S nápadem přišla před časem starostka Gabriela Zítková. Objevila, že na vybudování dětské skupiny se dá od ministerstva práce a sociálních věcí získat stoprocentní dotace. Současně bylo jasné, že by Kovářov takové zařízení potřeboval. Dětská skupina je zařízení pro maximálně dvanáct dětí od půl roku do šesti let. Už dva roky ji provozují řádové sestry františkánky v Předbořicích. „Víme, že v mateřské škole není dostatečná kapacita a školka musí odmítat hlavně děti, kterým ještě nejsou tři roky. Stejné to je ale i v dětské skupině v Předbořicích,“ říká starostka.

Předbořice už dětskou skupinu mají

Sestra Anna z předbořické dětské skupiny slova starostky Zítkové potvrdila. „Dětskou skupinu registrovanou ministerstvem práce a sociálních věcí provozujeme dva roky, předtím jsme byli spolek Rodina Předbořice. Kapacitu máme dvanáct dětí, z toho tři děti jsou dvouleté. Děti jsou z Kovářova, Lašovic, Pelech, Krašovic, Žebrákova, Přílepova. Jsme otevření pro všechny, rodiče respektují, že tu jsou i náboženské prvky, modlitby a pracujeme podle náboženské pedagogiky. Jde hlavně o individuální, lidský přístup. V dětské skupině pracují dvě řádové sestry, jedna s pedagogickým vysokoškolským vzděláním a druhá zdravotní sestra, a pak dvě certifikované chůvy na čtyři hodiny. I u nás jsme museli některé rodiče odmítnout, máme plno,“ říká sestra Anna.

„Naší snahou je, abychom měli dětskou skupinu pro roční až tříleté děti v Kovářově a spolupracovali jsme s dětskou skupinou v Předbořicích. Mohli bychom tak podle potřeby pracovat s kapacitou obou skupin,“ dodává starostka Zítková.

I kovářovská školka je plná

Ředitelka Mateřské školy Kovářov Milena Fauknerová popsala, jaký je ve školce momentálně stav. „Máme u nás dvě třídy, 56 dětí, to je úplně plná kapacita. Předškoláků máme dvanáct, ale do základní školy jich odejde jen devět, tři děti mají odklad školní docházky. Takže můžeme přijmout pouze devět dětí. Chodí se poptávat rodiče, jejichž dítě dovrší tří let během příštího roku. Děti, kterým budou tři roky na jaře příští rok, nemají vůbec šanci. Máme už teď výjimku z 24 na 28 žáků na třídu. Jakmile ale přijmeme dvouleté dítě, musí se počítat jako dvě děti. Kdybychom vzali tři dvouleté děti, snížíme si kapacitu na 22 dětí ve třídě. My jsme dvě mladší děti přijali, jedno ale dovrší tři roky 16. září a druhé 26. září. Listopadové dítě musí počkat, až tyto děti dovrší tří let. Převis poptávky přitom zaznamenáváme už tři roky,“ uvedla ředitelka Fauknerová. „Loni jsme museli čtyři děti odmítnout. V Předbořicích se taky nevešly tři až čtyři děti,“ dodává. To podle vedení obce svědčí o tom, že kdyby tu dětská skupina byla už teď, bez problémů by se naplnila.

Milena Fauknerová popsala další okolnosti: „Rodičovská dovolená je obvykle do dvou let dítěte, rodiče ji vyčerpají a hledají umístění dítěte do předškolního zařízení. Snažíme se vyjít vstříc i za tu cenu, že si učitelky stěžují, že máme třídy naplněné nadoraz. Mimoto s menšími dětmi je víc práce.“

Dětská skupina má kapacitu dvanáct dětí, ale dotačními podmínkami předepsaná naplněnost je 65 procent. Musí tam být sedm až osm dětí, jinak by se podmínky dotace neplnily. Milena Fauknerová doplňuje: „Někteří rodiče také nechtějí pevnější školkový režim. Takoví rodiče uvítají menší skupinu s volnějším režimem a jejich děti mohou zůstal v dětské skupině až do pěti let, než půjdou do povinného předškolního ročníku do mateřské školy.“
Místostarosta Janeček vidí i další výhodu: „Spolupráce dětské skupiny a mateřské školy se tu přímo nabízí. Kapacita dětské skupiny může uvolnit kapacitu školky, která by pak mohla mít 24 dětí ve třídě, což je pro práci s dětmi lepší.“

Trnitá cesta

O tom, že dětská skupina je pro Kovářov dobrý nápad, už zřejmě mezi zastupiteli nejsou pochyby. Vývoj celé věci ale nebyl jednoduchý. Podepsala se na něm i nezkušenost čerstvě zvolených nováčků v čele obce.
Když na zastupitelstvo napochodovala jimi pozvaná firma z Brna, promítla dřevostavbu a tlačila na to, že se hned musí podepsat smlouva, část zastupitelů se vzepřela. Jenže to už je minulost.

„Sami jsme pak začali mít pochybnosti. Nezamlouvala se nám čekací doba na dřevostavbu a začali jsme být i nejistí co do věrohodnosti firmy. V té době nám zrovna táborský ateliér TA3 Projekt zpracovával pro řešení havarijního stavu stodoly v Předbořicích studii proveditelnosti a projekt na zajišťovací práce. Mysleli jsme si, že na stodole vyměníme jen střechu, ale stavební úřad nám nařídil zajištění. Bude tam zázemí pro hasiče, kteří zatím parkují ve dvoře. Tak jsme se dotázali firmy TA3 Projekt, jestli by naprojektovali i dětskou skupinu,“ popisuje starostka další vývoj.

