„Trať je dlouhá šest set metrů a předpokládám, že s mašinkou Jůlinkou dneska najezdíme asi kolem dvaceti kilometrů. Jezdíme tu už dvaadvacet let. Na modelových mašinkách se člověk svézt nemohl, tak jsem pořídil prvních pár kolejí a vagón, a tím to všechno začalo,“ zmínil Zdeněk Jirsa. Dodal, že jeho lokomotiva během dne spotřebuje přibližně tisíc litrů vody a dva metráky uhlí.

Do budoucna by se železnice ještě mohla prodloužit. „Dole bychom chtěli udělat smyčku a na dvoře by měla vyrůst točna a výtopna pro parní lokomotivy. Jůlinka, která tu jezdí, je volnou replikou mašiny z roku 1912. V rekonstrukci teď ještě mám Mařenku,“ dodal majitel zahradní železnice, který si našel drahý koníček. Mařenka je z roku 1908, její nákup vyšel na přibližně 400 tisíc korun a renovace by se měla vejít do milionu.

Zahradní železnice v Antonínské ulici v Dačicích otevírá pro veřejnost několikrát ročně, kromě léta ještě třeba na Mikuláše nebo Velikonoce. Jinak je areál včetně všech strojů k vidění po telefonické dohodě, a to včetně jízdy ve vláčku s naftovou lokomotivou.