„Zasahovali jsme u dvou případů otravy muchomůrkou tygrovanou. Stav obou pacientů vyžadoval hospitalizaci na ARO. Otrava se projevuje zažívacími obtížemi, nevolnostmi, halucinacemi, křečemi a těžkými poruchami vědomí,“ informovala Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje (ZZS JčK) na sociálních sítích.

Podle ředitele ZZS JčK Marka Slabého záchranáři každoročně řeší kolem deseti případů otrav houbami. „V neděli jsem řešil ještě třetí otravu houbami v Táboře, jednalo se o starší ženu a její vnouče,“ popisuje Marek Slabý a připomíná, že je vždy při prvotních příznacích otravy třeba ihned volat záchranku, případně se mohou lidé pokusit vyvolat zvracení, než dorazí pomoc. Naopak se nemají pokoušet vyplachovat tělo mlékem, tvarohem a podobně. „Nejlepší je, když s sebou mohou vzít zbytky hub, které snědli,“ dodává Slabý.

Mykolog Jihočeského muzea Miroslav Beran říká, že nejčastěji si houbaři pletou nebezpečnou muchomůrkou tygrovanou s muchomůrkou růžovkou, neboli masákem. „Je důležité znát tři znaky, kterými se od sebe oba druhy liší. Masák na sobě má typicky něco růžového, růžovějícího, až vínovějcího, což muchomůrka tygrovaná nikdy nemá. Druhým rozdílem je prsten, který visí na nožičce. U muchomůrky tygrované prsten shora není rýhovaný, u růžovky je. U všech hub je důležité vyjmout celou plodnici. Muchomůrka tygrovaná má na plodnici nožičku zasazenou do měkké pochvy, která připomíná náprstek na šití s rantlíkem. Růžovka tento náprstek, lem, dole nemá,“ vysvětluje Beran s tím, že pokud jen jeden ze znaků chybí, lidé by houbu neměli sbírat. Podobně snadno zaměnitelná je třeba muchomůrka zelená s holubinkou zelenou, pokud se jedná o zbělenou formu muchomůrky zelené, pletou si ji lidé se žampiony.

Jestliže si někdo není jistý tím, co z lesa přinesl, může se obrátit na mykologickou poradnu Jihočeského muzea. Osobně mohou lidé přijít každé pondělí od 14.30 do 16.30 do hlavní budovy Jihočeského muzea v Dukelské ulici 1 v Českých Budějovicích, případně mohou posílat foto houby na mail priroda@muzeumcb.cz.