Kdy a kam

  • Hudební sklepy

    pátek 22.3 19:30 - Milevsko, Galerie M

  • Malina Brothers

    pátek 22.3 20:00 - Týn nad Vltavou, MDK Sokolovna

    Koncert.

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Miss Sezimovo Ústí 2019 JcTEĎ

Která z dívek se vám líbí nejvíce?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Co má být značkou Tábora, aneb Husitství na ústupu?

 Autor: L. Kolářová

    Autor: L. Kolářová

TÁBOR – V Táboře se nedávno uskutečnilo setkání lidí z kulturních institucí a spolků se zástupci radnice na téma táborské kultury a kulturního turismu. Vedoucí oddělení cestovního ruchu na odboru kultury Michaela Kalousková na setkání zmínila, že Tábor už by se neměl prezentovat pouze jako husitské město, ale jako family friendly – přátelské k rodinám s dětmi, a gastro – kde se dobře jí a pije. Tato zmínka vzbudila neobvykle silné reakce čtenářů, když si o tomto setkání přečetli v Týdeníku Táborsko. Dávali najevo, že si upozaďování husitství a Jana Žižky nepřejí. Požádali jsme proto o názor táborské zastupitele. Zde je první várka reakcí na debatu o "značce Tábora", další názory vyjdou v zítřejším vydání Týdeníku Táborsko.

 

Irena Ravandi, zastupitelka, ODS

Tato myšlenka vyšla jako výsledek podle mě velmi diskutabilní ankety a přijde mi jako šílený nápad se o ni opírat. Paní inženýrka Kalousková to pouze prezentovala, její nápad to určitě nebyl. Je fajn, že se mohou v Táboře návštěvníci kvalitně občerstvit, ale proč vymýšlet vymyšlené? Stavme na tradicích, které zde přirozeně po staletí máme a rozvíjejme je dalšími směry, ale otáčet kormidlo úplně jinam je naivní. Máme zcela jiné problémy jako podfinancovaná kultura, velmi špatná rekonstrukce bazénu apod. Debata o Táboře jako „gastrostar" mi přijde bizarní.

Hana Randová, zastupitelka, Tábor sobě

Tábor má svoji historii, která je a bude vždy součástí života Táboráků. S názorem ing. Kalouskové souhlasím - na poli kultury nelze žít pouze historií, ale i současností a budoucností - město vstřícné rdionám s dětmi, gastro festivaly apod. Na tomto poli se dá vymyslet spousta věcí. Každá dobrá akce, která pomůže Tábor zviditelnit, je vítána.

Martin Mareda, zastupitel, Piráti

Tábor husitské město bezesporu je. Pokud budeme ale přemýšlet v širších souvislostech, tak jako značka to v současné době nemusí stačit. Při prezentaci města je důležité, aby turisté, jednotlivci, skupiny nebo rodiny s dětmi chtěli strávit při případné návštěvě Tábora co nejvíce dnů. Ta „lákadla" musí být v širším rozsahu – Jordán, vpád Švédů, založení prvního reálného gymnázia, první elektrická železnice.., a nejen to. To je také historie Tábora. A nejenom historií je člověk živ. Proto jsou potřeba i další aktivity, ať už kulturní, gastro, sportovní nebo zážitkové. Jinými slovy: Tábor by měl potencionálním návštěvníkům nabídnout ty nejpestřejší možnosti, jak zde strávit co nejdelší čas. Případná nová „značka" by už pak měla být úkolem schopného marketéra, který zohlední jak nabitou historii, tak současnost.

Štěpán Pavlík, starosta, Tábor 2020

Ing. Kalousková to nedávala úplně k úvaze, spíše citovala doporučení, které vzešlo z obsáhlého dokumentu Strategie kultury a kulturního turismu 2018, zveřejněného též na stránkách města. Jeho zpracovatelé po podrobném mapování místní scény dospěli ke třem okruhům, ve kterých město vyniká a na které doporučuje klást důraz: Historie, Family a friendly, Gastro. Jedná se tedy spíše o nové dva okruhy doplněné ke stávajícímu "rodinnému stříbru", kterým je historie, hlavně husitská.

