„Další ještě silnější otřes přišel v 17.22 a měl magnitudo 2,7. Máme desítky hlášení z okolí. Poté následovalo ještě asi dvanáct slabších otřesů, z nichž některé obyvatelé také pocítili. Momentálně vyhodnocujeme získané informace,“ potvrdila Jana Pazdírková z brněnského Ústavu fyziky Země. Poznatky o otřesech může veřejnost s odborníky sdílet pomocí dotazníku na https://www.ig.cas.cz/makroseismicky-dotaznik/. „Už teď je z dotazníků patrné, že jev zaznamenali lidé až po Příbram, v Písku, Miroticích, ale i v Soběslavi nebo v Prčicích,“ podotkla Jana Pazdírková.

Někteří lidé žijící v okolí orlické nádrže otevírají otázku, jestli nemá jev souvislost s aktuální nízkou hladinou Orlíku. Nad touto možností se zamýšlí například Leoš Černý z Klučenic, který celý život pracoval jako stavbyvedoucí na stavbách jak tuzemských, tak tunelů v Evropě a absolvoval semináře na univerzitě v italském Turíně. „Soudím, že tyto jevy mohou souviset s úbytkem vody v orlické nádrži. Odhadem z ní ubylo půl kubického kilometru vody, což je 500 milionů tun, které tlačily na břehy Orlíku po celé délce. Dokud byla nádrž plná, tyto tlaky byly vyrovnané. Když tato zátěž ubyla, mohla způsobit změnu tlaku v okolí. Zemské vrstvy prasknou, uvolní se napětí, síly se odlehčují ve vodorovných i svislých vrstvách, proto byly rány v mělkých hloubkách,“ míní Leoš Černý. Naráží tak na fakt, že zemětřesení mělo mělké ohnisko v hloubce zhruba jeden kilometr.

Podle odborníků se ale souvislost mezi zemětřesením a úbytkem vody v Orlíku dosud nepotvrdila. „Náš ústav měří v jižních Čechách od roku 1991, kdy byla vybudována síť stanic kvůli Jaderné elektrárně Temelín a první otřes na Orlíku byl zaznamenán v roce 1993, od té doby tam aktivitu sledujeme. Ve spolupráci s Vodním dílem Orlík dostáváme také informace o výšce hladiny, zatím se za ta léta nepodařilo najít žádnou souvislost mezi tím, jak hladina klesá nebo stoupá a výskytem zemětřesení v této lokalitě. Zemětřesení se může vyskytnout kdekoliv, kde je nějaká místní nehomogenita, nemusí to být ani velký viditelný zlom,“ vysvětlila Jana Pazdírková s tím, že lidé otřesy a rány spojují i s nedalekým kamenolomem v Lašovicích. „Spousta lidí se obrací na vedoucího kamenolomu, že tam probíhal neohlášený odstřel. To by ale vypadalo jinak, většina lidí si ani neuvědomí, že zemětřesení by se mohlo projevovat ranou nebo silným duněním. Opravdu to ale zemětřesení bylo,“ dodala Jana Pazdírková.