Co brání většímu rozvoji lodní dopravy po Vltavě? - Jižní Čechy Teď!
Co brání většímu rozvoji lodní dopravy po Vltavě? - Jižní Čechy Teď!
Co brání většímu rozvoji lodní dopravy po Vltavě? - Jižní Čechy Teď!
6. 6. 2019 6:47

Co brání většímu rozvoji lodní dopravy po Vltavě?

JIŽNÍ ČECHY - „Jihočeský kraj se zatím bezvýsledně snaží přesvědčit ministerstvo dopravy o potřebě dokončit splavnění tak, aby splňovalo klasifikační normy. Nepožadujeme po státu nic víc, než aby naplnil znění zákona, který stanovuje, že Vltava je dopravně významnou využívanou vodní cestou. A to pro výletní lodě i individuální turistickou a sportovní plavbu do výtlaku 300 tun," uvedla letos v dubnu jihočeská hejtmanka Ivana Stráská. Rozvoj plavby má přitom podle ní již nyní pozitivní vliv na rozvoj celého regionu. Splavnění Vltavy je mnohamiliardový projekt a stojí určitě za to se s ním seznámit blíže. Splavňovací práce na Vltavě probíhaly v několika vlnách od roku 1547 a pokračují dodnes. Na současnost a budoucnost jihočeské vodní magistrály jsme se ptali Jana Bukovského z pražského Ředitelství vodních cest ČR.

Co brání většímu rozvoji lodní dopravy po Vltavě? - Jižní Čechy Teď!

 

Do jaké míry je Vltava pro lodě splavná?

V současné době z Českých Budějovic až do Mělníka a dále na evropskou síť vodních cest. Vltava tak byla splavněna, pouze je na cestě několik omezení. Souvisle je splavná pro lodě hmotnosti do 3,5 tuny a šířky tři metry, které se přepraví současným výtahem přes přehradní hráz Orlík a vlekem přes přehradní hráz Slapy. Pro větší lodě je splavná v délce přibližně 98 kilometrů z Budějovic po hráz přehrady Orlík. Zde je pro větší lodě omezení výšky pod mostem v Týně nad Vltavou, ale naprostá většina lodí bez problémů propluje. V období sucha, kdy dochází k poklesu hladiny na přehradě Orlík, přestává být splavná vodní cesta pod zdymadlem Kořensko. Všechna tato místa jsou ale v řešení. Konkrétně v úseku Podolí – Kořensko je cílem zajistit dostatečné plavební hloubky.

Z informací v médiích vyplývá, že z potřebných pěti miliard na splavnění se podařilo získat jen jednu a další dotace EU nebudou. Počítáte tedy se zapojením státního a krajského rozpočtu?

Tyto informace nejsou zcela správné. Zatím splavnění z Týna nad Vltavou do Českých Budějovic stálo necelé dvě miliardy korun, asi polovina z toho byly prostředky EU a druhá polovina rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Současné programy EU s podporou infrastruktury pro rekreační plavbu nepočítají. Odstranění zbývajících omezení tak bude financovat Státní fond dopravní infrastruktury v souladu s koncepcí vodní dopravy, kterou vzala vláda na vědomí v září 2017 a pro práce zatím není nedostatek finančních prostředků.

Prý nám Evropská unie vyčítá, že na Vltavě nedošlo na nákladní dopravu. Hledá se pro ni řešení?

Nevím, o jaké konkrétní výčitky EU by mělo jít. Jediná zpráva EU, která se této problematice věnovala, byl audit Evropského účetního dvora, který vyčítal České republice, že stále nevyřešila špatnou splavnost Labe, což je pravda. Zpráva nikde nenamítala, že vltavská vodní cesta do Budějovic slouží primárně pro rekreační plavbu.

Pokud se bude ve splavnění Vltavy pokračovat, jaká bude další etapa?

Na zlepšení splavnosti Vltavy se kontinuálně pracuje. Ředitelství vodních cest zpracovává projektovou dokumentaci pro stavební povolení na úpravu mostu v Týně nad Vltavou, na přelomu let 2019 a 2020 by mohlo být vydáno a zahájení stavby je reálné v roce 2021. Řešení úžiny pod Kořenskem projektově připravuje Povodí Vltavy a pro zahájení stavby je nutné, přípravu dokončit a doložit vše potřebné ministerstvu dopravy, aby tento projekt schválilo. Rovněž lodní zdvihadlo Orlík připravuje státní podnik Povodí Vltavy. U lodního zdvihadla Slapy bude Ředitelství vodních cest ČR pokračovat v projektové přípravě po vyřešení výkupu soukromých pozemků. To je podmíněno vyhlášením veřejné prospěšnosti stavby ze strany Středočeského kraje. Pro prodloužení vodní cesty do centra Českých Budějovic se ministerstvo dopravy dohodlo s Jihočeským krajem, že kraj doplní podklady o ekonomických přínosech tohoto prodloužení vodní cesty. Pak bude zahájena projektová příprava.

Jak hodnotíte dosavadní efekt vodní cesty? Soukromí lodní dopravci si prý stěžují, že je pro ně ekonomicky nevýhodná, návštěvnost malá…

Informace o využití vodní cesty máme zcela opačné. Naopak růst využívání je velmi dynamický, například na plavební komoře Hluboká se v roce 2018 proplavilo o 37 procent více lodí než v roce předchozím a celá nová vodní cesta z Týna do Budějovic je vodní cestou s největším nárůstem využití v republice.

Jaká opatření je třeba přijmout, aby byl lodní provoz za vynaložené miliardy efektivní?

Pro nákladní lodě není vodní cesta určena, pro rekreační plavbu malými i výletními osobními loděmi je evidentně vodní cesta úspěšná a o její využití je velký zájem, jak předpokládalo hodnocení ekonomické efektivnosti. Naopak se začíná ukazovat omezená kapacita míst pro stání lodí. Co konkrétního by se mělo dělat, aby se využití vodní cesty více podpořilo, samozřejmě kromě odstranění uvedených úzkých míst, to se ještě prověřuje.

Kdy podle vás proplují první lodě od Budějovic až do Prahy?

První lodě propluly z Prahy do Budějovic v červnu 2017 a od té doby je vodní cesta splavná pro menší lodě, jak jsem uváděl. Lodě délky až 44 metrů a šířky 5,5 metru, na jejichž největší velikost jsou dimenzovány plavební komory, celou vodní cestu proplují po dokončení zdvihadel na Orlíku a Slapech kolem roku 2025.

 

 

 

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.