Jan Příbramský, radní města, Piráti

To, co paní vedoucí oddělení zmínila, je jakýsi výstup z dokumentu Strategie rozvoje kultury a kulturního turismu v Táboře, o kterém se tu několik měsíců debatovalo. Vzhledem k tomu, že jsem nejen zastupitel, ale také léta provozovatel serveru Kulturne.com, tak na to nějaký názor mám. A to nejen pocitový, ale i podložený určitými fakty z vlastních statistik. Určitě bych neprezentoval město jen jako husitské, ale zároveň bych se zdržel plánů nazývat Tábor městem pouze gastro a vstřícné rodinám (family friendly). Mimochodem, mám angličtinu velice rád, ale jsou místa, kde bych se držel českého jazyka. Ve městě je víc věcí, na které by se dalo upozornit a kterých by se dalo využít jako nosných prvků pro zlepšení turismu. Nazval bych to vícesměrová propagace města. Ať už husitství pro milovníky historie či zoo pro rodiny, nebo teď po novu národní památku Klokoty - brzo snad i tzv. Baziliku minor - pro věřící. Stejně tak by měl být významný i pan Křižík a jeho Bechyňka a třeba nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě pro milovníky technických památek. Koneckonců vynikající služby v oblasti gastra a vstřícnost rodinám, to je bonus navíc pro všechny návštěvníky a věřím, že i ten může být jedním z nosným prvků propagace. Nikoliv však jediným. Ve výsledku ale to, jak pojmout strategii cestovního ruchu, by měl být konsenzus na základě profesionálního doporučení marketingového odborníka, který takový materiál připraví na základě jasného zadání města. Krásným příkladem přeci může být slogan Dycky most! pro město Most a pro Sázavu a okolí počítačová hra Kingdome Come: Deliverance, která prokazatelně zvýšila návštěvnost nejen Sázavského kláštera.

Jiří Fišer, radní města, Tábor 2020

Tábor už se jako vhodné místo pro rodinnou turistiku a místo gastronomických aktivit dlouhodobě prezentuje. To je trend posledních let v celé Evropě a nic divného. Nijak to nevylučuje husitské tradice, naopak se to s nimi propojuje. Vždyť co bylo zlomovým momentem, kdy turisté neodjíždějí po prohlídce Husitského muzea a podzemních chodeb ještě týž den někam jinam a zajistí si zde alespoň jedno přespání? ZOO a muzeum čokolády. K tomu letitá tradice slavností piva (i v současné podobě), vína, "hračkárna" pro děti, Naše chutě s akcentem na regionální gastronomické produkty a živá kultura v historickém centru pro široké věkové spektrum. Takže nikoliv nový trend, stačí stavět na tom, co existuje, dívat se kolem sebe a využívat soudobé informační a komunikační technologie. Tábor - město s tváří!

Petr Havránek, radní města, Tábor 2020

Zbavovat se "značky" města husitů, mi přijde špatně. Ale rozevřít vějíř nabídky o moderní trendy je správně. Média jsou plná pořadů o gastronomii, stejně jako mobilní aplikace s gastro tipy. Tábor má v tom směru co nabídnout. A volnočasové aktivity? ZOO, muzeum čokolády i lega, moderní plovárna i bazén. Věřím, že se brzy podaří oživit Pintovku krátkým singl trekem a moc bych si přál mít město více otevřené moderní architektuře.

Jakub Smrčka, radní města, hnutí Jinak!

