Objekt bývalého skladu civilní obrany u stanice profesionálních hasičů prošel rekonstrukcí. Má mít kapacitu pro 16 podmínečně propuštěných vězňů. První debata se konala ještě před pandemií covidu. Na druhé besedě s odborníky a občany zaznívalo uklidnění, že podmínečné propuštění si musejí vězni zasloužit a rozhodně není automatické. Probační dům má propuštěnému maximálně půl roku pomáhat s přechodem do běžného života.

Na debatě padla z řad občanů výhrada, že město Písek před pár lety projekt probačního domu povolilo navzdory názoru občanů. Realita je ale jiná. Město nemohlo projekt ovlivnit, natož zastavit, protože Probační a mediační služba je organizační složka státu. A městu nepatří ani zmíněná budova. Bývalý místostarosta Petr Hladík na kritiku reagoval tak, že město vstoupilo do vstřícné komunikace s Probační a mediační službou, aby mělo veškeré informace. „Vymínili jsme si setkání s veřejností. Probační a mediační služba je totiž vůbec pořádat nemusela,“ vysvětloval Hladík.

Ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková uvedla, že už jsou vytipovaní první klienti, kteří budou dům využívat. „Nečekáme, že na všechno musíme mít s veřejností stejné názory. Jde nám o bezpečné soužití ve městě. Pracujeme s lidmi, kteří se dostali do střetu se zákonem, a směřujeme je k bezpečnému zařazení do společnosti,“ řekl Matoušková.

Krátce promluvil i nový písecký starosta Michal Čapek. „Město Písek nemohlo přípravu projektu nijak ovlivnit, ale za sebe říkám, že jde o potřebné a důležité zařízení. Podmínečné propuštění je potřeba si zasloužit. Podobné projekty fungují v zahraničí v daleko větší míře než u nás. Jsem rád, že tento projekt v našem městě vzniká,“ říká starosta, který má zkušenosti advokáta. „Vím, že většina propuštěných se snaží sekat latinu, aby nespadla do stejného problému. Větší obavu mám z lidí, o kterých ani nevíme, že se v Písku pohybují,“ naráží starosta na fakt, že ve společnosti se bez povšimnutí okolí pohybují recidivisté i lidé stíhaní a odsouzení.

Náměstkyně ředitelky Probační a mediační služby Kateřina Šlesingerová zmínila, že cílem je pomoci propuštěným z výkonu trestu opustit kriminální minulost a pomoci řešit následky pobytu ve vězení. „Není úplně jednoduché hned začít fungovat samostatně. Klienti nesmějí čekat, že někdo bude řešit problémy za ně. Chceme stavět na jejich silných stránkách a předcházet rizikům. Stavíme na principech restorativní justice, která vede k nápravě následků, kdy pachatel přijímá odpovědnost. Součástí je práce s obětí a dalšími lidmi kolem,“ dodala Kateřina Šlesingerová.

Soudce Okresního soudu v Českých Budějovicích Radek Martínek má s tématem jako místopředseda pro trestní úsek bohaté zkušenosti. „Zákonná úprava neříká, že každý má nárok na podmínečné propuštění. Má právo požádat, ale musí splňovat zákonem stanovená kritéria. Podmínkou je například stanovisko věznice. Musí prokázat, že je schopen vést řádný způsob života. Ne všichni odsouzení, například dvojnásobní recidivisté, jsou schopni tento parametr splnit, když nebyli schopni se osvědčit ani ve zkušební době. Je to první zásadní věc, kterou soud zkoumá. Soud přihlíží i k tomu, jestli odsouzený včas a řádně nastoupil do výkonu trestu. Zohledňují se i další věci, jako chování ve výkonu trestu, kázeňské tresty a tak dále. Chápu obavy obyvatel, ale nemyslím si, že probační dům by skýtal potenciál ke zhoršení bezpečnosti města. Probační dům má pomoci k zapojení do normální života. Máme u nás 33 okresních soudů, které rozhodují o podmínečném propuštění. V Českých Budějovicích se řeší ročně 120 až 150 žádostí. Většina propuštěných jde mezi lidi rovnou a na ulici je ani nepoznáte. Obavy nejsou namístě, jakkoliv je vnímám. Probační dům potenciální riziko výrazně snižuje,“ věří soudce Martínek.

Další střípky z debaty přinesou tištěné Písecké postřehy…