banner3
Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Letní koncert pěveckého souboru Regina Vodňany

    středa 26.6 18:00 - Vodňany, Husův sbor

  • Zámecký park v Červeném dvoře

    Čtvrtek 16.5 až neděle 29.9 - Regionální muzeum, Český Krumlov

    Dokumentační výstava, mapující historický vývoj a proměny zámeckého parku v Červeném Dvoře.

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Soutěže (1)

 

Co má být značkou Tábora, aneb Husitství na ústupu?

 Autor: L. Kolářová

    Autor: L. Kolářová

TÁBOR – V Táboře se nedávno uskutečnilo setkání lidí z kulturních institucí a spolků se zástupci radnice na téma táborské kultury a kulturního turismu. Vedoucí oddělení cestovního ruchu na odboru kultury Michaela Kalousková na setkání zmínila, že Tábor už by se neměl prezentovat pouze jako husitské město, ale jako family friendly – přátelské k rodinám s dětmi, a gastro – kde se dobře jí a pije. Tato zmínka vzbudila neobvykle silné reakce čtenářů, když si o tomto setkání přečetli v Týdeníku Táborsko. Dávali najevo, že si upozaďování husitství a Jana Žižky nepřejí. Požádali jsme proto o názor táborské zastupitele. Zde je první várka reakcí na debatu o "značce Tábora", další názory vyjdou v zítřejším vydání Týdeníku Táborsko.

 

Irena Ravandi, zastupitelka, ODS

Tato myšlenka vyšla jako výsledek podle mě velmi diskutabilní ankety a přijde mi jako šílený nápad se o ni opírat. Paní inženýrka Kalousková to pouze prezentovala, její nápad to určitě nebyl. Je fajn, že se mohou v Táboře návštěvníci kvalitně občerstvit, ale proč vymýšlet vymyšlené? Stavme na tradicích, které zde přirozeně po staletí máme a rozvíjejme je dalšími směry, ale otáčet kormidlo úplně jinam je naivní. Máme zcela jiné problémy jako podfinancovaná kultura, velmi špatná rekonstrukce bazénu apod. Debata o Táboře jako „gastrostar" mi přijde bizarní.

Hana Randová, zastupitelka, Tábor sobě

Tábor má svoji historii, která je a bude vždy součástí života Táboráků. S názorem ing. Kalouskové souhlasím - na poli kultury nelze žít pouze historií, ale i současností a budoucností - město vstřícné rdionám s dětmi, gastro festivaly apod. Na tomto poli se dá vymyslet spousta věcí. Každá dobrá akce, která pomůže Tábor zviditelnit, je vítána.

Martin Mareda, zastupitel, Piráti

Tábor husitské město bezesporu je. Pokud budeme ale přemýšlet v širších souvislostech, tak jako značka to v současné době nemusí stačit. Při prezentaci města je důležité, aby turisté, jednotlivci, skupiny nebo rodiny s dětmi chtěli strávit při případné návštěvě Tábora co nejvíce dnů. Ta „lákadla" musí být v širším rozsahu – Jordán, vpád Švédů, založení prvního reálného gymnázia, první elektrická železnice.., a nejen to. To je také historie Tábora. A nejenom historií je člověk živ. Proto jsou potřeba i další aktivity, ať už kulturní, gastro, sportovní nebo zážitkové. Jinými slovy: Tábor by měl potencionálním návštěvníkům nabídnout ty nejpestřejší možnosti, jak zde strávit co nejdelší čas. Případná nová „značka" by už pak měla být úkolem schopného marketéra, který zohlední jak nabitou historii, tak současnost.

Štěpán Pavlík, starosta, Tábor 2020

Ing. Kalousková to nedávala úplně k úvaze, spíše citovala doporučení, které vzešlo z obsáhlého dokumentu Strategie kultury a kulturního turismu 2018, zveřejněného též na stránkách města. Jeho zpracovatelé po podrobném mapování místní scény dospěli ke třem okruhům, ve kterých město vyniká a na které doporučuje klást důraz: Historie, Family a friendly, Gastro. Jedná se tedy spíše o nové dva okruhy doplněné ke stávajícímu "rodinnému stříbru", kterým je historie, hlavně husitská.

