Do Kardašovy Řečice se čápi zatím nevrátili. Ornitolog sděluje zkušenosti


Čápů stále ubývá. Třeba v Soběslavi se letos na hnízdě objevil čáp již na přelomu března a dubna. Ukázal se asi dvakrát. Ovšem od té doby není po něm ani vidu ani slechu. Také v Tučapech mají na komíně pěkné hnízdo, v blízkosti bývalého zámečku, ale čáp je asi v obci jen jako socha v parku. Zato do nedaleké Budislavi nebo Dírné čáp přiletěl. Obsazené hnízdo je i v Dráchově nebo v Plané nad Lužnicí a ve Veselí nad Lužnicí. Čápi přiletěli i na hnízdo v Pluhově Žďáru, na Červené Lhotě a v Deštné.
Jak to s čápy vlastně je? „Čápi jsou velké „konzervy“, jsou to velice konzervativní tvorové. O své hnízdo pečují tak, že každý následující rok si přistaví další patro, další vrstvu, aby byli tak zvaně na čistém. Přesně si pamatují, kde v předchozím roce hnízdili. Mají tak přesnou GPS, že,pokud se hnízdo naklání natolik, že hrozí jeho pád a lidé v úmyslu čápům pomoci, postaví nové hnízdo jen o pár metrů vedle, čápi na něm třeba ani nezahnízdí. Tragédie v tom, že se na místo nevrátí, hraje minimální roli. Pár nové hnízdo obletuje, obhlíží, zda se kolem něho něco špatného neděje, jsou podezíraví,“ říká ornitolog Jiří Šebestian, vedoucí přírodovědného oddělení Prácheňského muzea v Písku. Zároveň při stavbě nového hnízda pro čápy člověkem je prý důležité část starého materiálu přenést na nové hnízdo. Čápi málokdy upravené hnízdo přijmou. Čápů natolik ubývá, že naopak přibývá hnízd, která jsou beze změny a přitom čápi na něj nepřiletí.
„Čápi nežijí v párech. Přezimují odděleně, to vše zjistíme i na základě jejich kroužkování. Samci vždy k nám ze zimoviště přilétají dříve a ochraňují hnízdo proti dalším případným samcům. Pak přiletí o jeden až dva týdny později na stejné místo samice. Avšak není věrnost v páru. Pokud přiletí na stejné místo dvě samice, původní a nová, tak samec vyčkává opodál, jak si to spolu rozdají, jak to dopadne. Zahnízdí s tou, která zvítězí,“ uvádí Jiří Šebestian.
Nebezpečí číhá na čápy i na jiné druhy tažných ptáků na africkém kontinentě, když přelétají Saharu a pak také v oblasti Středozemního mořem, když si potřebují odpočinout, třeba na Kypru. Některé národy ptáky loví nebo střílí a pak také konzumují nebo dokonce někdy i nabízejí turistům pod skrytými názvy jako například úlovek dne.
Diskuse k článku