Klást do protikladu či jen na stejnou úroveň husitskou historii města Tábora a pojmy family friendly (otevřený rodinám s dětmi) a gastro (zde přesně nevím, co se tím myslí - exkluzívní restaurace v centru města a lokální produkty?), je nedorozumění či přímo omyl. Husitská historie je prvek, kterým je Tábor světově známý, přičemž má tato oblast mnoho stránek, od počátků široké společenské reformní kampaně koncentrované v působení Jana Husa, jenž pobýval krátký, avšak významný čas na Kozím hrádku a v (Sezimově) Ústí, přes úsilí radikálních kazatelů k vojenské fázi husitské revoluce, jejímž se stal Tábor jedním z hlavních center. Dále je zde pokračování husitského myšlení v církvi podobojí i v pronásledované Jednotě bratří. Tábor a husitství jsou významným symbolem v novodobém hnutí politické emancipace českého národa. Je to sice historie, ale právě za historií a jedinečným geniem loci se jezdí. Tábor a husity znají z dějin lidé v Evropě i v USA, díky reformační tradici také mnozí návštěvníci z Asie (jižní Korea) či Středo a Jihoameričané. Vedle toho otevřenost k návštěvám rodin s dětmi či kvalitní nabídka gastronomickch služeb (v cestovním ruchu důležité nepochybně nikoli jen ve svých exkluzivních podobách) je něčím v dnešní době zcela nezbytným. Nejsou to pojmy, které by mohly hrát roli značky, směřovat k jedinečnosti daného místa. Tyto kvality se předpokládají automaticky, je to ideová infrastruktura, požadovaný standard pro obyvatele i návštěvníky, avšak nic jedinečného. Výzvy k odklonu od husitství jako značky jsou neseny spíše nepochopením dosahu a rozsahu této věci. Jsem přesvědčen, že husitská historie je základem, který nelze smazat. Je možné k němu připojovat větvení a odbočky, hledat historické symboly také v jedinečných reálicích novodobé historie (např. Oskar Nedbal, František Křižík a jeho elektrická dráha, botanická zahrada aj.), ale nahrazovat je gastronomií není prozíravé a v podstatě ani reálné.

Diskuse k článku - 24 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
« Novější příspěvky 1 2  | Starší příspěvky »
  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Husité byli takový středověcí džihádisti, kteří české království vypálili, vykradli a všechny své náboženské odpůrce vyvraždili. Mladočeští separatisté z nich v rámci propagandy vytvořili romantické hrdiny a korunu tomu nasadili soudruzi jejich transformací v revoluční dělnické hnutí. Je čest být husitským potomkem. Ve jménu tradice by měla být táborská městská policie vybavena řemdichy a pravomocí praštit s ním každého cizáka po kebuli.

    Vloženo 13.3.2019 10:48:41

  • Ondřej Soběslavský 

    Reagovat

     

    Tábor je náš program prohlásil v Táboře nedávno vzpomínaný Masaryk, Tábor jako duchovní program, ten je stále popelkou nejen v Táboře,
    což má nepřehlédnutelný dopad.

    Vloženo 13.3.2019 08:04:18

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      A jak to souvisí s cestovním ruchem?

      Vloženo 13.3.2019 08:20:26

    • historik 

      Reagovat

       

      Husitská revoluce byla přes všechno české zaříkávání se genialitou a světovostí jen strašlivou občanskou válkou, v níž české království ztratilo téměř polovinu obyvatelstva a kdysi přebohatá vlast Karla IV. zchudla tak, že v letech 1433-34 panoval v zemi hladomor a v roce 1434, posledním roce války, nebylo v zemi obilí už ani na zasetí.
      Kolik zdejších zaručených "husitologů" si přečetlo něco od renomovaných historiků, kteří se husitstvím zabývali do hloubky, jako byl Josef Pekař, Petr Čornej, František Šmahel, Jiří a Jindřich Kejřovi atp. Vnímání českých dějin a znalosti o nich u mnohých zamrzly na Jiráskových romantických představách, které s realitou mají pramálo společného.

      Vloženo 13.3.2019 09:14:15

      • anonymní čtenář 

        Reagovat

         

        Děkuji za souhlasim

        Vloženo 13.3.2019 10:38:46

      • anonymní čtenář 

        Reagovat

         

        No to jistě máte pravdu v tom, že jinde probíhala renezance a my jsme se tady mydlili. Avšak i pře vše to je historický fakt o statečnosti Čechů jako tehdejších občanů a jejich touze po svobodě jak duchovní tak světské. V tomto ohledu je husitství fenomén a mistr Jan Hus jeden z největších příkladů osobní statečnosti. Pokud přijmeme váš plochý výklad opírající pouze o nedostatek potravin dostaneme do roviny, že velké myšlenky neexistují, ale existuje pouze "žrádlo". To však ani v nejmenším není pravda. Proto je třeba v Táboře udržovat husitské tradice a okolo toho rozšiřovat nekonzumní kulturu např. hudbu, lokální literaturu, řemeslné dovednosti a novodobé dovednosti spojené s R.4.0.

