Bylo by v Milevsku potřeba pokrýt kamerami další oblasti?

Situace se stále vyvíjí podle vzniku firem a podle žádostí obyvatel. Právě tu máme aktuální žádost o umístění kamery v souvislosti s poškozováním aut a vznikem černých skládek. Závisí to samozřejmě na četnosti takových událostí a také na technických možnostech v daném místě.

Kolik pořízení kamerového bodu stojí?

To záleží na použitém technickém zařízení. Obvykle je to kolem 150 tisíc korun včetně DPH. V tom jsou technické práce, kabeláž, nákup kamery. Tato cena představuje střední třídu v tomto oboru.

Jak vypadá nejvyšší třída?

Má větší rozlišení, zoom, který umožňuje přiblížení při zachování vysoké kvality obrazu, některá zařízení dokáží i rozeznávat SPZ aut v tom smyslu, že když je nějaké auto hledané a projede před kamerou, systém na něj upozorní. Stejně může špičkové zařízení reagovat i na obličeje hledaných osob, které kamery na ulicích zachytí. Nebo umožňují detekci pohybu, třeba na skládkách nebo ve skladech, kde pohyb být nemá. Když takové zařízení pohyb zachytí, následuje ho. My máme kamery, které se na určitá místa dívají v intervalech, nesledují je tedy nepřetržitě.

Tím se tedy vysvětluje, proč se obyvatelé milevského sídliště svého času podivovali, proč nejsou nabouraná auta nebo krádeže aut zachycena na kameře?

Je to tak. Kamera vidí jako člověk. Když se dívá doprava, nevidí zároveň za sebe.

Vidí milevské kamery i za tmy?

Naše kamery mají i noční režim, lze ho nastavit barevný nebo černobílý. My noční vidění necháváme v barevném režimu, umožňuje to při nějaké události dát hlídce strážníků přesnější informace – třeba, že má hledat muže v červené bundě. Systém se ale při nedostatku světla automaticky přepne do černobílého vidění, které zase umožňuje větší ostrost.

Sledují kamery Milevsko celých 24 hodin?

Ano. Od roku 2008, kdy bylo pořízeno prvních pět kamer.

Jsou nějaká kritická období, kdy máte u kamer napilno?

Větší výskyt různého vandalismu je v letních měsících a nebo v době některých plesů. Četnější frekvence událostí bývá o víkendech večer.

Myslíte, že lidé korigují svoje chování s vědomím, že je sledují kamery?

Určitě ano. I z psychologických důvodů proto doporučujeme využívání cedulí s upozorněním, že dané místo je sledované kamerami. Jenže pak nastávají určité stavy, že je to některým lidem už jedno. Například pod vlivem alkoholu.

Můžete prozradit, co nejdramatičtějšího jste na kameře zahlédla?

Ledacos. Různé rvačky, strkanice, taky muže, který přeběhl přes vozidlo.

Vlastně hodně víte. I to, kdo, kde, s kým..

Od nás se to ale nikdo nedozví. Jsme vázáni mlčenlivostí. A ani si nevybavuji, že by po nás někdo takové informace chtěl.

Jaké předpoklady musí mít pracovník u kamer?

Musí být vyškolený a mít státní zkoušku pro obsluhu pultu centrální ochrany, maturitní vzdělání a povědomost o daném místě.

S kým spolupracujete, pokud se ve městě něco děje?

Jako první vysíláme na místo hlídku městské policie. Ptáme se, zda nechtějí asistenci státních policistů. Někdy je zapotřebí záchranná služba, tak voláme linku 112 a ta pošle výjezd. Spolupracujeme také s hasiči. Státní policii včetně dopravní občas poskytujeme na vyžádání záznamy z kamer.

Na pracovišti kamerového systému je také pult centrální ochrany. Kolik objektů sledujete?

Připojili jsme všech 14 městských objektů, které dříve zabezpečovala služba firmy Korbel a dále máme napojeno 55 komerčních objektů.

Nabízí se otázka, kam vyrazí strážníci dříve, pokud by současně nastal poplach u zákazníka a nějaký incident ve městě. Kdo má přednost, firma nebo občan?

Tak ale otázka nestojí. I podnikatelé, jejichž firmy jsou napojené na pult centrální ochrany, jsou přece z Milevska. Jsou to většinou i místní obyvatelé.

A kam by tedy jeli strážníci dřív – do firmy nebo k zásahu někde na ulici?

