V souvislosti s pandemií se hovořilo o zdravotnictví především ve vztahu k nemocnicím, které se staraly o covidové pacienty. Jak zasáhl covid vaše zařízení? Promluvil nějak výrazně do jeho chodu? Bylo těžší starat se o pacienty v době, kdy nikdo nic o nové nemoci nevěděl?
V době, kdy u nás procházela epidemie covid-19, nebylo možné přijímat nové pacienty. To jistě poznamenalo všechny psychiatrické nemocnice a léčebny. Byly zrušené psychoterapeutické programy, zakázané návštěvy, vycházky a propustky pacientů do domácího prostředí. Tato opatření jsme řešili telefonickým kontaktem nebo využitím počítačů a tabletů, které měli pacienti k dispozici tak, aby byl zachován alespoň nějaký kontakt s rodinami a blízkými. Co se týká zaměstnanců, patří jim velký dík za osobní nasazení při péči o covid pozitivní pacienty. Všeobecně lze konstatovat, že dopad epidemie na duševní zdraví lidí i zdravotníků bude velký.

Zaznamenali jste v této souvislosti nárůst hospitalizací, případně očekáváte je?
Aktuálně je kapacita zařízení víceméně naplněna a bylo tomu tak i před pandemií. Nedá se tedy hovořit o vlivu pandemie na nárůstu počtu hospitalizací.

Kolik případů nákazy mezi klienty jste za více než rok trvání pandemie měli?
Největší vlna nás zasáhla v lednu letošního roku, kdy onemocnělo asi 18 pacientů. Ostatní byli v karanténě. Další onemocnění se vyskytovala ještě během února, poté se situace začala pomalu uklidňovat.

Postihl vás covid i personálně? Nakolik to bylo znát na chodu léčebny?
Covid zasáhl nejen naše pacienty, ale i personál, a to v období od října do března letošního roku. S velkým pracovním nasazením ostatních zaměstnanců se podařilo personálně obsadit služby tak, že byla zachována kvalita poskytované péče.

Kdy jste zažili v covidovém roce nejtěžší moment?
Nejtěžší pro nás byl leden, kdy nás nejhorší vlna epidemie zasáhla den po Novém roce. Trvala asi dva měsíce. Nejtěžší byla péče o gerontopsychiatrické pacienty. Shánění dostatečného množství ochranných pomůcek, organizace protiepidemických opatření, kdy se situace měnila každým dnem. Ale zvládli jsme to.

Psychiatrická léčebna Lnáře funguje od roku 1965. V jakém je aktuálně stavu?
V průběhu posledních pěti let probíhá, nebo spíše z větší části proběhla, modernizace a rekonstrukce budov s technickým zázemím a byty a také vnitřních prostor lůžkové části, včetně vybavení. Snažíme se tím hlavně zpříjemnit pobyt našim pacientům, ale i pracovní prostředí zaměstnanců. Největší investiční akcí byla modernizace vytápění lůžkové části, včetně technického vybavení kotelny. Byl bych rád, aby se podařilo v blízké budoucnosti opravit fasádu budovy kláštera. Jedná se o historický objekt, který je dominantou nejen Lnář, ale i celého okolí.

S jakými problémy se potýkáte především, co byste potřebovali v první řadě vylepšit?
Naším hlavním problémem jsou doposud nevyřešené majetkoprávní vztahy. Hlavní budova bývalého kláštera, ve které je umístěna lůžková část, včetně pozemků, je majetkem Konventu Řádu bosých Augustiniánů, který nám tyto nemovitosti pronajímá. S tím samozřejmě souvisí problémy s financováním nutných investic v rámci oprav a modernizace. V současné době však probíhá jednání mezi Konventem a naším zřizovatelem, kterým je Jihočeský kraj, o možném prodeji.

