Poslední dva přátelské zápasy proti Bělčicím a Kestřanům vám vyšly, v každém jste si připsal hattrick. Co bylo pro střelecký úspěch důležité?
Konečně jsem nejspíš přestal zmatkovat. Když jdu sám na gólmana, řeším to s klidnou hlavou.

Který z hattricků pro vás byl snazší?
Snazší byl proti Bělčicím, ten proti Kestřanům byl vzhledem k počasí fyzicky náročnější. Ale jinak skoro ty samé šance.

Přitom zase v úvodních dvou duelech s Hradištěm a Sousedovicemi jste se neprosadil. Čím to?
V prvním utkání proti Hradišti jsme se teprve pořádně sehrávali. Zimní přípravu jsme měli spíše na fyzičku a každý den není posvícení. Proti Sousedovicím bych řekl, že to byl vcelku vyrovnaný zápas, až na našich klasických prvních dvacet minut. Za celých devadesát minut jsem měl jen jednu vyloženou šanci, kterou jsem bohužel neproměnil. Sousedovičtí si mě dost hlídali.

Střelci jsou nedostatkové zboží – neměl jste nějaké nabídky od týmů z vyšších soutěží? Je to pro vás téma, pokud by taková nabídka byla?
Nějaké nabídky do vyšších soutěží byly, ale Sedlice je pro mě už jako druhý domov. Takže o žádném přestupu neuvažuji. A hlavně na vyšší soutěže je třeba více trénovat a já jsem rád, že stíhám jeden trénink za týden.

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Týdeníku Strakonicko, v prodeji od 17. června.