Vydaný úřední souhlas ke stanovení dobývacího prostoru trvá, krajský územní plán tu těžbu připouští a politické reprezentace na radnicích se příští rok mohou změnit a s nimi i jejich postoje. Těžařské společnosti totiž obvykle přicházejí s nabídkami milionů nebo přísliby vybudování rekreačních jezer po ukončení těžby. Firma JASPO-Autodoprava nabízela původně Skalici vyplatit platit během třicetileté těžby 18 milionů korun. Místní to jako náhradu za zničení krajiny a zátěž dopravou odmítají. Vyhráno ale nemají. Nedávno skalickému zastupitelstvu přišel dopis, že ministerstvo životního prostředí vydalo další předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru pro těžbu. Tentokrát bentonitu u Rybovy Lhoty pro společnost LB Minerals z Horní Břízy, která patří rakouské skupině Lasselsberger. Rybova Lhota je součástí obce Skalice, Skaličtí jsou znovu na začátku.
Snaha společnosti JASPO – Autodoprava o otevření lomu na štěrkopísek začala v únoru minulého roku, kdy získala od ministerstva životního prostředí předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru na území obce Skalice. Ve Skalici se začala informace o hrozbě těžby šířit až koncem loňského října. Zastupitelstvu obce přišel od firmy JASPO – Autodoprava dopis, ve kterém žádala obec o součinnost, nabídla v něm přispět do obecní kasy během třiceti let 18 miliony. Spolek Skalické NEBE svolal mimořádnou schůzi. Skalické zastupitelstvo pak několik dní po něm. První skalické zasedání zastupitelů tehdy nebylo řádně svoláno a muselo se konat znovu. Tam skaličtí zastupitelé jednomyslně rozhodli, že s těžbou nesouhlasí a budou proti ní bojovat za pomoci právníků.
Spolek Skalické NEBE nechal v prosinci vypracovat petici proti těžbě štěrkopísku, která byla ukončena na nedávném masopustu ve Skalici. Petice získala na 1500 podpisů a v nejbližší době bude doručena na krajský úřad k zaevidování veřejného mínění. V úvahu připadá i referendum, které by se mohlo uskutečnit současně s podzimními parlamentními volbami.
Koncem ledna skalické zastupitelstvo dostalo zprávu od společnosti JASPO – Autodoprava, kde firma informuje, že nehodlá postupovat proti zájmům obce a pokud by ani v budoucnu nedošlo ke shodě, tak by od projektu opustila. Sdělila, že nepodniká žádné kroky k legalizaci těžby. Jedním z důvodů k tomuto ústupku může být podle skalického zastupitele Hynka Másílka to, že by se měla rozšířit probíhající těžba u Dráchova, a to směrem k Žíšovu. Svou roli mohlo sehrát i to, že Soběslav jako majoritní vlastník pozemků, na kterých měla těžba u Skalice probíhat, přislíbila, že své pozemky pro těžbu neposkytne.
To by pro Skalici byla dobrá situace, pokud by ovšem mezitím společnost LB Minerals nedostala předchozí souhlas k stanovení prostoru pro těžbu bentonitu u Rybovy Lhoty. Navrhovaná plocha dobývacího prostoru by měla být přes osm a půl hektaru. Tady velkou část pozemků vlastní soukromníci. „Myslím, že naprostá většina soukromníků je proti těžbě, ale mluvit za ně nemohu,“ říká Hynek Másílko. Spolek Skalické NEBE si zažádal, aby byl o všech krocích kolem obou vydaných souhlasů ve Skalici a Rybově Lhotě informován. Odpor vůči těžbě vyjadřuje už jeho název – NEBE znamená NE BEntonitu. „V nedalekém Maršově těží také bentonit, mají tam končit kolem roku 2027. Logicky se nabízí, že když skončí tam, budou pokračovat jinde. Údaje si dáváme zatím dohromady,“ dodal skalický zastupitel Másílko.

V Žíšově budou rozhodovat
Před šesti lety se zvedl odpor vůči těžbě štěrkopísku u Dráchova. Tamní lom společnosti Českomoravský štěrk, která je členem skupiny HeidelbergCement, má mít 70 hektarů. Vyjmula se zemědělská půda, za oběť mu padly i lesy. Teď se začíná mluvit o dalším postupu. „Nelíbí se nám to,“ říká starostka Dráchova Hana Havlíčková. „Dosavadní lom je na katastru obce Řípec, ale fyzicky nejblíž je Dráchov. Vadí nám hluk, prach a vykácené stromy. Teď se má těžba rozšiřovat do katastru Žíšova, ale opět to bude nejblíž Dráchovu. Určitě se v rámci našich možností vyjádříme,“ sdělila dráchovská starostka.
„Projektuje se to už asi deset let, firma má vykoupené všechny pozemky a od naší obce potřebuje jen jeden lesní pozemek a pronájem pozemků pro přístupové cesty. O tom budeme jednat na zastupitelstvu, předpokládám někdy v dubnu,“ řekl starosta Žíšova David Kyml. Jak se obec zachová, předjímat dopředu nechtěl.
Odpor vyvolala těžba stavebního kamene u Ševětína i otevření lomů na štěrkopísek na Vodňansku. V roce 2021 oznámila Česká geologická služba, která monitoruje zásoby stavebního kamene dodávaného těžebními firmami, že kapacity lomů končí a do deseti let přijde krize. Materiál je potřebný hlavně pro stavby silnic a železnic. Jihočeské obyvatele zneklidňuje i to, že u nás těží velkou měrou firmy zahraničních majitelů. Zisky odplouvají, vydrancovaná krajina zůstává tady.