Projekt škola s podporou Technologické agentury ČR řeší spolu s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, Fakultou podnikatelskou VÚT Brno a Výzkumným ústavem pro podnikání a inovace. Dokončit ho má do ledna 2021. „Situace venkovských firem není snadná. Proto připravujeme účinné nástroje, které jim pomohou zvýšit inovační aktivitu, zefektivnit personální řízení, hodnotit finanční ukazatele a připravit reálnou podnikovou strategi,“ zmínil Marek Vochozka.

Půjde hlavně o certifikovanou metodiku a software. Díky tomu by měla přidaná hodnota těchto firem vzrůst až o 10,5 procenta a tržby z inovované produkce až o 7 procent. To by významně posílilo jejich ekonomickou stabilitu. „Segment podniků na venkově je dosud velmi opomíjený. Přitom zde nemají jen roli hospodářskou a ekonomickou, ale jsou i významným sociálním prvkem, který venkov stabilizuje. Je proto žádoucí, aby se rozvíjely a zůstaly pilířem tamního prostředí i v době nové ekonomiky. Pro ni je typický turbulentní vývoj, velké množství informací a rychlé transakce mezi subjekty,“ vysvětluje rektor.

Analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ukazují, že na venkově devět z deseti podnikatelů tvoří osoby samostatně výdělečné činné bez dalších pracovníků. Na mikrofirmy s nejvýše devíti zaměstnanci připadá osm procent a na ty malé s deseti až čtyřiceti devíti lidmi dvě procenta. Firem, které zaměstnávají nad padesát lidí, je zanedbatelné množství 0,1 procenta. „To ukazuje, jak je tento segment zranitelný a že je třeba mu pomoci,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP.

Pětina venkovských firem podniká v obchodu a drobných službách, 14 procent se zaměřuje na drobné průmyslové aktivity a 10 procent tvoří firmy z profesních oborů, stavebnictví, ubytování a sociálních služeb. Pouze 5 procent pak připadá na farmáře. Počet těchto firem v posledních pěti letech stagnuje kolem 47 – 48 tisíc, z nichž 91 procent tvoří OSVČ.