Zhruba asi 1200 diváků už snímek vidělo v předpremiéře při pěti mimořádných projekcích v táborském kině Svět. Projekce byly bezlatné, na rezerrvované místenky a zájem byl obrovský. Ohlasy měl film veskrze pozitivní. Díky České televizi, společnosti Frmol, Městu Tábor a Husitskému muzeu v Táboře totiž vznikl reprezentativní film o délce 52 minut, kterým provází charismatický herec Miroslav Táborský.

Dokument, jehož scénář napsal Václav Holanec, představuje význam města jako symbolu národní hrdosti. Mapuje situaci před rokem 1420, zrození Tábora od dřevěného města ke kamennému, povýšení na město královské, vyobrazení Tábora jako města za hradbami, zaměřuje se na proměny Tábora a vyjadřuje úctu k odkazu minulosti.
Film přináší atraktivní záběry na město z dronu, jsou v něm využity i historické fotografie z Muzea Šechtl a Voseček.

Proč právě Tábor – sen, město, symbol

Režisér Vítek Bělohradský uvedl, že film má populárně-naučný ráz a byl natočen tak, aby zaujal diváky v celé České republice, nejen pravověrné Táboráky. Děj občas musel být zkratkovitý, všechny táborské události a příběhy se do vymezené stopáže jednoduše nevešly. Film proto představuje průlet dějinami. Režisér podrobně vysvětlil význam názvu Tábor – sen, město, symbol. „V rámci příběhu o Táboře jsem chtěl vyprávět o historicky nejdůležitějších kapitolách města,“ řekl režisér a dál vysvětluje:

Tábor SEN: „Město vzniklo ze snu husitů, z potřeby najít a vybudovat místo, kde si budou všichni rovni a které bude bratrské. To mi přišlo jako sen. V této kapitole vyprávím příběh zrození města.“

Tábor MĚSTO: „Hledal jsem nejvýznamnější kapitolu rozvoje města, což pro mě byl přerod z města dřevěného v kamenné, což přišlo s tím, když se Táborští takzvaně poklonili císaři Zikmundu Lucemburskému a jejich město se stalo královským. Tento čin znamenal, že si zachovali všechny statky a majetky, které si vydobyli za husitských válek. Pro město to znamenalo obrovský rozvoj. Vznikla radnice, přestavěl se kostel, začalo se budovat táborské podzemí, později vodní nádrž Jordán.“

Tábor SYMBOL: „V nejzajímavější kapitole jsem se Táboru věnoval jako symbolu, na který se odkazovali obrozenci, prezident Masaryk, který tu na nádraží řekl: Tábor je náš program. Tábor se stal symbolem národní hrdosti, posléze možná v období komunismu trochu zneužitým, kdy byla husitská myšlenka pokřivena a vnímána z pohledu socialistické jednoty a rovnosti. Symbol Tábora je stále vrací, není to móda, je to touha po národní hrdosti. Tábor je jedním z mála míst v naší republice, které takovou historii má. Tábor je symbolem, ke kterému se můžeme vracet s respektem.“