Chci pomoci svými zkušenostmi, říká posila strakonických házenkářů

Co vás po pěti letech strávených na Chodově přivedlo do Strakonic?
Pět let v jednom týmu je hodně dlouhá doba, za moji kariéru to byla nejdelší štace. Strakonice beru jako novou výzvu a nový cíl, chci zkusit něco nového a pomoci svými zkušenostmi mužstvu a mladým klukům v momentech, kdy je potřeba starších hráčů. A třeba si zahrát i extraligu v příští sezoně.
Jaké bylo loučení na Chodově? Poslední dvě podzimní kola jste nebyl ani na soupisce k utkání…
Po těch pěti letech už asi vyhasl ohínek, který je zapotřebí. Nedám za kluky dopustit, ale když ztratíte motivaci… Asi proto to bylo teď jiné, než když se odchází v euforii. Jestli to bylo trpké, nebo milé, na tom nezáleží, jde se dál. Rozloučili jsme se a popřáli si štěstí. Když bude čas, na Chodov chci docházet dál.
Kvůli čemu jste si vybral Strakonice?
Strakonice mi byly vždy blízké systémem hry – hrají moderní, rychlou házenou. Mužstvo vede mladý trenér Michal Zbíral, celý tým je mladý, což mě hodně lákalo. Roli hrála i dobrá dojezdová vzdálenost z Prahy, stejně tak cíle, které Strakonice mají. A mám rád místní prostředí – fandění a diváky, které jsem tady zažil několikrát. Je to házenkářské město, což je také jeden z důvodů, proč jsem se je rozhodl oslovit.
Jakou roli v týmu byste měl zastávat, na čem jste se s trenérem Michalem Zbíralem dohodli?
Moje role je jasná – jsem veterán se zkušenostmi. Občas, hlavně v extralize, Strakonicím zápasy utekly o kousek, proto chci prodat svoji zkušenost v těchto momentech, kdy se láme chleba. Jsem pravá a střední spojka, pomoct chci zejména v obraně. Na tom jsme se domluvili. Chci ovšem také dávat góly a nahrávat na ně. Jednoduše pomáhat co nejlepším výkonem.
Na jak dlouho byste na jihu Čech rád zakotvil?
Domluva je, že co nejdéle budu prospěšný. Rok, dva, tři…
Na působení v týmu jste se s vedením klubu dohodl zatím pro jaro s tím, že o dalším působení se bude jednat po sezoně. Vnímáte to tedy tak, že hrajete o angažmá i pro další ročník?
Samozřejmě. Tak jsou nastavené podmínky, že uvidíme, jak zapadnu a jak budu platný. Podle toho se budeme bavit o mém dalším působení ve Strakonicích. Byl bych za něj rád a doufám, že na konci sezony to jako pozitivní vyhodnotí obě strany.
Nakolik znáte současný tým, který už přece jen tvoří více mladší hráči?
Věkový průměr je snad 19 let, asi nejnižší v celé lize. Znám Míšu Zbírala a Martina Mošovského, který je lídrem. Potkávali jsme se i s dalšími staršími kluky – Tomášem Pekem, Romanem Marienkou nebo Michalem Krejčím. Takže 40 procent mančaftu znám, 60 ne. A bude mi potěšením ostatní poznat.
Strakonice se po dvou letech chtějí vrátit do extraligy. Hrálo u vás i toto roli, znovu okusit nejvyšší soutěž?
Určitě. Jsem vítězný typ, chci pořád vyhrávat, od malička jsem ctižádostivý. Láká mě možnost zahrát si znovu extraligu. I to hrálo roli, proč jsem chtěl do Strakonic. Teď je však hlavní uspět v první lize, až potom můžu snít o tom, že si zahraju nejvyšší soutěž.
Jak je z vašeho pohledu reálné, aby se to mužstvu povedlo? Co jste říkal na jeho podzimní výkony a výsledky?
Výchozí pozice Strakonic je nejlepší ze všech týmů, máme k dobru tři body a se všemi dobrými týmy se utkáme doma. Šance vidím velké a věřím, že svými výkony a zkušeností pomohu, hlavně v obraně, které si považuji. Ale také v útoku, rád dávám góly a připravuju je. Těším se na spolupráci s Michalem Krejčím na křídle. A baráž o extraligu? Poslední skončí Maloměřice, které nemají ještě tak zkušené mužstvo, dá se přes ně postoupit. Vidím to fifty fifty, ale víc favorizuju nás. Musíme však máknout, být pokorní a hrát jako tým, jen tak uspějeme.
Za půl roku, 7. července, oslavíte 38. narozeniny. Jak dlouho se ještě cítíte na házenou na vyšší úrovni?
Měl jsem štěstí na genetiku. Bude mi sice už 38, ale cítím se na 31. Občas mě něco pobolívá, ale jinak se stále cítím jako mladík. Přemýšlel jsem samozřejmě, jak dlouho ještě můžu hrát na úrovni, a vidím to na tři až čtyři roky. Možná i déle…
Budete mít v novém působišti číslo 10, tak jako dosud?
Desítku jsem měl celou dobu, ale tady není k mání. Nelpím na ní, tudíž na dresu budu mít číslo 77, jako datum mého narození. Uvidíme, jaký to bude mít vliv, jsou to dvě šťastné sedmičky. Věřím, že přinesou štěstí mně i celému týmu, abychom splnili cíl, který máme.
Diskuse k článku