Pavel Břicháček uvedl, že takzvaných Pravých hřebů z Kristova kříže se v Evropě nachází kolem sedmi tisíc. Je to pozůstatkem obrovského středověkého zájmu o relikvie upomínající na světce, ve středověku se s nimi kupčilo. Horlivou sběratelkou byla ještě mnohem dříve Helena, matka císaře Konstantina I., která se po přistoupení ke křesťanství vydala na pouť do Svaté země ostatky hledat. Podle odhadu historiků někdy kolem roku 326 našeho letopočtu. A jak se ukazuje, milevský objev zapadá do stejné doby.

V aktuálním vydání Milevské noviny popisují tuto atraktivní přednášku a přibližují zajímavosti, které zazněly. Včetně úplně čerstvých zjištění.

Pavel Břicháček uvedl, že ze zákona se archeologické nálezy vždy stávají majetkem kraje. Ten spolu s městem má zájem na tom, aby hřeb i další unikáty zůstaly v Milevsku. Snahou je vytvořit v klášteře expozici Pravého hřebu, která přiblíží příběh nálezu Milevského relikviáře a další bádání kolem něj.

Jiří Šindelář upozornil, že o milevském objevu vznikl dokument Cesta za pokladem, který ve čtvrtek 16. června ve 21.30 odvysílá ČT2. Podle něj severní zeď kostela svatého Jiljí ještě nevydala všechna svá tajemství.