Ekonomický náměstek hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS) sdělil, že se sluší petici projednat, i když petice neobsahuje žádné důvody k zastavení příprav a kraj je rozhodnutý v přípravách stavby pokračovat. Jižní obchvat Tesco – Slapy má být 3650 metrů dlouhou přeložkou silnice II/137. Cílem je odvést tranzitní dopravu z táborských ulic. Hajdušek vyjmenoval všechny územně plánovací dokumenty, v nichž se záměr jižního obchvatu Tábora od roku 1998 opakoval.„Během celé této doby byla možnost se k záměru vyjádřit. Není to žádná nová věc. Teď je konečně vydáno územní rozhodnutí, je požádáno o stavební povolení a to by mělo být letos vydáno. V roce 2023 počítáme s výběrovým řízením na zhotovitele a o rok později se zahájením stavby. Provoz by tu měl začít v roce 2026,“ popsal plán náměstek Hajdušek. Obchvat patří ke čtyřem největším akcím, na něž kraj žádá o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu.

Zaznělo, že výkup potřebných pozemků probíhá, nezazněla ale informace, jestli to jde hladce nebo nastávají nějaké zádrhele. Už dříve se v Táboře proslýchalo, že někteří majitelé své pozemky pro tuto stavbu prodat nechtějí.

Petice kraj nepřesvědčila
Náměstek Hajdušek prohlásil, že petiční akce je zbytečná, ničemu podle něj nepomůže. Zdůraznil dopravní model, podle kterého obchvat odvede 90 procent stávající dopravy od Slap a na Slapy z centra města. Město Tábor naopak léta bombardují peticemi obyvatelé ulic Údolní nebo Maredova vrchu, kterým vadí pod okny náklaďáky s kamením ze slapského lomu. A ti naopak volají po urychlení stavby obchvatu. Lidé z Čelkovic ho ale nechtějí mít za humny. Za ně vystoupil před krajskými zastupiteli občan Tábora Bernard Jech a žádal, aby kraj svůj záměr na stavbu obchvatu přehodnotil.
„Přijeďte se přesvědčit, že na silnici 137 není hustý provoz, tak jak se o tom přesvědčily dvě dámy z krajského úřadu a daly nám za pravdu. Na této silnici je největším sídlem, odkud se do Tábora jezdí, městys Malšice se dvěma tisíci obyvatel. To jsou lidé, kteří ráno míří do Tábora do práce, do školy nebo k doktorovi. Protože už z následujícího sídla Bechyně se jezdí na Prahu přes Opařany a ne přes Malšice po silnici 137,“ zdůraznil Bernard Jech. Řekl, že obchvat zničí Babí horu jako poslední klidné místo pro obyvatele sídliště Nad Lužnicí. Také 22 hektarů orné půdy, která může vyprodukovat ročně 150 tun obilí. Připomněl, že v České republice za poslední rok zmizelo sedm tisíc hektarů orné půdy, obyvatel na planetě přibývá a velká část jich trpí hladem. Podle iniciátora petice navíc po přechodu na elektromobily nebude mít na auto každý a aut ubyde. „Tady se investuje miliarda. Opravdu nemáme palčivější problémy?,“ zakončil své vystoupení Bernard Jech.

Město Tábor na obchvat čeká
Zareagoval starosta Tábora Štěpán Pavlík (Tábor 2020), který je krajským zastupitelem. „Máme k petentům respekt, ale jak má plánovaná stavba své odpůrce, má i své zastánce. Přeložku podporují ve volebních programech snad všechny politické subjekty, které obyvatelé města zvolili. Myslíme i na obyvatele Maredova vrchu, Údolní, Lužnické, Čelkovické, Bechyňské ulice, kolem stoupající silnice v Horkách. Tam všude po výstavbě obchvatu ubyde doprava,“ řekl táborský starosta. „Na jedné straně stojí ochrana půdy a potřeba výživy, na druhé straně dopravní zátěž. My jsme rádi, že se začne stavět. Nebude to žádná dálnice, ale běžná dvoupruhová silnice. Na novém mostu u Tesca bude stezka pro pěší i cyklostezka, tím se stane příroda za městem naopak přístupnější,“ pokračoval Pavlík. Dodal, že město Tábor slíbilo kraji pomoc při jednání s majiteli pozemků na trase a to chce dodržet. „V Táboře je to toužebně očekávaná stavba,“ řekl závěrem Pavlík.

Stavba má zelenou
Náměstek hejtmana Hajdušek odmítl výzvu Bernarda Jecha, aby se zástupci kraje vydali na místo. Podle něj nemá smysl nahrazovat odborníky, kteří situaci posoudili a napočítali tu 6300 vozidel denně. „Jejich model hovoří o odvedení 90 procent této dopravy z intravilánu obce,“ zopakoval. Zastupitel za pirátskou stranu Dan Leština podotkl, že by ale očekával od vedení kraje jiný přístup. „Pokud petice neobsahovala důvody, měli bychom si je vyžádat a seznámit se s nimi. Ne jenom říct, že je nedodali. Partnerský přístup by byl vhodnější,“ řekl Leština. Tomáš Hajdušek odpověděl: „My máme své důvody pro tu stavbu a na argumenty jako je konec aut se spalovacími motory nebo hladomor reagovat neumíme.“
Vůle ke změně už na kraji není. Pro zamítavou odpověď na petici nakonec zvedlo ruku všech 48 přítomných krajských zastupitelů. Pro další postup podle plánu kraje ale budou rozhodující výkupy pozemků. A to je zatím velká neznámá. Jelikož představitelé Tábora několikrát zopakovali, že se zapojí do jednání s majiteli pozemků, dotázala se redakce, jaké reakce zaznamenávají. Z odpovědi místostarosty Martina Maredy (Piráti) vyplynulo, že město ještě v kontaktu s majiteli nebylo. „My těchto jednání nejsme účastni. Pokud máme zprávy, kraj jedná s majiteli pozemků individuálně a má prý hodně příslibů k prodeji,“ řekl místostarosta. Tam, kde ochota prodat nebude, může dojít na směny, ale nevyloučil ani vyvlastňování. „My uspořádáme setkání s majiteli pozemků a budeme jim vysvětlovat prospěšnost té stavby,“ dodal místostarosta.