„Jistě se mnou budete souhlasit, že na pozadí aktuálních událostí na východ od našich hranic byla vzpomínka Dne válečných veteránů málokdy tak aktuální. I proto jsme rádi, že se vzpomínkového aktu účastní vojáci i veřejnost,“ uvedla mluvčí protiletadlového raketového pluku Jana Samcová. Přivítala i potomky veteránů z druhé světové války, k jejichž odkazu se hlásí protiletadlové strakonické oddíly.

Rozkaz ministryně

Ke Dni válečných veteránů vydala ministryně obrany Jana Černochová tradiční rozkaz, který má sloužit i jako poselství veřejnosti. Náčelník štábu 25. protiletadlového pluku Pavel Hanus rozkaz přečetl. „Válka přináší zmar, neštěstí, bolest a smrt. Není řešením problémů lidské společnosti a východiskem z tíživých situací. Bohužel se ale vždy najde někdo, kdo chce násilím vyléčit své potíže, nebo si splnit zvrácené sny. Právě v této době jsme svědky toho, jak se ruský diktátor Putin rozhodl vyřešit hospodářské, sociální a další problémy Ruska válkou a napadením Ukrajiny. Neváhá hnát na smrt vlastní vojáky, ale jeho vinou umírají i nevinné ženy, děti a bezbranní staří lidé,“ citoval z rozkazu ministryně Pavel Hanus. Úkolem vyspělého západního světa je podle ministryně čelit těm, kdo chtějí svých cílů dosahovat násilím.

Pavel Hanus vnímá účast veřejnosti na vzpomínkových akcích vojáků jako vyjádření důvěry a poděkování. „Vzpomenout bych chtěl ještě dva naše příslušníky, kteří v tomto roce přišli tragicky o život při dopravní nehodě. Bylo to mimo pracovní dobu, ale šlo o profesionály, kteří byli schopni za naše bezpeční položit svůj život. Posílám i mnoho pozdravů kolegům, kteří aktuálně vykonávají operační úkoly na území Litvy, kde jsme od minulého roku nasadili přes 300 vojáků z našeho strakonického pluku. Zdravím i našeho kolegu, který v současné době slouží v misi v Iráku. A nezapomínám ani na naše kolegy, kteří působí ve strukturách NATO a zahraničních pracovištích v Řecku, Turecku a Belgii,“ dodal náčelník štábu strakonického pluku.

Řekl, že v únoru letošního roku došlo k porušení tenké hranice mezi mírem a válkou. „Do příštího Dne válečných veteránů si přeji, abych na tomto místě nemusel jmenovat další vojáky, o které jsme přišli. A také aby se nezvyšoval počet válečných veteránů, kteří nás opustili. Také si přeji, abychom o válce a bezpečností situaci, která je v současné době v Evropě tak špatná, mluvili pouze v čase minulém,“ podotkl Hanus.

Odkaz veteránů

Senátor Tomáš Fiala připomněl původ slova veterán v latině. „Uctíváme veterány, protože přispěli k naší svobodě. Naše legislativa říká, kdo se označuje za veterána. Tento den si připomínáme v České republice od roku 2001, od roku 2004 pak významněji a častěji. Rád bych zde zmínil významnou roli nadace Post Bellum která se v rámci projektu Paměť národa stará o to, aby studentům a žákům byly připomínány historické okamžiky a naše minulost. Nadace zakládá i regionální centra, kde se o veterány, o jejich péči a sociální začleňování stará. V loňském roce tato nadace vybrala 2,5 milionu korun na zakládání těchto center, i v jižních Čechách bude brzy založeno,“ uvedl Fiala.

Člen předsednictva republikového výboru Československé obce legionářské Zdeněk Hruška promluvil o symbolu válečných veteránů, kterým je květ vlčího máku. „Den válečných veteránů slavíme v záplavě vlčích máků. U vzniku symbolu vlčího máku stál za první světové války v roce 1915 kanadský podplukovník John McCrae, který měl oko střelce, ruce chirurga a duši básníka. V tu dobu na frontě pozoroval, jak se před ním na bojišti zvyšuje počet hrobů s kříži. Mezitím, co on ošetřoval stovky Kanaďanů, Britů, Indů, Francouzů, ale i Němců. Druhý den utichla palba a on slyšel zpět křiváků. Toto vše ho přivedlo k napsání slavné básně Na polích flanderských,“ připomněl historii Zdeněk Hruška.

Voják básničku sice zahodil, ale po jeho odchodu z fronty ji našel kolega, který ji poslal do Velké Británie. „Tam byla báseň uveřejněna pod názvem My nebudeme spát. Velice rychle se rozšířila. Vlčí máky byly použity i v roce 1920 při založení organizace, které se starala o děti z postižených a devastovaných oblastní Francie a Belgie. Organizace vyráběla umělé vlčí máky a prodávala je,“ doplnil Zdeněk Hruška.