Dnes už u městské policie nejsou, město mezitím zřídilo dva poradce pro prevenci kriminality, kteří pracují s problémovou mládeží a jejich rodinami. Erik Kováč se svým dalším bratrem Alexandrem se ale dál pohybuje na autobusovém nádraží a v jeho okolí. Firma Comett Plus totiž najala Hlídací službu Luďka Šmejkala, která tu má za úkol zajišťovat pořádek. „Naším cílem je, aby se tu cestující znovu cítili bezpečně,“ říká Luděk Šmejkal. A u jeho hlídací služby jsou zaměstnaní i bratři Kováčové.

„Máme ještě další zaměstnání, já pracuji jako popelář u Rumpoldu, takže to s dvanáctihodinovými směnami u strážníků skloubit dlouhodobě nešlo. Když dětské gangy zmizely, tak jsem skončil,“ říká Erik Kováč. Služby na autobusovém nádraží se časově skloubit dají.

Děti patří do školy
Podle Erika Kováče hlavní aktéři tehdejších gangů jsou buď ve vězení nebo ve výchovných zařízeních. Tím ale problém lokality kolem obou nádraží neskončil. „Do haly autobusového nádraží se stahují opilci a naučili se sem chodit narkomani. Kabinky na záchodech zaberou hned po ránu, zůstanou tam po nich stříkačky. A ještě se o ně neziskové organizace starají. Za sebe říkám, že já bych jim žádné stříkačky nevyměňoval. Nechal bych je vyhynout,“ razantně prohlásil Erik Kováč. Spolu s bratrem upozornili také na nedalekou vietnamskou prodejnu. „Děti nám říkají, že tam nakupují alkohol. Dvanáctiletý kluk tady nadýchal přes dvě promile. Malí grázlové se tu vyskytují pořád, i když už to nejsou stálé skupiny. Nedávno tu házeli po jednom Ukrajincovi kameny,“ dodává Alexandr Kováč. „Nechápu, jak je možné, že ty děti nejsou ve škole. Proč to sociálka neřeší. Jenže sociálka má svoji pracovní dobu a večer ji tu neuvidíte. Zato my vidíme, že tu běhá sedmileté dítě od rána do jedenácti večer,“ doplňují se oba. Pokud rodiče nefungují, měly by být podle nich tyto děti ve výchovných ústavech.

Spolupráce s policií funguje
„Nás Romy hodně lidí odsuzuje, sotva se na nás podívají. Ale podívejte se mezi bezdomovce, kolik je tam Romů a kolik bílých,“ říká Alexandr Kováč. Právě bezdomovci se v zimě do haly autobusového nádraží stahují. „Když nepijou a nekouří, necháme je. O klid se tady ale postaráme. Ne agresivně, ale nekompromisně, to je naše práce,“ říká Erik Kováč. Hlídací služba si chválí spolupráci jak se strážníky, tak se státní policií. Podle nich se situace v hale i jejím okolí hodně zlepšila.
„Někdy se tu vyřeší i jiné věci. Před pár dny jsem narazil na paní z Ukrajiny, která sháněla střechu nad hlavou. Tábor už další kapacity neměl. Náhodou šla kolem paní, která měla kontakty do Borotína. Zavolala tamnímu starostovi a ten pro paní přijel a bydlení jí zařídil,“ popsal závěrem Luděk Šmejkal.