Symbolický Den české vlajky se v jižních Čechách vesměs neprojevil
JIŽNÍ ČECHY/PRAHA – Na pondělní vládní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš na mediálním titulku demonstroval, jak novináři posouvají a překrucují jeho aktivity. Namítl, že žádným institucím nenakazoval vyvěsit 30. března české vlajky, ale pouze o to požádal. Významný den – Den české vlajky, jak jej navrhuje hnutí ANO, ještě neprošel legislativním procesem. Poslanecká sněmovna jej sice schválila, ale Senát předlohu nepodpořil a vrací do sněmovny jiný, vlastní návrh.
Premiér Babiš navrhl novelu zákona o státních svátcích, která by zakotvila Den české vlajky na 30. březen, den, kdy byla v roce 1920 uzákoněna československá vlajka v novém samostatném státě. Má jít pouze o významný den, nikoliv o státní svátek. Podle premiéra Babiše česká vlajka jako základní symbol republiky vyjadřuje její nezávislost a svrchovanost. Část opozičních poslanců označila tento krok za zbytečný. A neprošel ani v Senátu. Ten z iniciativy klubu ODS a TOP 09 navrhuje Den české státnosti a státních symbolů a v jiný den.

Senátor Marek Slabý.
„Ztotožňuji se s postojem klubu ODS, který navrhuje, aby nešlo jen o významný den, ale aby se Den české státnosti 28. září rozšířil i o den státních symbolů, kterých máme sedm, nejen vlajku,“ říká jihočeský senátor Marek Slabý. Kromě vlajky jde ještě o velký a malý státní znak, státní barvy – tedy trikoloru, vlajku prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymnu. Přičleněním oslavy státních symbolů ke Dni české státnosti by tak nevznikl nový státní svátek, protože 28. září už volno je. „Oslava státních symbolů v tento den, kdy si připomínáme patrona Čech a Moravy, českého knížete z rodu Přemyslovců Václava, mi přijde naopak velmi symbolická,“ dodal senátor Slabý s tím, že navíc schválení Dne české vlajky ve sněmovně považuje za překotný postup.
Senátorům ODS nepřipadá vhodné zdůrazňovat pouze vlajku. Naopak návrh ANO může stavět na nelibosti části veřejnosti nad určitým upozaďováním české vlajky nebo umenšování jejího významu pro český národ vedle jiných vlajek. Třicátý březen koresponduje s předvolebními sliby hnutí ANO, že pro něj bude Česká republika na prvním místě, i když jde pouze o symbol, nikoliv o ekonomické dopady na občany, navíc ale zahrnuje i společnou českou a slovenskou historii. I její zdůrazňování a nově restartovanou spolupráci mohou vnímat různé politické síly různě. I tam je třeba vnímat rozporné postoje k tomuto návrhu.
Nicméně někteří senátoři vzhledem k početním poměrům ve sněmovně očekávají, že návrh vrácený do sněmovny nakonec koaliční většina přehlasuje a Den české vlajky 30. března významným dnem bude. Zrušit ho by pak bylo těžké a opět by to vyvolávalo ve společnosti pnutí. Letos se ale v jižních Čechách výzva k symbolické podpoře nijak výrazně neprojevila.
Na několika obecních a městských úřadech potvrdili, že u nich dopis s žádostí premiéra o vyvěšení vlajky neobdrželi. Nečinili žádné změny. Jak ale naznačila reakce ministra zahraničních věcí Petra Macinky (Motoristé) na pondělní tiskové konferenci, od něj ke státním úřadům v jeho působnosti putoval pokyn, aby 30. března byly sňaty z budov všechny jiné vlajky – Evropské unie, NATO, případně ukrajinské, a v tento den vlála pouze vlajka česká, i když Den české vlajky zatím uzákoněn není.
Svůj názor můžete vyjádřit i v anketě. Obšírněji i v diskusi.

Diskuse k článku