Co přinese drůbežářský gigant Jindřichovu Hradci? Majitel slibuje kvalifikovaná pracovní místa - Jižní Čechy Teď!
před 1 hodinou

Co přinese drůbežářský gigant Jindřichovu Hradci? Majitel slibuje kvalifikovaná pracovní místa

Co přinese drůbežářský gigant Jindřichovu Hradci? Majitel slibuje kvalifikovaná pracovní místa
Zobrazit galerii (3)
Co přinese drůbežářský gigant Jindřichovu Hradci? Majitel slibuje kvalifikovaná pracovní místa

JINDŘICHŮV HRADEC – Až deset tisíc zpracovaných kuřat za hodinu. Chystaný drůbežářský závod na jihovýchodním okraji města je podle starosty Michal Kozára největší připravovanou průmyslovou investicí v Jindřichově Hradci. O největší investici v historii Rhea Holdingu hovoří také jeho majitel Josef Kolář. Projekt za 2,5 miliardy nyní obdržel pravomocné stavební povolení. Co přesně u Vídeňské ulice na Jiráskově předměstí vznikne?





Jen hlavní výrobní hala má mít podle stavebního povolení 112 x 192 metrů, k ní přibude několik dalších budov i vodohospodářská, kanalizační a dopravní infrastruktura. Závod vyroste na zelené louce v místech, kde územní plán dlouho počítá s průmyslovou výrobou. Už nyní v oblasti fungují potravinářské firmy jako mlékárny nebo likérka Fruko. „Územní plán se kvůli tomu neměnil, na tom jsme trvali,“ zdůrazňuje starosta Michal Kozár, který si od investice slibuje nová pracovní místa a silnější místní ekonomiku. „Jde o to, jaký typ průmyslu bychom chtěli. Nemůžeme všechno postavit na službách. Důležité pro nás také je, že nový závod nepatří do kategorie automotiv, která trpí cyklickými výkyvy.“

Podle majitele a šéfa Rhea Holdingu Josefa Kováře je nejbližší předpokládaným termínem uvedení do provozu rok 2029. Pokusili jsme se shrnout, jaké informace o budoucí výrobě jsou aktuálně k dispozici.

Proč právě Jindřichův Hradec?

Myšlenka postavit velký zpracovatelský závod v Jindřichově Hradci začala nabývat podoby v roce 2023. „Vyhodnotili jsme, že co se týče zpracování drůbeže bylo by dobré se posunout ve vertikále blíž zákazníkovi,“ říká Josef Kolář. „Začali jsme s projektováním v Jemnici. Jsme regionální firma, která regionalitu ctí. Máme k regionu vztah, narodil jsem se tu, rodina tu žije,“ podotýká Kolář. Rhea Holding se zabývá rostlinnou a živočišnou výrobou na jižní Moravě, Vysočině, v jižních Čechách i na Slovensku.

V Jemnici se však podle Koláře objevili odpůrci, kteří zastrašovali občany, a spor skončil referendem, kdy se obyvatelé postavili proti. „Čtrnáct dní po referendu už jsem seděl v kanceláři jindřichohradeckého starosty. Myslím, že v Hradci chápou, že pokud se má někde žít, musí tam fungovat všechny složky života od pracovních příležitostí po vybavenost a kulturu. Nakonec jsme koupili pozemek v průmyslové zóně v Jindřichově Hradci a celý záměr jsme tam přeprojektovali,“ vzpomíná Kolář.

Pozemek získal Rhea Holding od soukromého vlastníka. „Město má své pozemky spíše směrem na Dolní Skrýchov, ale tam by se tak velký závod nevešel,“ upozorňuje starosta. „Měli jsme námitky kvůli zatížení životního prostředí. Zejména se řešila hlediska pachu nebo dopravy,“ dodává. Vše se ale podle něj vypořádalo a projekt úspěšně prošel posouzením vlivu na životní prostředí EIA. Ocenil, že majitel Josef Kolář osobně vystoupil na jednání zastupitelstva a sešel se k diskusi i s reprezentanty opozice.

Jaké pracovní pozice by měly vzniknout

V podniku najde zaměstnání přes 200 pracovníků a další místa vzniknou v návaznosti na něj. „Důležité je, že záměr nepočítá s agenturními pracovníky, kteří tam pobíhají s nožem,“ říká s nadsázkou starosta. Majitel Rhea Holdingu vysvětluje: „Připravovaná automatizovaná výroba znamená, že na živé kuře, které přijede do závodu, sáhne lidská ruka jenom jednou. A to v momentě, kdy ho z přepravního systému nákladního auta pomáhá dostat na zpracovatelskou linku.“

Tomu má podle Koláře odpovídat poptávka po zaměstnancích. „Někteří naši kritici říkají, že tam nebudou pracovat čeští zaměstnanci, a to chci dementovat. Počítáme především s místní pracovní silou, nejde jen o Jindřichův Hradec samotný, ale také o oblast Novobystřicka, Kardašovy Řečice a další,“ říká Josef Kolář. Věří, že dostatek zaměstnaců nalezne, holding si objednal i speciální analýzu pracovního trhu a obyvatelstva v oblasti. „Firma bude přijímat lidi od pozice vrátného až po generálního ředitele. V rámci toho údržbáře, operátory robotických zařízení, seřizovače, kvalifikovanou obsluhu energetických systémů, ale také účetní, personalisty, ekonomické a provozní ředitele…“ Z povahy provozu podle něj mnoho míst pro nekvalifikovanou sílu k dispozici nebude.

Stavební povolení ukládá firmě spustit nejprve roční zkušební provoz a Kolář předpokládá, že zpočátku nepojede výroba na dvě, ale na jednu směnu. Vzniknou však navazující pracovní pozice. „Některé práce zřejmě od počátku nebudeme zajišťovat my, například v logistice chceme spolupracovat s některou dopravní firmou. Na každý podobný provoz se také nabalují pozice jako kontroly, bezpečáci a podobně. To jsou další pracovní místa,“ zdůrazňuje Kolář.

Kapacita a technologie

Kapacita deset tisíc kuřat za hodinu znamená při plném provozu až 70 tisíc tun ročně. Což jsou vysoká procenta až desítky procent z celkové spotřeby kuřecího masa v České republice. „Jsou i kapacitně větší provozy. Náš dimenzujeme na kapacitu, která má odpovídat zázemí naší skupiny, plus tomu, co je schopna Česká republika sama vyprodukovat v chovu živé drůbeže,“ shrnuje Josef Kolář. „Jestliže říkáme, že Česká republika je soběstačná třeba z šedesáti procent, pak pokud bychom náš závod postavili, bude soběstačná stále jen zhruba z 85 procent,“ upřesňuje majitel. Nevylučuje export do sousedních zemí, ale jádro zákazníků by mělo zůstat doma.

Rhea Holding podle Koláře jedná o pořízení nejmodernějších technologií. Zavazuje ho k tomu stavební povolení, a to i ve vztahu k ochraně životního prostředí. „Všichni modernizují, není to určitě tak, že by Vodňany, Klatovy nebo Trhový Štěpánov zaostávaly. Neznám do detailů všechny jejich linky, ale tím, že chceme stavět zcela nový provoz, bude u nás nejnovější i veškerá technologie, která je dnes na světovém trhu dostupná. Týká se to i protizápachových nebo protihlukových zařízení. Ale za deset let bude existovat samozřejmě zase modernější… “

Efekt robotické linky popisuje Josef Kolář názorně: „Výsledkem má být, že umíme kuřecí tělo rozporcovat na jakékoliv části. To znamená nejenom celé chlazené kuře, ale například kuřecí stehna a ty umíme ještě rozporcovat na horní díl, dolní díl, stejně tak křídla, různé filetace prsních i stehenních částí. A umíme to zkalibrovat, takže pokud bude poptávka po konkrétní gramáži, dostane zákazník konkrétní gramáž.“

Jaká jsou rizika dopravní zátěže? A co spotřeba vody?

Provoz bude záviset na nákladní autodopravě a předepsanou součástí stavby jsou i potřebné úpravy silnice druhé třídy kvůli odbočování a najíždění. Jak intenzivní provoz si představit? Josef Kolář upřesňuje: „Bavíme se řádově o tom, že v pracovních dnech při jednosměnném provozu přijede kolem deseti kamionů živé drůbeže. A zhruba stejně tolik nákladních automobilů odjede, ale to už nemusí být všechno kamiony, ale například 3,5tunová auta.“

Opakovaně zaznívají obavy o zásobování vodou. Na jarním jednání jindřichohradeckého zastupitelstva starosta Kozár veřejnost ujišťoval, že čerpání vody prošlo posouzením v rámci posuzování dopadů na životní prostředí EIA. Investor vybuduje vlastní přeložení vodovodu. Místostarosta Bohumil Komínek i za Český vodárenský svaz informoval, že v oblasti Třeboňska a Jindřichohradecka není nedostatek vody a připomněl, že jižní Čechy mají v záloze i připravovanou Mažickou linii.

Detailní údaj o předpokládané spotřebě poskytl Josef Kolář: „Spotřeba vody na jedno zpracované kuře se pečlivě hodnotí. Je třeba také započítat, že část vody recirkuluje. Sáhli jsme po technologii světové jedničky a spotřeba bude opravdu nízká, kolem šesti litrů na jedno kuře.“

Vedení města podrobně řešilo také otázku odpadů, protože podnik se napojí na městskou čističku. „Odpadní vody projdou předčištěním přímo v závodě a podmínkou je i vlastní retenční nádrž, ze které budou pouštět odpadní vody na čističku podle pokynů ČEVAK,“ říká starosta Kozár. „Dostal jsem otázku, jestli by nebylo lepší, kdyby si postavili vlastní čističku. Ne, protože za služby budou platit. Provoz drůbežářského závodu nám může do budoucna pomoci udržet cenu vody i stočného.“

Příslib konkurence

Součástí areálu by měla být podniková prodejna, kde Rhea holding plánuje prodávat i další své produkty jako pekárenské výrobky, vepřové maso nebo chlazené ryby, ale cesta k otevření závodu bude ještě namáhavá. „Je to naše historicky největší investice. Nemůžu  zastírat, že z ní mám velký respekt,“ konstatuje Josef Kolář. Připouští, že záměru by slušely i státní investiční pobídky, ale jeho plán na nich nezávisí. „Co se týče dotačních příležitostí, myslím, že v tuto chvíli u nás v podstatě neexistují. Rozpočet Ministerstva zemědělství na to zdroje nemá, nevím jak Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na druhou stranu investici nepřipravujeme s tím, že musí být nějaké dotace.“

Rhea holding, který vybudoval Josef Kolář s manželkou, obhospodařuje podle údajů z roku 2025 zhruba 25 tisíc hektarů půdy a kromě skotu a vepřů chová přes 800 tisíc kuřat. Jak loni Kolář uvedl, robotický závod v Jindřichově Hradci by měl vytvořit na českém trhu konkurenci a přiblížit tuzemské a lokální produkce domácím spotřebitelům.

Petr Bušta
Petr Bušta

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.