„Cyklus se jmenuje Řemesla a vznikal mezi lety 1924 a 1925. Roku 1925 na Světové výstavě dekorativního umění v Paříži byly tyto rozměrné tapiserie za návrh a provedení oceněny Velkou cenou Grand Prix,“ uvedla vedoucí Domu gobelínů Petra Mašková.

„Paříž v té době představovala světu úplně nový trend, bylo to průlom tehdejšího výtvarného projevu. František Kysela, který začal studovat ještě za Rakouska – Uherska, se se skupinou dalších lidí okolo sebe velmi flexibilně napojil na tyto nové trendy. To, že zvolili téma řemesel, byl dobrý nápad. Moc se to o něm neví, ale on se i zasloužil o současnou modernizovanou podobu české státní vlajky. Tím, že se stýkal s politickými špičkami, tak si dobře uvědomoval, že právě česká kreativita, spojení hlavy a rukou, to je to rodinné stříbro, kterým bychom se mohli ve světě prezentovat,“ doplnila kurátorka Národního památkového ústavu Kateřina Cichrová.

František Kysela začal jako typograf a později navrhoval realizace pro různorodá řemesla. „A všech osm řemesel, se kterými se prakticky stýkal, se promítlo do návrhu osmi tapiserií. Vnímal je nejen jako výtvarník, ale byl v nich ponořen do hloubky. U každého řemesla vnímal to podstatné a směřoval k tomu, aby oslavil jedinečnost práce lidských rukou, porozumění materiálu a spojení s výtvarnou invencí. A tím, že potkal Marii Hoppe Teinitzerovou, tak jejich spojení jim v Paříži vyneslo zlatou medaili,“ připomněla kurátorka s tím, že šlo o řemesla truhlářství, tiskařství, hrnčířství, sklářství, malířství pokojů, cizelérství, tkalcovství a knihvazačství.