdo ho viděl v sedle, uznale přikyvoval a pochvaloval, že na jeho věk předvádí skvělé výkony. Škoda, že si těchto výsledků ale nevšímá nikdo na městě, které reprezentujeme. A to je víceméně odpověď na druhou podotázku. S městem nemůžeme nějak najít společnou řeč a dodneška jsme nedostali ani korunu. Máme v plánu letos zažádat na městě ještě v jednom dotačním programu, pokud ani tam neuspějeme, pak už vzdám veškeré mé snahy žádat u města. Na kraji je to ale diametrální rozdíl. Tam se rozhoduje v těchto dnech a my doufáme, že od nich přijde podpora stejně jako v minulosti.

Děti se teď po mnoha měsících dostaly zpět do lavic. Jak jste zvládali online výuku?

Adam se dostal do lavic kvůli rotační výuce až druhý týden po rozvolnění. Online byl svým způsobem náročný, ale na můj vkus měly děti málo výuky. Na druhou stranu je mi jasné, že pedagogové odvedli skvělou práci.

Amatérský sport je v České republice stále omezený. Jaký to podle vás může mít vliv do budoucna?

Myslím si, že v tomto směru je mnohem víc bitý kolektivní sport. U nás individuálů a navíc v našem sportu, kdy se trénuje jen za tepla, to asi takový dopad mít nebude. Jasně, neměli jsme tolik příležitostí vycestovat do teplých krajin a trénovat. O to víc se trénovalo doma posílení těla, strečink, rovnováha. K tomu nějaký ten motokros. Teď už doufáme, že s jistým omezením budeme snad moci plnohodnotně trénovat a závodit.

Adam Vyskočil

Jak se těšíš na novou sezonu?

Těším se hrozně moc. Těším se na závody, ale také na tréninky s moto trojkou.

Začal si jezdit na větší motorce. Jak se na ní cítíš? Jak ti to jde?

Podle mě to celkem šlo, ale letiště bylo moc malé, nezařadil jsem víc než trojku.

Jaké máš v nadcházející sezoně cíle?

Takové jako vždy. Chci být pořád první.

Jak ti šlo učení z domova? Jsi rád, že ses konečně mohl vrátit do školy?

Ušlo to, neměl jsem větší problém, dokonce mě snad i paní učitelka chválila. Do školy se vracím strašně rád, jen tam musíme mít roušky a to testování.

Zkoušel si motocross? Jak se ti to líbilo?

Nejdřív vůbec! Ze začátku mi to vůbec nešlo, a když mi něco nejde, vůbec mě to nebaví. Taťka mě do toho trochu nutil a i díky tomu jsem tomu přišel nakonec na chuť. Je to přeci jen jiný jízdní styl než na silnici. Teď se tím bavím moc.

Kromě ježdění čím trávíš teď volný čas?

Doma cvičím, se ségrou lítáme po zahradě, skáčeme na trampolíně a hlavně strašně zlobíme. Když je ošklivě, rád koukám na dokumenty hlavně o druhé světové válce a strašně moc mě zajímá vesmír. Jsem pořád dítě, takže si rád postavím lego, i když to je taťka pak rozzuřený, že se válí kostičky všude po baráku.