Operátor spolu s hlídkou musí vyhodnotit konkrétní situaci. Když nastane poplach v hlídaném objektu, jsou k dispozici telefonní čísla na příslušné osoby ve firmách a ti se vyjádří, jestli si věc budou řešit sami nebo má vyjet hlídka. Hlídka strážníků vyjíždí zhruba k devíti poplachům měsíčně, za celý loňský rok bylo poplachů s výjezdem 108 a poplachů bez výjezdu 450. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly představuje eliminaci planých poplachů.

Ještě nikdy se nestalo, že by se hlídka musela rozhodovat, zda pojede k řešení občanské záležitosti nebo do hlídané firmy?

Nevzpomínám si na nic takového a je velmi malá pravděpodobnost, že by něco takového nastalo. Navíc mezi 55 zákazníky pultu centrální ochrany nejsou jen firmy, připojené jsou i rodinné domy a byty, střeží se tedy majetek občanů.

Máte na mysli krátkodobé připojení třeba na dobu dovolené?

Ne, takové žádosti nemáme, i když by se dalo zřídit bezdrátové připojení na krátkodobé střežení bytu nebo stavby. Pult to umožňuje. Zákazníci si ale spíš zřizují střežení natrvalo.

Proč vlastně pult centrální ochrany provozuje město? To by přece mohl být předmět privátního podnikání…

Pult centrální ochrany se zřizoval proto, aby příjmy za komerční služby snižovaly městu náklady na provoz kamerového systému. Za rok 2017 činí příjmy 350 tisíc korun a výdaje na servis pultu centrální ochrany jsou kolem 100 tisíc. Rozdíl se použije na úhradu provozu kamerového systému. Snažíme se ale i dál hledat úspory. Ke konci roku byla vypovězena smlouva s firmou Mikrocomp, na servis pultu budeme využívat jednoho externistu a tím ušetříme. Navíc operátor kamerového systému by tu seděl stejně, jestli současně má na starosti i pult centrální ochrany, zvyšujeme jeho produktivitu práce. Provoz kamerového systému bez mezd stojí ročně 400 tisíc korun, čili příjmem z pultu centrální ochrany snižujeme tyto náklady.

Má pult centrální ochrany ještě nějaké funkce, které zatím nevyužíváte?

Ano. Například tísňová tlačítka pro občany. Firma, která spravuje náš pult, nabízí bezdrátová tlačítka, které mohou mít lidé u sebe, nebo takzvané tísňové hodinky s využitím GPS navigace. Při problému se člověk stiskem spojí s pultem centrální ochrany a ten okamžitě vidí, kde se tato osoba nachází. V hodinkách je i mikrofon a dá se také volat zpět. SOS hodinky využívají například v Břeclavi. Jejich pořízení stojí kolem 2000 korun a služba pak kolem 150 korun měsíčně. Tlačítka jsou samozřejmě podstatně levnější. Před rokem jsem nabídku této služby pro občany dávala panu starostovi. Nikdo se ale pak už neozval, až jsem se dočetla, že si Sociální služby zřídily tuto službu jinak.

Co dalšího by pult centrální ochrany ještě umožňoval?

Například umístit GPS do vozidla městské policie. Operátor by pak mohl hlídce nahrát trasu na místo zásahu, promítnout mapu.

To asi nebude v Milevsku potřeba, tady nejspíš strážníci svoje teritorium znají?

To ano, byl to příklad. Zajímavé by ale mohlo být například připojení veřejného osvětlení. Na pultu by se daly nastavit časy, kdy se má ve kterém úseku zapínat a vypínat, byly by tam viditelné poruchy a okamžitě by se na ně přišlo. Spínání se dá také nastavit podle denního světla, mohly by se monitorovat rozvaděče. Daly by se také připojit mobilní aplikace, kterými zákazník na dálku ověří, jestli je jeho objekt zakódovaný nebo může zpětně ověřit, co se v objektu dělo. Lze připojit i zabezpečovací systém, který má pohybová čidla a při detekci pohybu by se operátorovi promítlo video, kdo je narušitel. Může to být zloděj, ale třeba také myš a poplach by byl zbytečný.

Občas probleskne zpráva o možné reorganizaci kamerového systému. Chystá se něco takového?

Vizí pana starosty je spojení s městskou policií, což považuji za dobrý nápad. Spojení obou složek na jednom místě by přispělo k užší provázanosti. Spolupracujeme i teď, protože kamerový systém je na minimálním personálním stavu, dovolené musí vykrývat strážníci a nárůst pracovníků se u nás nepředpokládá. Společné pracoviště by bylo dobré řešení.