Dosavadní kategorie zbraní se podle vládního návrhu rozšíří o dvě nové. Budou do nich spadat legálně vlastněné zbraně, u nichž například majitelé dosud neměli ohlašovací povinnost a nemusely tak být zaregistrovány. Týká se to například historických, znehodnocených nebo plynových zbraní, které budou nově spadat do přísnější kategorie. Až začne zákon platit, měly by se do centrálního registru zbraní hlásit dokonce i nově koupené flobertky, či některé typy perkusních zbraní a také poplašné zbraně a plynovky.

Přísnější evidence, lepší průprava

„Osobně považují návrh zákona o zbraních za naprosto v pořádku. Ty mediální tanečky kolem jsou jen nafouknutá bublina. Po prostudování jsme žádné zásadní restrikce vůči majitelům zbraní nezaznamenali. Přinese ale zřejmě nutnost větší komunikace s úřady,“ říká správce střelnice v táborských Čekanicích Jiří Kotek. Právě sem si kromě členů střeleckého klubu chodí zastřílet i soukromí vlastníci zbraní. Nároková povolení k nošení zbraně pro sebeobranu, tedy zbrojní průkazy skupiny E, přitom představují jeden z hlavních znaků české zbraňové legislativy a jejich povolení přibývá. Poslední údaje jsou z roku 2019. Zatímco v roce 2015 mělo zbrojní průkaz 292 022 držitelů, v loňském roce už to bylo přes 305 000. Počet legálně registrovaných zbarní překročil 900 000 a blíží se k milionu. Pro zvyšování dovedností legálních držitelů střelných zbraní při manipulaci se zbraněmi a jejich úschově zřídí zákon také nový systém střelecké přípravy.

„Určitá omezení měli držitelé zbraní, zejména historických, i dříve. Myslím, že zpřísnění nošení zbraní a zejména jejich úschovy je veskrze pozitivní. Jakákoliv zbraň, včetně historické křesadlovky, by neměla být pověšena na zdi nebo se válet někde v kuchyni. Nože také dáváte do šuplíku v kredenci,“ zdůrazňuje Jiří Kotek. 

Vrátíme-li se k prvopočátku vzniku evropské směrnice o zbraních, tedy k tragédii v Bataclanu, pak i naše novela zákona obsahuje protiteroristickou pojistku. Zákon, pokud vejde v platnost, v prvé řadě zakazuje a trestá vznik
ozbrojených skupin jako jsou domobrany, milice nebo obdobné ozbrojené složky, které by chtěly své politické, náboženské nebo jiné obdobné cíle prosazovat ozbrojeným způsobem.

Navrhuje se právo bránit život i se zbraní

Česká republika neuspěla u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici, která omezuje vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Zato vláda podpořila senátní návrh ODS ústavního zákona, který do Listiny
základních práv a svobod zakotvuje právo bránit sebe i jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem. „Chceme ústavní novelou rozšířit Listinu o ustanovení, že právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon,“ odůvodňují předkladatelé. Ústavní zákon by měl podle nich pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v Evropské unii a zabránit tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. 

„Senátní návrh jsem podpořil také, považuji ho za rozumný. Zbraňový zákon a vše co s ním souvisí by mělo být určitě v gesci národních států a nikoliv Evropské unie,“ uvedl senátor za Táborsko Jaroslav Větrovský (za ANO). „Myslím, že je třeba občanům důvěřovat i v této otázce. Nejsem, nikdy jsem nebyl a nepředpokládám, že se stanu držitelem či majitelem zbraně. Žiji v Mladé Vožici, kde se cítím absolutně bezpečně. Chci, aby se naprosto bezpečně cítili i všichni občané České republiky. My Češi jsem přeci národ hrdý a zbraně nikdy neodevzdáváme, a to jak za fašismu, tak i za minulého režimu. K některým názorům je férové a nutné uvést, že trestná činnost s legálně drženými zbraněmi je zcela zanedbatelná a teroristé legálně držené zbraně nepoužívají vůbec,“ dodal senátor.

Větrovský přijal za svou tezi, že návrh ústavního zákona by byl i velice výhodný pro stát. K dispozici zde najednou bude komunita cca 20 000 lidí, na které bude mít stát přímý komunikační kanál, o dotyčném bude vědět, jde o legálního držitele zbraně, který s ní povinně chodí cvičit, umí ji ovládat, zná zákony, je bezúhonný, spolehlivý. „Nechci nic přivolávat, ale pokud by nastala krizová situace, stát může tyto lidi využít mnohem rychleji, než kdyby byl nucen sahat mezi dnešní civilní mládež,“ uzavírá Větrovský.

Ke schválení senátního návrhu by se musela v obou parlamentních komorách najít ústavní třípětinová většina hlasů. Není ale jasné, zda sněmovna stihne předlohu projednat do konce volebního období.

Zbraně na Táborsku

– k 23. 10. 2020 je na Táborsku evidováno 3911 držitelů zbrojních průkazů

– na zbrojní průkaz je registrováno 4172 krátkých zbraní a 7672 zbraní dlouhých

– počet držitelů zbrojního průkazu na Táborsku od roku 2015, kdy bylo evidováno
3727 držitelů, vzrostl ke dni 23. 10. 2020 na počet 3911

– počet registrovaných zbraní na zbrojní průkaz na Táborsku se zvýšil od roku
2015 z 11 070 na současných 12 300