Je léčebna dostatečně zajištěna personálně?
Chod psychiatrické léčebny je personálně zabezpečen. V současné době máme obsazené všechny pracovní pozice, ale je pravdou, že při odchodu každého kvalifikovaného zaměstnance je problém ho nahradit. V léčebně pracují psychiatři, psychologové, psychiatrické sestry, všeobecné sestry, zdravotně sociální pracovník, arteterapeut a další nelékařský zdravotnický personál. Splňujeme požadavky tzv. personální vyhlášky a naopak rozšiřujeme naše služby. V letošním roce bychom měli rozšiřovat naši psychiatrickou ambulanci ve Strakonicích o služby psychiatrické sestry a klinického psychologa. Někteří naši zaměstnanci pracují i v Centru duševního zdraví ve Strakonicích, tím se podařilo prohloubit již dobře rozběhlou spolupráci s terénními týmy.

Jací pacienti v zařízení pobývají? Jsou zde krátkodobě, nebo i dlouhodobě?
Psychiatrická léčebna Lnáře je zdravotnickým zařízením následné psychiatrické péče. S tím souvisí spolupráce s akutními psychiatrickými odděleními v kraji i mimo kraj, kdy k nám pacienti přicházejí k doléčování akutních stavů duševních onemocnění, pokud to potřebují. Dále se zaměřujeme na léčbu závislosti na alkoholu, máme pro pacienty připravený psychoterapeutický a léčebný program. Hospitalizace jsou především krátkodobé a střednědobé. U dlouhodobých hospitalizací řešíme často i otázku sociální.

Vznášela se někdy nad psychiatrickou léčebnou otázka uzavření nebo omezení provozu?
Ne. Ale vlivem změn související s transformací psychiatrické péče v celém Česku dochází ke změnám i v Psychiatrické léčebně Lnáře. Ta se na transformaci psychiatrické péče podílí a spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví.

Vaším zřizovatelem je Jihočeský kraj. Je veškeré financování na něm, nebo máte i jiné zdroje příjmu?
Převážnou část našich příjmů tvoří smluvní příjmy od zdravotních pojišťoven. V posledních letech se nám daří hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Provozní náklady na chod psychiatrické léčebny, včetně výdajů na mzdy, běžné opravy a pořizování drobného majetku jsme schopni pokrýt z vlastních prostředků. Po schválení investičních záměrů dostáváme na větší investiční akce příspěvek od zřizovatele, jako například na již zmiňovanou rekonstrukci kotelny.

Jak dlouho jste vy osobně ve funkci ředitele?
Před nástupem do funkce ředitele, jímž jsem byl jmenován 4. října 2018, jsem v léčebně pracoval jako provozně-ekonomický náměstek. V průběhu vykonávání této funkce jsem poznal chod zařízení i s jeho problémy a společně s bývalým ředitelem se snažil o ekonomickou stabilitu a rozvoj léčebny. Naším cílem je vytvářet bezpečnou atmosféru v malém lůžkovém zařízení pro nemocné i personál prostřednictvím vzájemných přátelských a profesionálních vztahů mezi odbornými týmy, nemocnými a jejich rodinami a blízkými v příjemném prostředí. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl přihlásit na pozici ředitele, abych mohl pokračovat v našich plánovaných záměrech a započaté práci.

Považujete za výhodu, že fungujete současně jako místostarosta a člen zastupitelstva obce Lnáře?
To, že jsem místostarosta a zastupitel částečně za výhodu považuji. Naše léčebna poskytuje pracovní pozice převážně pro lidi ze Lnář, Blatné a blízkého okolí. Jako místostarosta a zároveň ředitel léčebny tak mám možnost více vnímat potřeby místních obyvatel a zároveň zaměstnanců. V neposlední řadě určitě tak lépe funguje spolupráce léčebny s obcí. Například zajištění účasti našich pacientů na kulturních akcích jako jsou divadelní představení v místní kulturním domě, vánoční besídky žáků mateřské školy pro naše pacienty nebo i spolupráce při úklidu a technické údržbě areálu léčebny a jeho okolí.