Změna kurzu opozici v zastupitelstvu zaskočila. Na několika jednáních zaznívaly dotazy, kdy proběhlo na projektanta dětské skupiny výběrové řízení.

„Na projekt jsme plánovali částku 250 tisíc, nakonec stál 223 700 korun bez DPH. Objednali jsme projekční kancelář podle směrnice, která tu platila už za předchozího vedení obce. Do 400 tisíc korun podle ní může práce poptat přímo starosta. My jsme navíc všechno probírali v radě obce. Kdyby nám opozice říkala předem, co bude chtít na zastupitelstvu vědět, tak bychom se připravili. Takhle vznikaly neshody a dohady,“ říká starostka.
„Doufáme, že už je to za námi. Navrhli jsme, že se každých čtvrt roku můžeme s finančním i kontrolním výborem sejít a řekneme si, na čem pracujeme,“ dodává místostarosta Janeček.

Jiné místo

Projekt ale nebyl jediný sporný bod. Řešilo se i umístění budovy pro dětskou skupinu. Situování do východní části zahrady mateřské školy se nelíbilo ani některým koaličním zastupitelkám. A taky sousedovi, který nebyl nadšený z toho, že vedle jeho domu mělo vzniknout parkoviště. Nakonec se zastupitelé společně vydali na místo a domluvili se, že se plánovaný objekt přesune na protější, západní stranu zahrady. A parkoviště se stavět nebude.
Debata se vedla také o tom, jestli je nový objekt vůbec zapotřebí a zda by nebylo lepší postavit spíš nástavbu nad současnou mateřskou školou. „To nám ale pedagogové nedoporučovali. Museli by do patra nosit malé děti, některé mají ještě i kočárky. Kdyby se jednou měla dělat nástavba nad mateřskou školou, mohlo by se tam rozšířit sociální zařízení, s výtahem,“ myslí si Petr Janeček.

Kovářovská mateřinka už nyní sdílí budovu s pečovatelskými byty. Podle ředitelky funguje tato symbióza bez problémů, spíš k potěšení obou stran. „Děti se potkávají se seniory na terase, navštěvujeme je nebo zveme k nám na karneval, besídky,“ říká ředitelka Fauknerová.

Kolik to bude stát?

Jakmile se tedy došlo ke shodě o umístění potenciální dětské skupiny na západní straně zahrady, bylo jasné, že se projekt bude muset přepracovat. „Jde o to ho jen zrcadlově převrátit, projektanti na tom už pracují a nebude to tak drahé. Dotační podmínky ale kladou vysoké nároky na energetickou úspornost. Musí to být pasivní stavba, uvažujeme o fotovoltaice, zateplení, tepelném čerpadle. Celkové náklady se odhadují na devět milionů korun,“ dodal místostarosta.

V nové budově se plánuje herna, šatna s kočárkovnou, ložnice, výdejna jídla, prádelna, denní místnost pro pedagogy. Z herny se bude moci vyjít rovnou do zahrady. „Dále jsme řešili, kdo má být provozovatel. My bychom si přáli, aby to byla mateřská škola. Proto jsme hledali prostor blízko mateřské školy, aby rodiče chodili do jednoho areálu,“ říká starosta Zítková a zmiňuje i plánované personální obsazení: „Na dvanáct dětí se počítají dvě osoby. Pro děti do tří let musí mít kurz chůvy, pro děti do 6 let musí mít pedagogické vzdělání pro učitelky mateřských škol, může to být i speciální pedagog, asistent pedagoga, učitel prvního stupně. Zájemci se už ozývají, ptala se jedna zdravotní sestra, ptají se i pedagogové.“

Důležitá otázka zní, kolik bude využívání dětské skupiny stát rodiče. „Na financování provozu přispívá stát 507 korun na den a dítě, to pokryje mzdy dvou lidí a jejich vzdělávání. Ostatní náklady se musí uhradit. Podle legislativy lze od rodičů vybírat příspěvky až do 4000 korun měsíčně,“ říká starostka.

„Opozice měla obavy, aby to nebylo pro rodiče drahé. Oslovil jsem proto ministerstvo. Řekli nám, že to je politické rozhodnutí, jestli budeme náklady doplácet z rozpočtu obce nebo budeme vybírat od rodičů. Myslíme si, že by mohlo jít o nějaký kompromis podílu na provozních nákladech, část obec, část rodiče. Zkušenosti nabíráme také v milevském Milísku. Navíc se nám líbí, že kolem tamních jesliček vznikla i komunita s dalšími akcemi kolem, pořádají se tam akce pro rodiny,“ zmiňuje starosta.

Co bude dál?

„Doufáme, že zastupitelé podání žádosti o dotaci schválí. A že nám ji pak schválí ministerstvo. Pak už bychom mohli vypsat výběrové řízení na zhotovitele stavby, žádat o stavební povolení. Doufáme, že příští rok na jaře by se mohlo začít stavět,“ přeje si starostka Gabriela Zítková.