Jan Příbramský, radní města, Piráti

To, co paní vedoucí oddělení zmínila, je jakýsi výstup z dokumentu Strategie rozvoje kultury a kulturního turismu v Táboře, o kterém se tu několik měsíců debatovalo. Vzhledem k tomu, že jsem nejen zastupitel, ale také léta provozovatel serveru Kulturne.com, tak na to nějaký názor mám. A to nejen pocitový, ale i podložený určitými fakty z vlastních statistik. Určitě bych neprezentoval město jen jako husitské, ale zároveň bych se zdržel plánů nazývat Tábor městem pouze gastro a vstřícné rodinám (family friendly). Mimochodem, mám angličtinu velice rád, ale jsou místa, kde bych se držel českého jazyka. Ve městě je víc věcí, na které by se dalo upozornit a kterých by se dalo využít jako nosných prvků pro zlepšení turismu. Nazval bych to vícesměrová propagace města. Ať už husitství pro milovníky historie či zoo pro rodiny, nebo teď po novu národní památku Klokoty - brzo snad i tzv. Baziliku minor - pro věřící. Stejně tak by měl být významný i pan Křižík a jeho Bechyňka a třeba nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě pro milovníky technických památek. Koneckonců vynikající služby v oblasti gastra a vstřícnost rodinám, to je bonus navíc pro všechny návštěvníky a věřím, že i ten může být jedním z nosným prvků propagace. Nikoliv však jediným. Ve výsledku ale to, jak pojmout strategii cestovního ruchu, by měl být konsenzus na základě profesionálního doporučení marketingového odborníka, který takový materiál připraví na základě jasného zadání města. Krásným příkladem přeci může být slogan Dycky most! pro město Most a pro Sázavu a okolí počítačová hra Kingdome Come: Deliverance, která prokazatelně zvýšila návštěvnost nejen Sázavského kláštera.

Jiří Fišer, radní města, Tábor 2020

Tábor už se jako vhodné místo pro rodinnou turistiku a místo gastronomických aktivit dlouhodobě prezentuje. To je trend posledních let v celé Evropě a nic divného. Nijak to nevylučuje husitské tradice, naopak se to s nimi propojuje. Vždyť co bylo zlomovým momentem, kdy turisté neodjíždějí po prohlídce Husitského muzea a podzemních chodeb ještě týž den někam jinam a zajistí si zde alespoň jedno přespání? ZOO a muzeum čokolády. K tomu letitá tradice slavností piva (i v současné podobě), vína, "hračkárna" pro děti, Naše chutě s akcentem na regionální gastronomické produkty a živá kultura v historickém centru pro široké věkové spektrum. Takže nikoliv nový trend, stačí stavět na tom, co existuje, dívat se kolem sebe a využívat soudobé informační a komunikační technologie. Tábor - město s tváří!

Petr Havránek, radní města, Tábor 2020

Zbavovat se "značky" města husitů, mi přijde špatně. Ale rozevřít vějíř nabídky o moderní trendy je správně. Média jsou plná pořadů o gastronomii, stejně jako mobilní aplikace s gastro tipy. Tábor má v tom směru co nabídnout. A volnočasové aktivity? ZOO, muzeum čokolády i lega, moderní plovárna i bazén. Věřím, že se brzy podaří oživit Pintovku krátkým singl trekem a moc bych si přál mít město více otevřené moderní architektuře.

Jakub Smrčka, radní města, hnutí Jinak!

