Malá táborská Techmania?

Původní elektrárna Františka Křižíka sloužila k výrobě stejnosměrného proudu pro napájení troleje vlaku do Bechyně. Podle projektu z roku 2009 aspirovala na multifunkční zařízení vhodné pro celou rodinu pod heslem Technika včera a dnes. Odvážný plán měl nabídnout muzeum, které by připomínalo práci českého vynálezce a doprovodné technické expozice, kde se technický svět měl přiblížit dětem. Dřevěná lávka pro pěší a cyklisty pak měla muzeum spojit s protějším břehem Lužnice. Uvažovalo se také o mole a půjčovně lodiček, venkovním posezení, herních prvcích pro děti a občerstvení. Ovšem vše zůstalo jen na papíře, odloženém kdesi na úřadu v zaprášených deskách.
Proto vzbudila pozornost zpráva z nedávné rady města, kde pod názvem Změna využití Křižíkovy elektrárny vypisuje radnice výběrové řízení na zakázku malého rozsahu v hodnotě těsně přes milion korun. Že by radnice plánovala využití historické neorenesanční budovy jiným způsobem než se původně předpokládalo? „Konají se zde občas jednodenní či krátkodobé akce, takže musíme vybudovat chybějící sociální zařízení a dokončit některé detaily interiéru. V současné době je elektrárna vedena jako industriální objekt a aby sem pořadatelé mohli zvát veřejnost, je toto vybavení podle norem nutností,“ ozřejmil současnou aktivitu radnice Pavel Stolař z odboru investičních a strukturálních fondů.
Pravda je, že i o v podstatě prázdnou budovu a holý prostor je občas zájem. Podle vedoucí odboru kultury Radky Šimkové ji město využívá ke dnům otevřených dveří. Uskutečňují se zde také občas na jeden či dva dny výstavy jako architektonická výstava Transforma či výstava veteránů.
„Tato investice je nutná pro současný, jak jsme ho pracovně nazvali – přechodný stav. Aby se dala elektrárna alespoň využívat při současném stavu, musíme udělat to nejnutnější. Křižíkova trafostanice u Jordánu je pro větší akce příliš malá. Kromě sociálních zařízení je nutné v elektrárně instalovat zábradlí, dokončit podlahy a někde také chybějí dveře,“ upřesnil starosta Štěpán Pavlík. „ Do podzimu bychom měli s konečnou platností definovat zadání dalšího využití. Pracuje na něm již poměrně dlouho odborná skupina, a ta by se měla shodnout na konečném výsledku“ dodal starosta Pavlík.

Na návrh se čeká
Za několik let, co se odborná skupina schází, padly nejrůznější návrhy na využití elektrárny. Od posilovny, přes různá muzea až po výstavní síň. Nyní by tedy měla skupina přijít s konkrétním návrhem. Vedení města je názoru, že by měla být alespoň část objektu věnována Křižíkovi a Bechyňce. Určitě by si to v Táboře zasloužil. Oficiální Křižíkovo muzeum sice před lety neprošlo, protože si to nepřáli vynálezcovi potomci. Muzeum stejného jména je totiž v jeho rodišti. „Loni jsme se setkali s Křižíkovou vnučkou a zdá se, že bychom také u nás mohli nějakým způsobem pracovat s jeho jménem,“ naznačil Štěpán Pavlík.
Otázkou je, kdy by se mohla Křižíkova elektrárna přehoupnout z radnicí definovaného přechodného stavu do stádia finálního. Tedy nového pláště, interiéru a návštěvnické expozice. Také tyto úvahy jsou především o penězích. V roce 2009, kdy se hovořilo o velmi ambiciózním projektu, se jeho náklady pohybovaly kolem 15 milionů korun. Dnes by to byl zřejmě minimálně dvojnásobek.