Svazek Malše tvoří deset obcí nacházejících se jižně od Českých Budějovic, ve kterých nyní žije zhruba pět tisíc obyvatel a v dalších letech má jejich počet dál růst. Právě demografický vývoj patří k hlavním důvodům, proč se starostové rozhodli společný projekt rozjet. Druhým důvodem je školská situace na území. V oblasti dnes fungují pouze dvě malotřídní školy pro první stupeň, druhý stupeň zde chybí úplně a místní děti tak musí dojíždět do Českých Budějovic.

„Novou školu připravujeme již od roku 2023, potřebujeme ji už akutně. Část prostředků pro její výstavbu si zajišťujeme samostatně, ale obce naší velikosti nikdy nebudou samy schopny dát dohromady potřebnou půl miliardu korun,“ řekl starosta Vidova a předseda svazku Tomáš Šedivý.

Podle něj se projekt za zmíněné tři roky posunul výrazně dopředu. „Teď se nacházíme těsně před povolením záměru z hlediska stavebního práva,“ uvedl Šedivý. Architektonický návrh budovy vytvořil Martin Krupauer, projekt připravil Atelier 99 z Brna, který zvítězil ve výběrovém řízení. V tomto týdnu navíc svazek otevře obálky s nabídkami na zhotovitele.

Právě v této fázi se ale podle starosty ukazuje hlavní problém celého projektu – jeho financování. Svazku se už podařilo zajistit část peněz, zbytek ale vázne na dotacích. „Máme rozhodnutí na 200 milionů ze Státního fondu životního prostředí na pasivní školní budovy a dalších 76 milionů máme ze stejného fondu v zásobníku projektu,“ uvedl Šedivý. Podle něj je ale situace složitější, než se může zdát. Svazek musí do 1. srpna doložit smlouvu o dílo, aby si dotaci udržel. „Teď otevíráme obálky a následně podepíšeme smlouvu, kterou doložíme na fond. Tím se to potvrdí. Rozhodnutí ale ještě neznamená vyplacení peněz, je to jen dobrý krok,“ popsal.

Klíčová část financování ale stále chybí a obce ji chtějí získat ze státního programu ministerstva školství, který je pro projekt zásadní. „Prstenec III je pro nás klíčový dotační titul. Má navázat na předchozí programy, které v minulých letech podporovaly výstavbu škol,“ řekl Šedivý. Upozornil ale, že v současnosti na něj nejsou vyčleněny žádné peníze. „V roce 2026 na tyhle výdaje nemá ministerstvo školství ani korunu. Snažíme se teď přesvědčit politiky, aby prostředky dali aspoň do rozpočtu na rok 2027,“ dodal s tím, že podobnou situaci řeší podle jeho informací zhruba deset svazků obcí v celé republice.

Dřevostavba pro stovky žáků

Svazek má už nyní pro novou školu vybraný pozemek ve Vidově. Budova má vzniknout na místě bývalé úpravny vody, tedy na brownfieldu, který nahradí nová energeticky úsporná dřevostavba. Škola je navržená pro 540 žáků v osmnácti kmenových třídách. Bude se jednat o několikapatrovou budovu, přičemž tři patra by měly být ze dřeva a přízemí je navrženo z betonové konstrukce.

Kromě výuky má škola plnit také komunitní roli. „Chceme, aby to nebyla jen škola, ale centrum pro celý region,“ naznačil Šedivý s tím, že počítají se sportovním využitím, kulturními akcemi a službami pro obyvatele.

Potřebu vlastní školy zmiňují také místní obyvatelé. Irena Zámečníková, která ve Vidově žije pět let, uvedla, že o konkrétním případu nepřijetí dítěte neslyšela. Zároveň ale připomněla, že děti z okolí dnes dojíždějí. Podle ní navíc v Roudném i ve Vidově přibývá malých dětí.

Podobnou zkušenost popsala také obyvatelka z Českých Budějovic, která do Vidova jezdí za dcerou a vnoučaty. Během rozhovoru rozhořčeně vzpomínala na rok 2015, kdy jako rodina čekali celou noc u ZŠ Matice školské, aby dostali děti k zápisu. „Nevím o nikom z okolí, kdo by se na školu nedostal, ale pro děti jsme chtěli, aby byly co nejblíže,“ uvedla. Podle ní sice všechny místní děti nakonec místo v českobudějovických školách dostanou, ale výběr školy a dostupnost spojení znamenají pro rodiny velké komplikace.

Také sám Šedivý připustil, že nejde o to, že by děti zůstávaly bez školy. Místa podle něj ve výsledku jsou, často ale ne tam, kde by je rodiče potřebovali. „Není to tak, že by někoho nevzali,“ uvedl. Problém podle něj spočívá v dostupnosti. Obce sice mají uzavřené smlouvy o spádovosti, ty ale často směřují do škol, které jsou z regionu hůře dopravně dostupné. „Ty školy, které jsou nám nabízené, nejsou na dobrém dopravním spojení. Děti pak musí několikrát přestupovat a brzo vstávat,“ popsal. Rodiče tak podle něj často volí jinou cestu a snaží se děti dostat do bližších škol například tím, že přehlašují své trvalé bydliště do Českých Budějovic. Starosta zároveň zdůraznil také význam školy pro samotný region. „Chceme, aby generace rostla spolu v té škole až do deváté třídy. To tu hrozně chybí,“ dodal.

Budoucnost stavby nyní zůstává závislá na rozhodnutí státu. „Optimistický scénář otevření školy byl 1. září 2028, ale ta šance slábne. Reálně vidíme otevření školy až v roce 2029 se zahájením stavby v roce 2027,“ řekl. Pokud stát potřebné peníze neuvolní, zůstane ale projekt prozatím bez další realizace.