Co vás v Izraeli zaujalo na první pohled?

Efektivní využívání vody. Země, kde polovinu území tvoří poušť, zachází s vodou velice hospodárně. Pro nás může být vzhledem ke změnám klimatu do budoucna inspirací kapková závlaha, která je v Izraeli rozšířena i u městské zeleně. Kolem stromů v zástavbě, která sálá horko, je všude omotaná spirála z hadice, která má životnost až 20 let. Kapkovač má velmi nízký průtok a u nových instalací je zajištěna trvalá průchodnost membránovým systémem. K vidění jsou i vaky se zásobou vody omotané kolem stromů. Voda se pozvolna uvolňuje a zajišťuje stálý přísun zálivky ke stromům v horkých dnech. Praha je již úspěšně používá a předpokládám, že nás tato technologie bude čekat i v Táboře, zvláště u nových výsadeb stromů.

V Táboře nastoupil nový místostarosta pro oblast životního prostředí Václav Klecanda a chce se zaměřit na lepší podmínky pro třídění odpadu. Třídí se v Izraeli?

Naše cesta nás zavedla první dva dny do Tel Avivu a druhé dva dny do Jeruzaléma. Porovnání měst s rozdílným osídlením s vazbou k náboženství se zrovna u třídění odpadů poměrně významně projevuje. I přes početné rozmístění kontejnerů na plasty a papír ve všech větších městech je znatelné, že Tel Aviv je na místní špičce v procentech třídění a západní Jeruzalém v tomto porovnání významně pokulhává. Na druhou stranu ve východním Jeruzalémě, kde je životní úroveň na mnohem nižší úrovni, se třídění neřeší vůbec a nejsou tam k tomu ani žádné určené nádoby.

Součástí naší cesty byla i návštěva místní centrály společnosti IBM, kde nám mimo jiné byl prezentován systém monitorování a optimalizace svozu odpadu od společnosti GreenQ, která vyvinula Internet of Garbage, tedy internet odpadů. Smyslem celého systému je kompletní monitorování hmotnosti popelnic, jejich naplněnosti pomocí kamery a celkového pohybu svozového vozu. Na rozdíl od naší republiky, kde se snaží prodejci nabízet všemožná čidla přímo do odpadových nádob za velice vysoké ceny a s velký rizikem poruchovosti, Izrael využívá umístění všech čidel a kamer do vyklápěče svozového vozu. Všechny sesbírané informace systém dokáže pravidelně vyhodnocovat a optimalizovat svozové trasy, což může mít za následek například i nižší počet svozových vozidel.

Hlavním cílem tam není primárně nutnost ušetřit za svoz, ale co nejvíce omezit stížnosti na nevyvezení odpadů a nepořádek. Místní občané tam také více ocení veřejnou pochvalu od vedení města za nejmenší vyprodukované množství komunálního odpadu a nejlepší třídění v jejich ulici. Úsporu si hlídá hlavně město za náklady na svozové společnosti.

Technické služby v Táboře mají na starosti i parkoviště. Co jste v Izraeli viděli z této oblasti?

Tel Aviv i Jeruzalém jsou pro řidiče s ocelovými nervy. Množství aut je tam opravdu vysoké a obrubníky jsou natřené různými barvami, kde je možné parkovat, kde parkují jen místní a kde se parkovat za žádných okolností nesmí. V Tel Avivu jsou skuteční mistři v parkování a vejdou se i na místa, která jsou snad o deset centimetrů kratší, než jejich auto. Mírné ťukance a škrábance nikdo neřeší, pokud to neohrozí provozuschopnost vozu. Na placených parkovištích jsou speciální aplikace pro mobily s jejich obsazeností, ale například v pátek je plno úplně všude. Od místních jsem se dozvěděl, že Tel Avivu je 200 000 parkovacích míst a 300 000 aut, takže se počítá s tím, že třetina aut je stále v pohybu. Je běžné, že cesta autem trvá deset minut a hledání místa k parkování trvá půl hodiny. Centrum Prahy je oproti Tel Avivu parkovací ráj. Čím dál rozšířenější jsou v Izraeli sdílená auta, která ušetří průměrně osm soukromých aut na jedno sdílené. S potěšením jsem také zjistil, že když už je někde parkovací automat, tak jde o stejný typ, který máme v Táboře.

Jezdí se v Izraeli na kole?

Nemožnost komfortního parkování a mnoho kolon v provozu hlavně v Tel Avivu, znamená jasnou podporu cyklistiky, hlavně elektrokol a elektrokoloběžek. Na většině hlavních tepen jsou cyklostezky odděleného od vozidel a mají i vlastními semafory. Vytíženost těchto pruhů je skutečně vysoká a jejich celková délka ve městě přesahuje 100 kilometrů. Zvláště pro návštěvníky města je zde 200 stanic s 10 až 20 stojany s možností půjčení kola. Veškerá registrace je přes internet s platbou kartou na místě u stojanů. Vyplatí se půjčení na krátké přejezdy mezi stanovišti, které jsou i na Izrael poměrně levné. Dlouhodobé půjčení kola však již jde do stokorun za den.

Exkurze lidí z komunálních služeb se určitě zaměřovala i na veřejné osvětlení, je to tak?

Ano, to nás samozřejmě zajímalo. Ulice jsou v izraelských městech velmi kvalitně osvětleny, místy až výrazně přesvětleny, což odpovídá pravděpodobně i bezpečnostní situaci. Je zde patrný přechod od sodíkových svítidel k těm s LED čipy. Překvapivě jsou tam intenzivně osvětleny celé obchvaty měst v délce mnoha desítek kilometrů. Moderní osvětlení je hlavně v novější zástavbě. Nikde jsem nezaznamenal regulace s cílem úspory energií v nočních hodinách. Ale podle mojí osobní zkušenosti Tel Aviv i Jeruzalém žijí celou noc, silná doprava je v nočních hodinách na podobné úrovni jako přes den a nočním klidem se tam asi nikdo nezaobírá. Hluk na ulici je stejný v devět večer jako ve čtyři ráno.

Také tam zažívají boom Chytrých měst?

Všude se prolínající téma chytrých měst je Izraelem pojato z mého pohledu velmi prakticky. Veškeré aplikace směřují jen k tomu, co obyvatelé prakticky využijí. Nezaznamenal jsem snahu samospráv utrácet peníze za nepraktická řešení, což se v České republice stává poměrně často. Zvláště Tel Aviv je plný technologií, které však mají sloužit lidem a usnadňovat jim život. Nemají být na obtíž nebo jen pro pochlubení se, za horentní sumy peněz z městských rozpočtů.

Kdo je Spolek veřejně prospěšných služeb

Jedná se o nezávislou odbornou organizaci, která sdružuje subjekty, působící ve veřejně prospěšných službách i jednotlivé odborníky. Spolek vznikl v roce 1991 a dnes má víc než 110 členů z řad akciových společnosti, společností s ručením omezeným, příspěvkových organizací i jednotlivců z celé České republiky. Zaměřuje se na informační, přednáškovou, publikační, vzdělávací, poradenskou i konzultační činnost. Spolupracuje na tvorbě směrnic, norem a koncepcí rozvoje, prosazování pokrokových výrobků a metod práce, spolupráci se státní správou i samosprávou, s organizacemi z oboru i zahraničními partnery.