Klást do protikladu či jen na stejnou úroveň husitskou historii města Tábora a pojmy family friendly (otevřený rodinám s dětmi) a gastro (zde přesně nevím, co se tím myslí - exkluzívní restaurace v centru města a lokální produkty?), je nedorozumění či přímo omyl. Husitská historie je prvek, kterým je Tábor světově známý, přičemž má tato oblast mnoho stránek, od počátků široké společenské reformní kampaně koncentrované v působení Jana Husa, jenž pobýval krátký, avšak významný čas na Kozím hrádku a v (Sezimově) Ústí, přes úsilí radikálních kazatelů k vojenské fázi husitské revoluce, jejímž se stal Tábor jedním z hlavních center. Dále je zde pokračování husitského myšlení v církvi podobojí i v pronásledované Jednotě bratří. Tábor a husitství jsou významným symbolem v novodobém hnutí politické emancipace českého národa. Je to sice historie, ale právě za historií a jedinečným geniem loci se jezdí. Tábor a husity znají z dějin lidé v Evropě i v USA, díky reformační tradici také mnozí návštěvníci z Asie (jižní Korea) či Středo a Jihoameričané. Vedle toho otevřenost k návštěvám rodin s dětmi či kvalitní nabídka gastronomickch služeb (v cestovním ruchu důležité nepochybně nikoli jen ve svých exkluzivních podobách) je něčím v dnešní době zcela nezbytným. Nejsou to pojmy, které by mohly hrát roli značky, směřovat k jedinečnosti daného místa. Tyto kvality se předpokládají automaticky, je to ideová infrastruktura, požadovaný standard pro obyvatele i návštěvníky, avšak nic jedinečného. Výzvy k odklonu od husitství jako značky jsou neseny spíše nepochopením dosahu a rozsahu této věci. Jsem přesvědčen, že husitská historie je základem, který nelze smazat. Je možné k němu připojovat větvení a odbočky, hledat historické symboly také v jedinečných reálicích novodobé historie (např. Oskar Nedbal, František Křižík a jeho elektrická dráha, botanická zahrada aj.), ale nahrazovat je gastronomií není prozíravé a v podstatě ani reálné.

Diskuse k článku - 24 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
« Novější příspěvky |  1 2 Starší příspěvky »
  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Tady je to jeden odborník na cestovní ruch vedle druhého. Nikdo vám husity nebere, ale pokud má Tábor obstát v konkurenci s jinými městy, která cestovní ruch umí, musí nabídnout komplexní "balíček" zážitků a služeb, aby návštěvníky ve městě udržel co nejdéle. Na husity se chytí leda školní výlety, jejichž účastníci si tu koupí zmrzlinu, colu a možná pohled, a to je tak asi všechno.
    Přitom Tábor má co nabídnout, tuzemští a zahraniční návštěvníci obdivují krásné město s Jordánem a Lužnicí, opravené historické jádro, sakrální památky, jako je barokní perla klokotský areál, kvalitní restaurace a zajímavá a pestrá kulturní nabídka. A město přátelské k rodinám s dětmi? Tento trend je dnes už téměř samozřejmost, ale vyžaduje kvalitní zázemí, které počítá i s dětskými návštěvníky.

    Vloženo 12.3.2019 11:25:21

    • Vojta 

      Reagovat

       

      promiňte, ale čím se, podle vás, vyznačuje město nepřátelské k rodinám s dětmi?

      Vloženo 12.3.2019 18:11:45

      • anonymní čtenář 

        Reagovat

         

        Město přátelské k rodinám se vyznačuje třeba tím, že není problém tu i s nejmenšími dětmi zajímavě prožít den a třeba i týden, že tu najdete restaurace, kde jsou na dětskou klientelu připraveni (dětské židle, přebalovací pult) atd. A třeba i to, že i v centru města není problém dojít s tříletým dítětem na WC a nemusí užívat zařízení dimenzované pro dospělé.

        Vloženo 12.3.2019 23:31:32

    • Eda 

      Reagovat

       

      Právě! Přátelské město a kvalitní restaurace jsou samozřejmé a je to tak v hodně městech. Tábor se musí odlišovat. A má čím. Jestli nechápete že v Táboře je to husitství tak to je určitá omezenost. Sakrální památky zajímají jen některý lidi, ale historie snad všechny ne?

      Vloženo 12.3.2019 20:26:32

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Je to vůbec možný, že takovou pitomost někdo vyplodí a město za to ještě zaplatí?

    Vloženo 12.3.2019 09:39:48

  • Hana 

    Reagovat

     

    Zajímalo by mě, jestli se v těch husitských městech v Německu, co se s nima Tábor přátelí, taky teď budou zaměřovat spíš na friendly.

    Vloženo 12.3.2019 09:37:41

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      Na Západě už to dávno považují za samozřejmost. Stačí vyjet za hranice... Můžete zkusit Rakousko, Německo, Francii, Švýcarsko, Belgii, Holandsko atp.

      Vloženo 12.3.2019 11:27:27

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    No, já osobně si myslím, že značkou Tábora by mělo být kolo a beton.

    Vloženo 12.3.2019 09:21:22

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      Cyklo - kavárna, a zásadně z betonu.

      Vloženo 12.3.2019 10:24:49

« Novější příspěvky |  1 2 Starší příspěvky »
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace