Městys Frymburk právě žije úsilím o zařazení mezi lázeňská místa České republiky. Status by měl získat od ministerstva zdravotnictví letos v létě. Lázeňské procedury s využitím zdroje rašeliny, který spravuje obec, bude poskytovat partner projektu Welness Hotel Frymburk. Městys zajišťuje další infrastrukturu, například chystá lázeňskou stezku na vrch Marta s vyhlídkovými místy a informačními tabulemi o historii městečka. To mělo do konce druhé světové války většinu německého obyvatelstva a po jeho odsunu pohraniční region nově dosídlili Češi, Slováci, ale i Rumuni a Volyňští Češi. Vysídlení němečtí obyvatelé Frymburku ale nešli daleko. Podle starosty Řezáče oni i jejich potomci často žijí v místech poblíž rakouské a německé hranice a mají stále ke Frymburku vztah. Pomáhali například při záchraně věže frymburského kostela, která byla v havarijním stavu. Děním kolem kostela rozhovor se starostou Frymburku začíná.

Žádosti o peníze na opravu církevních budov teď od farností prší na řadu jihočeských měst a obcí. Takže i na vás?  

U nás věž kostela hrozila pádem, proto jsme před dvěma lety na záchranu této dominanty dali jako obec kolem 5,5 milionu. Celkem stála záchrana věže zhruba sedm milionů, část uhradilo biskupství a 200 tisíc přispěli i frymburští rodáci z Rakouska a z Německa, se kterými udržujeme dobré vztahy. Pomohli nám už s řadou věcí, například zrekonstruovat křížovou cestu a zvony do kostela nám vrátili také oni.

Frymburské zvony se podařilo při rekvírování na válečné účely někde zachránit?

Ne, to ne. Myslím to obrazně. Frymburští rodáci nové zvony do našeho kostela zaplatili.

Podílíte se na opravách kostela spolu s farností dál?

Z obecních peněz už pokračovat nemůžeme, tam jsme řekli dost. Ale založili jsme sbírku, kam mohou přispívat na opravy kostela občané i další dárci. Účet je transparentní, sem tam se objeví i někdo odjinud, komu se Frymburk líbí a něco nám přispěje. Ve sbírce se sešlo už kolem 500 tisíc korun, z toho jsme část peněz na některé práce uvolnili, zbývalo tam 370 tisíc. A teď jsme dalším rozhodnutím zastupitelstva z této částky uvolnili 300 tisíc na rekonstrukci menší věžičky a dalšího vybavení.

V řadě míst biskupství navrhuje, aby si kostely obce převzaly. U vás také?

Tak to už máme za sebou. Před několika lety mi pan biskup tento návrh taky dal. Já jsem řekl, že bychom spíš měli hledat nějakou možnost spolupráce. Dnes už to na pořadu dne není. Je opravená věž, střechy, zvony, fasáda docela drží, biskupství si kostel nechalo. Rádi bychom ale, aby biskupství řešilo faru v sousedství kostela, protože ta chátrá. O faru bychom měli zájem, hledali bychom spoluinvestora pro její využití. Vidíme tam možnost komunitního bydlení nebo pastoračního centra, kam by mohli lidé jezdit.

Rýsuje se nějaká dohoda?

Ne, nekomunikujeme o tom. Komunikace s biskupstvím je dost složitá, taky nemá jen Frymburk.

V městečku se dost debatovalo o kácení stromů u kostela. Jak to dopadlo?

Při rekonstrukci kostela se přišlo na to, že dost význačným prvkem, který destabilizuje stav kostela i stav střechy, jsou duby za kostelem. Rostou na našem pozemku a biskupství požádalo, abychom stromy odstranili. S tím jsem měl i já dost velký problém, protože bojujeme za každý strom, který tady máme. Dal jsem tedy tuto žádost veřejnosti na vědomí a čekal jsem na reakci. Řada lidí projevila zájem, došli jsme se na místo podívat a shodli jsme se, že stromy po obvodu pozemku tam ponecháme a jeden velký dub, který stál mimo tento okruh a byl kostelu nejblíž, jsme nechali porazit. Mohl být tak 117 až 120 let starý. Nepodařilo se nám zjistit, kdy se tyto stromy sázely, i když ředitel našeho Frymburského muzea František Frantál našel fotografie z doby, kdy tam duby ještě nebyly. Historicky totiž bývalo za kostelem takzvané druhé náměstí. Výsledkem tedy je, že jeden dub jsme odstranili, ostatním jsme nechali prořezat koruny, a to považujeme za konečný stav. Dřevo z dubu jsme si ponechali, může z něj vzniknout nějaká soška nebo lavička, která bude mít svůj příběh.

Naznačil jste, že městys potřebuje řešit svoje potřeby. Na čem pracujete?

Stavíme na tom, že jsme městečko – stejně jako Vyšší Brod na jedné straně a Horní Planá na druhé straně. Mezi námi jsou obce, které jsou spíš rekreačními oblastmi a tomu my se bráníme. Snažíme se rozvíjet služby, aby lidé měli důvod sem jít bydlet. U nás se nestaví velké komplexy, výstavba má charakter rodinných domů. Rozšiřuje se škola, máme tu kompletní lékařské služby. S rozvojem lázeňství určitě přibydou i pracovní příležitosti. Když se podíváte do statistiky, počet obyvatel Frymburku roste.

Podle statistického úřadu měl Frymburk v roce 2014 1265 obyvatel. V té době počet obyvatel klesal. Kolik obyvatel máte teď?

Kolem 1400. Nám obyvatelé skutečně přibývají.

Před časem jste mluvil o tom, že Frymburk bude prodávat parcely výhodněji lidem, kteří si tu zřídí trvalé bydliště. Teď je ale z usnesení zastupitelstev patrné, že někteří lidé zřejmě tento závazek nedodrželi a chystáte se pozemky vykupovat zpět. Jak tu situaci vidíte?

Prodávali jsme 41 pozemků a zpětný odkup pozemku řešíme ve třech případech. Určitě nám v této lokalitě takových 50 obyvatel přibylo. Někteří lidé se přistěhovali, postavili si tam i místní, kteří předtím bydleli v bytech. Byty zas využili další zájemci. Tam, kde smlouva nebyla dodržena a do pěti let nebyl postaven dům k trvalému bydlení, chceme pozemek koupit zpět za stejnou cenu, za jakou byl prodán.

Co budete dělat v případě, že tam už stojí dům, ale slouží k rekreaci? Protože podle občanského zákoníku má mít dům a pozemek pod ním jednoho majitele…

Tak ať nám ti lidé za pozemek pod domem doplatí tržní cenu. A pozemky kolem domu si necháme. Musíme hledat způsob, aby obec netratila, když jsme pozemky prodali výhodněji s určitými podmínkami a ti lidé podmínky nesplnili.

Jaké další investice řešíte?

Teď zastupitelstvo završilo proces modernizace našeho zdravotnického zařízení, které jsme před pár lety koupili. Je to stavba někdy ze sedmdesátých let, potřebuje celkovou obnovu, která je odhadnuta na 14 milionů korun. Spolupracujeme se společností pana doktora Bence, který nám pro Frymburk zajistil mladého lékaře a chtěl pro něj kvalitní ordinaci. Lékař ordinuje v pronajatých prostorách a my se chystáme na rekonstrukci prostor, kam se pak přemístí. Zajistili jsme projektovou dokumentaci, stavební povolení, máme za sebou výběrové řízení na zhotovitele. Měli jsme štěstí, že se nám přihlásily dvě firmy, zastupitelstvo odsouhlasilo firmu POstavPO z Vyššího Brodu. Už jsme jí předali místo stavby a v září za pět měsíců musí být hotovo. Nové budou veškeré interiéry – ordinace, čekárna, toalety, zázemí pro lékaře a zázemí pro sestry. V budově je i byt, ten už si zrekonstruujeme sami. Kdyby ho pan doktor potřeboval, bude k dispozici. Dole jsou ještě garáže, které dřív sloužily pro sanitky.

Co považujete za úspěch posledního volebního období?

Určitě opravu kostela a získání praktického lékaře. Máme tu praktika, dětského, zubního lékaře i lékárnu. To jinde v obcích s 1400 obyvateli těžko najdete. Postavili jsme teď taky jedenáct garáží nad čističkou odpadních vod, kde to územní plán umožňuje. Dřív jsme dávali šanci, aby si tu garáže na obecních pozemcích stavěli sami lidé. Jenže v některých případech se to zvrhlo v to, co jsme nechtěli. Někteří postavili garáž, za 500 nebo 600 tisíc ji prodali a už tam v garáži někdo přebývá, vevnitř má chemický záchod, venku parkuje auto. Proto jsme se rozhodli, že na jedenácti zbylých parcelách postavíme garáže sami. Už jsou zkolaudované a budeme je pronajímat pouze za účelem parkování. Je to i otázka průjezdnosti v okolních ulicích. Kolem Wellness Hotelu, který výrazně zpoplatnil parkování na svém pozemku, se objevují problémy. Návštěvníci hotelu teď mají tendenci odstavovat auta v sousedních uličkách, a to se obyvatelům nelíbí. Ulice bývají přeplněné a když má někdo pěkné auto, určitě si rád garáž pronajme. Od bytových domů je to kousek.

Existuje i něco, co se nepodařilo?

Pokud se něco nepodařilo, tak je to jen vlivem státní zkostnatělé byrokracie, která obce neustále jen svazuje. Očekávání lidí od starostů a obcí se zvyšují, ale nám se pravomoce jenom ubírají. Pokud stát rozhodne, že i přístřešek na popelnici je stavba, tak se z té byrokracie nevyhrabeme. Byly doby, kdy takové věci povolala místní komise výstavby. Obce musí dostat zpět své pravomoce, protože to obce dělají naši zemi hezkou, ne vláda a stát.

Obcí máme ve srovnání s okolními státy hodně. Myslíte, že ty nejmenší s minimálním personálním obsazením by dokázaly vyšší pravomoci využívat?

To je politická věc. Jestli politici mají za prokázané, že není efektivní, aby existovaly samostatné obce například s počtem do stovky obyvatel, tak asi musí rozhodnout, i když se to některým nebude líbit. Podívejte se do Rakouska. Tam jednoho dne přijde lidem do schránky leták s otázkou – kam chcete přičlenit? A podle toho, co napíše většina, tak se malá ves přičlení k větší. V té větší obci se vyvolají mimořádné volby, aby tam i lidé z menších vesniček měli v samosprávě své zástupce a přímou volbou se zvolí na šest let starosta. Jednoduché a funguje to. Ti lidé se nebouří, žijí normálně, a ve větším místě, kam stejně jezdí na nákupy, si vyřídí i své věci na úřadu.

Ve vyhlášce o výjimkách z nočního klidu pro příští léto redukujete počet diskoték na pláži. Souvisí to s budoucí ochranou lázeňského klidu?

Ne, to s lázeňstvím nesouvisí. Počet diskoték během letní sezony snižujeme z osmi na šest. Je to takový kompromis, kdy se to provozovateli ještě vyplatí a pro obyvatele okolí je to únosné. Když si provozovatel žádá o zkrácení nočního klidu až od půlnoci, musí se vydat příslušná vyhláška, protože jsme země byrokratů. Je až komické, skoro švejkovské, že máme vědět dopředu, co kdy kdo bude chtít během roku pořádat. Třeba se vám narodí vnučka, budete to chtít oslavit na zahradě. Požádáte obec, že chcete slavit i po desáté večer, a já řeknu – to nejde, to jste měli nahlásit už loni, aby to bylo ve vyhlášce! Nebo musíte v deset skončit. Takhle jsme to s byrokracií dopracovali…

Co se změnilo za 28 let, po které jste ve funkci?

Jsem rád, že si Frymburk udržel pozici centra v oblasti Lipenska, že jsme zachovali obchody, školství, zdravotnictví, že jsme se nestali jen skanzenem. Podařilo se nám získat nějaký majetek, hospodaříme bez dluhů s vyrovnaným rozpočtem a lidé stále mají zájem tady bydlet, nejen se tu rekreovat. A i lidé, kteří sem jezdí za rekreací, se stávají patrioty a mají Frymburk rádi. Náměstí se změnilo, opravily se vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod. Změnilo se tu hospodáření, ze zemědělství už jsou pastviny, lesnictví už obyvatelstvo neživí, centrem jsou služby. Ale kdyby tu nebyli lidé spokojení, tak by mě asi celé roky nevolili.

Chystáte se kandidovat znovu?

Na to nechci odpovídat. Nejsem rozhodnutý, je ještě čas.