Organizace takové akce vlastně ani není nijak náročná, prozradila hlavní organizátorka Marta Bardová, která je duší celé akce a pořádá ji spolu s místními dobrovolnými hasiči. „O občerstvení se vlastně postarají všichni, my jim k tomu nabídneme něco pití. A počasí nám přeje. Nejhorší je ale najít termín,“ řekla jménem pořadatelů. „Vloni jsme se setkali na konci července, ale letos se nám v tom termínu sešlo několik svateb, tak musíme termíny koordinovat,“ přiblížila.

Sousedské setkání letos zpestřil kytarista a zpěvák Josef Grepl z Milevska. Jak ho Hrazanští objevili? „Hrál a zpíval jsem si na své oslavě na kytaru, nejdéle se tam zdržel Víťa Mošanský z Hrazan. Pak pro něj přijel tatínek, poseděl a tak jsme se dali dohromady,“ vyprávěl hudebník. Hraje ještě s kolegou s kontrabasem, ale ten tentokrát nemohl, vystupují pod jménem Cukráři. Hru na kytaru se učil sám doma a pracuje v oboru vzduchotechniky.

Jídlo nakonec nevyhrálo

A tak se během příjemného podvečera ochutnávalo a k jednotlivým anonymním vzorkům přidávali hosté čárky jako pomyslné body. Ty pak organizátoři sečetli a vyhlásili nejlepší chuťovky.

Nejdřív předal místostarosta obce Hrazany Zbyněk Dvořák svatební dar od sousedů čerstvým novomanželům Šafránkovým, kteří se před týdnem vzali a pak už odhalil letošní vítěze.

Vyhlášeny byly tři nejúspěšnější pochutiny. O třetí a čtvrté místo však zabojovaly hned dva recepty. Shodou okolností babička se svým vnukem, ale v rozlosování kámen, nůžky papír těsně uspěla babička Milada Tesařová před svým vnukem Přemkem, který by si ale ocenění také zasloužil. Jeho tvarohový dort s ovocem nadchl řadu strávníků. Zatímco škvarková pomazánka babičky Milady vlastně nebyla plánovaná do soutěže. „Mimo soutěž jsme dostali domácí chléb a pečivo od dvou pánů z Dmýštic, říkala jsem si, že tam přeci nebudeme dávat suchý chleba, tak jsem připravila škvarkovou pomazánku, aby bylo čím chleba namazat,“ vysvětlila Milada.

Na druhém místě se umístil favorit místostarosty, který s napětím oznamoval výsledky. „Myslel jsem si, že tento pokrm zvítězí, ale nevyšlo to, byť výsledek byl těsný, o pouhé tři body,“ prozradil. „Je to něco s ovocem, s citronem,“ a to už bylo všem jasné, že stříbrné jsou citronové tartaletky Hany Mošanské, která si dvojnásobný potlesk zasloužila i proto, že měla v sobotu svátek. O svůj recept se ochotně podělila, byť její syn Luboš kategoricky protestoval proti prozrazení lahodného tajemství.

Jednoznačný triumf zaznamenal a králem Chuťobraní se stal Jiří Procházka ze Sedlčan a jeho domácí medovina. „Já jsem vlastně přinesl jenom něco na zapití, ale pak se medovina přesunula z baru mezi hodnocené vzorky, nepočítal jsem s tím, že se zapojím,“ vysvětloval překvapený vítěz.

Jiří je nadšený včelař a důvod, proč si může dovolit vyrábět medovinu komentoval slovy: „Příbuzní med moc nechtějí, ale medovina se úplně vypařuje,“ podotkl k rozdílu mezi medem a medovinou.

Zbyněk Dvořák komentoval úspěch lahodného moku tak, že Češi jsou národem s kladným přístupem k alkoholu, proto se výsledek nechal odhadnout. Podle mnohých návštěvníků to však mohlo být i proto, že si chodili pro vzorky opakovaně a po každém hodnocení udělili další hlas.

Vítězství v soutěži ale nebylo cílem setkání. Důležité je sousedské setkání, kdy každý přinese něco na zub, všichni ochutnávají a baví se.

Domácí medovina bodovala

„Medovinu dělám asi patnáct let z vlastního medu. Ale uděláte čtyři várky, ze stejných surovin, ve stejném prostředí, ale každá chutná trochu jinak,“ vysvětlil. „Připravím kvas, který šest neděl kvasí, složení je med, voda, kvasinky, živná sůl, je to klasika,“ ale přesný postup je vždy na autorovi. „Medovina je v podstatě deklarovaná jako tiché víno, ne alkohol. Takže s tím nesmíte dělat nic. Nic se do toho nesmí přidávat, takže je opravdu čistá, bez přísad.“

Jiří Procházka chová včely s láskou, s vytáčením medu mu pomáhá především manželka. „Ta to vždycky odnese, při vytáčení medu jí nanosím plástve, ona je pak odvíčkuje a je vytočená,“ smál se tomu, že manželky včelařů odnášejí tu náročnější práci.

„Letos jsem měl medu méně, neměl jsem na včely tolik času, kolik by si zasloužily. Letos jsem měl asi 33 kg na jedno včelstvo, když se jim ale věnuji, mám i sto kilo. Medu mám dostatek, nedělám ho na kšeft, ale mám rád tu energii u včel, vůni medu a propolisu,“ láskyplně vyprávěl o svém koníčku Jiří Procházka.

Při prohlížení fotogalerie se vám určitě budou sbíhat sliny. Recept na úspěšné tartaletky s citronovým krémem a domácí škvarkovou pomazánku najdete v Milevských novinách.