Vaše hostování do konce sezony bylo oznámeno až poslední den uzávěrky přestupů. Stalo se vám poprvé, že jste byl poslán do jiného klubu v poslední možný okamžik?
Ano, takhle poslední den to bylo úplně poprvé, ale v polovině sezony už jsem se jednou stěhoval, to k tomu patří a není to nic zvláštního. Bylo to nečekané, ale hokejový život takové věci přináší. V Litvínově mi tak nějak bylo řečeno, že moje šance dostat se do konce sezony do brány je minimální. Měl jsem i zdravotní problémy. Nabídek se mi před koncem přestupního období sešlo víc, čekal jsem do poslední chvíle, ale nakonec to vyšlo do Třince.

Budete se přesouvat i s rodinou?
Zatím sám, protože nemá cenu, aby tam se mnou šla manželka na poslední dva, tři měsíce sezony. Musí zůstat v práci v Litvínově. Po sezoně se přesuneme na léto domů na jih a až pak od nové sezony budeme zase řešit, kam půjdeme. V Litvínově jsem ještě absolvoval ve čtvrtek poslední rehabilitaci, do Třince pojedu v pondělí a budu se hlásit tam, hned se zapojím do jejich organizace.

Co se ve vašem případě zvrtlo, když jste v prvních dvou měsících sezony dostal šanci za slovenským reprezentantem Godlou na slušných pět utkání, ale nakonec jste o prostor přišel?
Je pravda, že ze začátku jsem nějaký prostor měl. Godličovi úplně nevyšel start, já jsem skočil do brány a vypadalo to dobře. Pak nám ale…

Celý zajímavý rozhovor o Honzíkově pozici v Litvínově, špatné diagnóze zranění, kdy jej chtěli doktoři poslat na operaci s problémem, který vůbec neměl, nebo o cílech pro zbytek sezony přineseme ve středečním vydání Milevských novin.