        Vloženo 13.3.2019 18:51:03

  • Husita 

    Reagovat

     

    Přispěvěk byl skryt administrátorem, protože porušoval Pravidla pro vkládání příspěvků!

    Vloženo 13.3.2019 04:38:56

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      Ale stavět jen na husitství je pro turisty málo. Na radnici jsou placení odborníci, a ti už se měli na propagaci města dávno zaměřit.

      Vloženo 13.3.2019 07:06:51

    • PRO REDAKCI 

      Reagovat

       

      Paní Kolářová, tento příspěvek už je snad za hranou, proč jste ho nezablokovala ? Děkuji za odpověď.

      Vloženo 13.3.2019 11:37:40

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Je to bohužel moc smutné, že se k moci dostali morální ubožáci a duševně nemocní lidé kteří dokáží veřejně prohlásit, že symbolem Tábora už není husitství a stejně trapné je se odvolávat na ZOO kterou tito lidé dlouhodobě promyšleně likvidovali.

    Vloženo 12.3.2019 22:59:56

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      Kdo to prohlásil? Jste schopný/á pochopit smysl psaného textu? Konkrétně kteří lidé dlouhodobě a promyšleně likvidovali ZOO?
      Kdyby zdejší radnice nenašla kupce, zvířata Hrubým nechaná napospas by už byla dávno utracená.

      Vloženo 12.3.2019 23:36:56

      • gh 

        Reagovat

         

        Kdo konkrétně likvidoval ZOO? Soudruh Šedivý. Nynější koalice má pouze jeden hlas navíc. V případě absence jednoho svého zastupitele ale ví, že díky jemu přidělené funkci se o něho může KDYKOLIV opřít. I v případech, kdy je to v rozporu s programovým prohlášením KSČM. Za funkci cokoliv. Chci tímto jen poukázat na fakt, jak nynější koalice díky poskytnuté funkci zabezpečila své hlasování a s jakými šmejdy se tedy paktuje a prosazuje svoje mnohdy nesmyslná rozhodnutí.

        Vloženo 13.3.2019 06:36:50

        • Martin 

          Reagovat

           

          Je asi dobrý si nehrát na schovávanou ne? Město Tábor od začátku nepřálo zoo, protože si ji vymyslel podnikatel Hrubý, který nebyl v žádný partě s nikým na radnici a nesnášeli ho. Konce kdy tam byla zvířata na tom špatně už byly jen důsledkem toho, že mu radnice házela klacky pod nohy kde mohla a to nejen Šedivý ale i proto že zoo nevoněla lidem z Větrov, kde má zájmy i současná zastupitelka. Myslím že za řadou kroků je jen vztek že zoo nebo muzeum čokolády vymyslel někdo jiný a má to úspěch.

          Vloženo 13.3.2019 06:59:06

          • anonymní čtenář 

            Reagovat

             

            Pro hochštaplera Hrubého zákony neplatí? Jiní lidé musí mít ke stavbě povolení, Hrubý nemusí? Šedivý udělal jen to, že na to jako zastupitel poukazoval. Lidem z Větrov se nedivím, postavili si tam domy s vidinou klidného života v zeleni a teď mají za domem zoologickou zahradu a před domem frekventovanou silnici. Hrubý není v teplákách asi jen tak náhodou. Nebo za jeho podvody taky může Šedivý nebo radnice?

            Vloženo 13.3.2019 08:19:44

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Já se rovněž domnívám, že husité, Muzeum čokolády a ZOO, kde se nedá pořádně zaparkovat a příjezdová cesta je v příšernem stavu, není zrovna vizitka a lákadlo. Klokotská památka, křížová cesta, cesta podél Lužnice, skály, aj. Město máme krasné a je třeba ho ukázat světu. Žižka už odjel...

    Vloženo 12.3.2019 18:40:04

« Novější příspěvky 1 2  | Starší příspěvky »
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace