Nikdo neměl v okresním přeboru tak těžký podzim jako vy. Kromě Malenic jste se utkali se všemi celky z horní části tabulky, a přesto jste vybojovali pěkných šestnáct bodů, což vám zajistilo umístění na bronzové pozici. Z tohoto pohledu jste určitě spokojený, že?

Nikdo nás v soutěži nedokázal porazit, to je pozitivní a v souladu s mojí fotbalovou filozofií. Třetí místo v rozehrané soutěži ovšem nic neznamená, za tři kola to může být úplně jinak. Spokojený jsem s herním projevem a stylem, kterým jsme se dostali k úspěchu, považuji to za svůj trenérský styl a jsem rád, že nám to opravdu pěkně vycházelo.

Chelčice po pádu z krajské I. B třídy zprvu patřily k průměru. Co stojí za vzestupem? Je to fakt, že si mužstvo sedlo a funguje tak, jak má?

Změnili jsme systém hry, dali jsme hře řád a disciplínu. Také jsme odstranili živelnost a herní nezodpovědnost. To nás herně hodně posunulo a výsledky se dostavily.

Během odehraných kol jste dokázali zaskočit několik favoritů. Přivezli jste třeba bod ze hřiště béčka strakonického Junioru, které se netají ambicemi postoupit, nebo jste zvítězili ve Štěkni, která se také zvedla. Co bylo v těchto těžkých duelech klíčem k úspěchu? Dodržovali hráči předem dané taktické pokyny?

Na taktice jsme skutečně hodně zapracovali, ale když vzpomenu na plichtu ve Strakonicích, tak tam jsme měli i hodně štěstí, to byl doopravdy vydřený bod. Naopak ve Štěkni jsme brali vítězství právě díky plné zodpovědnosti a disciplíně celého týmu.

Několikrát jste překvapili, ale naopak by se našly tři zápasy, v nichž jste brali bod – doma s nováčkem z Volenic, proti Lomu a v Katovicích. Nakolik tyto ztráty mrzí?

Ztráty bodů mě nemrzí, jak jsem již řekl, rozhodující byl pro nás herní projev a důkaz, že jsme na správné cestě. Neženeme se za postupem, makáme na stylu a fotbalovém projevu. Tam jsme se hodně zlepšili.

Při pohledu na celkové skóre 22:8 je jasné, že vaší nejsilnější stránkou je defenziva, která je druhou nejlepší v soutěži. Je to záměr vycházet ze zabezpečené obrany a co nejméně riskovat?

Jako trenér uznávám vzadu nulu a z toho vycházíme. Na druhou stranu, když je třeba, rizika se nebojíme. Baví nás útočný fotbal, nebetonujeme.

Na nízkém počtu inkasovaných branek má zásluhu hned trio brankářů – Petr Novák, Petr Dušek a váš syn Jaroslav. Je to pro trenéra veliký oříšek rozdělit spravedlivě porci minut? A jak jste uvítal fakt, že všichni tři nastupují i v poli a začali se dokonce střelecky prosazovat?

Je to taková rarita, máme tři brankáře, všichni již nastoupili i do pole a všichni dali gól, myslím, že je to odrazem dobré týmové nálady a vnitřní pohody. A k tomu rozdělení minut – náš nejlepší brankář Petr Novák nedostal v brance ani vteřinu, využíváme ho na hrotu útoku. Jardu Vondráška jsme neuvolnili do výrazně vyšší soutěže a dali jsme mu pozici jedničky, ovšem Petr Dušek se předvedl ve výborném světle a výrazně zlepšil tréninkovou morálku, takže se s Jardou střídá zhruba půl na půl. Mezi tyčemi cítíme jistotu a je to znát na sebevědomí celého mančaftu.

Jak momentálně vypadá v Chelčicích nucená sportovní pauza? Nachystal jste hráčům individuál, nebo jste to nechal na nich, jak se budou připravovat?

Nic jsem nenaordinoval, tato zvláštní doba se podepisuje i na našich profesionálních činnostech a fotbal jde stranou, takže až budeme moci, budeme pokračovat stejnou cestou, kde jsme skončili.

Jak vůbec v takové době probíhá komunikace v mužstvu okresního přeboru? Jste neustále v kontaktu?

Ano, jsme v kontaktu přes telefony a sociální sítě, něco si řekneme, povzbudíme, zavtipkujeme, to je vše. Jak jsem řekl, zvláštní doba.

Jste optimistou a věříte, že se zvládne celá sezona dohrát?

Z podzimu nám chybí dohrát pět zápasů, to je minimálně o měsíc delší jarní sezona. V době umělých trávníků to je možné dohrát, ale regulérnost v tom nebude, hodně týmů ztratí výhodu domácího prostředí. Nevím také, zdali nás pustí do hry proticovidová opatření. Není to dobrá sezona, a jestli se dohraje, budu rád.

Co cíle pro zbytek soutěžního ročníku? Našlápnuto máte k tomu, abyste atakovali nejvyšší příčky…

Ne, ne, ne. Pro postup si jdou sebevědomě Strakonice a myslím, že je nikdo nezastaví, postup si zaslouží. Jak to dohraje zbytek týmů, záleží na tom, jak se na nich podepíše nezvyklá pauza a za jak dlouho se dokáží připravit na zápasový rytmus o body.

V Chelčicích máte na starost nejen první tým, ale i mládež. Jak se vám vydařily zářijové nábory? Podařilo se vám rozšířit členskou základnu?

Mládež nám funguje výborně, máme dobré podmínky pro trénink těch nejmenších. Jejich trenéři jsou aktivní fotbalisté a trénují s obrovským zápalem. Rád se na ty prcky dívám a vyhlížím nové koně do prvního týmu.

Sport zažívá během jednoho roku již druhou vynucenou pauzu. Může to mít podle vás, jakožto zkušeného fotbalového trenéra, nějaký dopad na zájem dětí?

No, podle mne to bude mít dopad na zájem o fotbal i u těch dospělých.

Aktuální opatření se dotýkají i vaší dcery Kristýny, která, než přišel koronavirus, hrála úspěšně tenis v Německu, ale nakonec nastoupila v barvách druholigových Strakonic. Bylo to logickým vyústěním situace? A ví se už, kam se budou další její tenisové kroky ubírat?

Tak regule v tenisu připouští možnost hrát současně soutěž v Čechách a soutěž v Německu, dcerka si udělala v Německu dobré jméno a určitě tam chce pokračovat. Věřím, že bude hrát současně i ve Strakonicích, pokud bude zájem. V současné době studuje a škola je pro ni také důležitá, takže věřím, že to vše dokáže skombinovat, aby sportovní stránka neutrpěla.