A co se diváci dozvěděli? Natáčení mělo trvat původně 12 natáčecích dnů, ale následovaly dotáčky, které zabraly 24 dnů. Práce ve střižně se prodloužily na 17 dní, poté následovaly barevné korkce, titulkování a postsynchrony, které si vyžádaly asi dva týdny.

Starosta Štěpán Pavlík rozesmál auditorium klasickým vtipným dotazem na „veselou historku z natáčení“. „Pokud chcete udělat opravdu hezký film o městě, zaskočí vás ve střižně některé neestetické záběry. My jsme museli například vyretušovat políčko po políčku barevný štít jisté drogerie. Také žlutou reflexní vestu městského policisty na náměstí točeném dronem. To vše zabere hodiny času. Není to příliš veselé, ale stává se to.“

Určitě veselejší reakci způsobil dotaz, zda Miroslav Táborský se stal průvodcem filmu pro svoje příjmení. „Samozřejmě, kontroval Bělohradský“, ale vzápětí vysvětlil příčinu. „Dobří herci nemají zkrátka čas, tak musíte zapřáhnout kamarády. Ale Táborský je nejen kamarád a dobrý herec s vynikající češtinou, ale také profesionál, který se věnuje tématu bez ohledu na čas.. Podílel se i na úpravě scénáře, aby mu šel lépe z úst,“ podotkl Bělohradský.

Diváky dále zajímalo, kdo je autor scénáře nebo co ze scenérií Tábora režiséra nejvíc zaujalo. Víc o besedě bude v příštím Táborsku. 

Film Tábor – sen, město, symbol ovšem není ještě zcela hotový. Vít Belohradský totiž počítá s návratem do Tábora. Chce ještě do filmu dodat záběry na Starou radnici, až bude opravena.