Návratu mezi tuzemskou elitu jste se dočkali po dlouhých pěti letech. Euforie to byla veliká. Dalo se z ní žít po celou podzimní část, nebo už odezněla?

Za mě jsme prožívali velkou euforii hlavně po skvěle zvládnuté baráži. Pak nás přes léto čekala tvrdá práce, protože jsme věděli, jak moc tato sezona bude náročná, což se během podzimní části potvrdilo. Přesto jsme do zápasů nastupovali s nadšením a chutí ukázat, že mezi elitu patříme, především v domácích zápasech to bylo znát.

Probíhá návrat podle vašich představ, nebo jsi věřil, že se můžete pohybovat třeba i na hraně play-off?

Musím říci, že jsem s naším působením celkově spokojen. Promluvit do bojů o play-off by bylo více než ambiciózní, což zatím potvrdil průběh. Nás jako nováčka čeká i přes řadu dobrých výkonů reálně boj o setrvání v lize.

Během osmnácti zápasů jste posbírali sedm bodů za tři výhry a jednu remízu. Vše v domácím prostředí. Proč to zatím venku nejde a v čem vlastně tkví kouzlo vaší haly? Většina soupeřů říká, že se jim ve Strakonicích hraje špatně…

Do všech venkovních zápasů jsme nastupovali jako outsider. Když se k tomu přidá rozsáhlá marodka, která nás trápila, tak z toho zatím vzešlo nula bodů. To budeme rozhodně chtít změnit. Možná ještě zapracovat na psychickém nastavení. Někdy nás snadno zlomí nepovedený vstup nebo určitá pasáž hry a už se nedokážeme vrátit. To nás naopak netrápí v domácích zápasech, kde nám vytváří fanoušci skvělou atmosféru a pomáhají v momentech, kdy se nedaří. Za to bych jim chtěl poděkovat a doufám, že jim přineseme ještě spoustu bodové radosti.

Jako veliký problém se zatím ukazuje proměňování šancí a také sedmiček. Vnímáte jako brankář už z tréninku, že zakončení není ideální, nebo tam hráči problém nemají a jde jen o zápasy?

Zakončení nás trápí delší dobu. U sedmiček je to především o hlavě. Střelec musí zachovat klidnou hlavu a unést tíhu okamžiku, což se především ve vypjatých momentech ne vždy podaří. Co se týká střelby obecně, tam může roli hrát více faktorů. Řekl bych, že zásadní je přenést z tréninku to sebevědomí a klid v zakončení i do zápasů.  Nelze nezmínit kvalitu brankářů napříč všemi týmy, která je o dost vyšší, než byla v první lize. Je to tedy něco, na čem musíme neustále pracovat a zlepšovat se.

Když už jsme u té kvality extraligy, změnila se za těch pět let nějak?

Šla rozhodně nahoru. Tým vyloženě do počtu už v extralize nenajdete, každý má svoji kvalitu. Za vše mluví vyrovnanost, kde zejména v domácích zápasech každý dokáže potrápit, ne-li porazit, papírového favorita.

Momentálně si sice užíváte zápasového volna, ale rozeběhla se příprava, která je zaměřena především na fyzickou kondici. To u gólmanů asi nepatří zrovna mezi oblíbené činnosti, mám pravdu?

U mě obzvlášť (smích). Troufnu si ale říci, že tato fáze není oblíbená u nikoho. Nicméně je to něco, čím si musíme projít a z čeho budeme čerpat po zbytek sezony. Čeká nás spousta zápasů v rychlém sledu a tam se prostor na nabírání kondice už hledá těžko.

Jedinou změnou v kádru je, že se podařilo dojednat příchod brankáře Jana Misaře, který už ve Strakonicích chytal. Uvítali jste to společně s Filipem Kaiserem, že už nebude ležet tíha jenom na vás dvou?

Příchod Honzy Misaře je jednoznačně přínos jak pro klub, tak pro mě s Filipem. Doufám, že mu bude držet zdraví, protože se vrací po delší pauze. Věřím, že nám svými výkony i zkušenostmi pomůže, protože pozice brankáře je stěžejní v boji o udržení.

Co osobně očekáváte od jarní části sezony? Můžou se vás ještě týkat záchranářské starosti, nebo pevně věříte, že ještě v základní části přidáte další body, abyste mohli jít do nadstavby v klidu?

Pro nás budou zásadní zápasy v Maloměřicích a v Hranicích, kteří jsou v tabulce pod námi a rádi bychom je tam udrželi. Uvidíme, jak se nám bude dařit v domácích zápasech a jestli se nám povede v nějakém z nich zaskočit favorita. Půjdeme zápas od zápasu. Myslím si ale, že se rozhodne až v nadstavbě.