„Před buly jsme se s Kamilem domlouvali, že to zkusíme sehrát ještě malinko jinak, ale že to na mne bude hrát. Můžeme říct, že signál vyšel, jako jedna z mála věcí dneska…,“ glosoval svou  trefu Jan Formánek. Rytíři v nedělním večeru prohráli 6:9, po dvou slepených gólech Yahora Hrakholskiho jim nebylo do smíchu, ale v přestřelce nakonec měli poslední slovo. Udělali tak tečku za čtvrtstoletím v Kuki aréně, Janu Formánkovi tenhle zápis do kroniky už nikdo nesebere. „Je to určitě fajn! Je to krásná historická chvíle, pro mne milník, který se povedl. Moc gólů za sezonu nedám a zrovna mi to padlo takhle, takže z toho mám radost!“ usmíval se spolehlivý bek. Už to vypadalo, že si za pěknou individuální akcí vyslouží symbolických pětadvacet hlubockých piv útočník Schmidmayer, ale bek mu cenu sebral před nosem. „Je s tím úplně v pohodě. Bylo to těsný… Stejně si myslím, že je vypijeme všichni,“ avizoval Formánek, že se rozdělí se spoluhráči. Předání ceny se odkládá, uskuteční se na budějovické adrese: „Domluvili jsme se, že mi ji dají při prvním zápase play off u Pouzara, kde budeme vedeni jako domácí tým.“

Obránce se netajil tím, že Hluboká nad Vltavou si přála veselejší, vítěznou rozlučku se starým stadionem. Porážka od milevského béčka zabolela. Přišla v citlivou chvíli. „Mrzí to hodně,“ přiznal Formánek. „Není příjemný takhle prohrát se soupeřem, kterýho bychom měli porážet. Myslím, že když chceme, tak dokážeme předvést lepší výkon. Přišlo dost diváků a je škoda, že nám to nevyšlo líp a nemohli jsme slavit ve větším stylu,“ litovala po derniéře v podzámčí stálice v obraně HC Knights. Vnímá, že s Kuki arénou končí jedna etapa hokeje na Hluboké, ověnčená mimo jiné dvěma tituly v krajské lize. „Chtěl bych si vyzkoušet i tu novou,“ myslí Formánek na moderní arénu. „Zažil jsem tu docela dost sezon. Letošní je, jak jsem to počítal, moje třináctá, takže tu už nějakou dobu bruslím. Rok a půl venku musíme nějak vytrpět a budeme se těšit do nového. Bude to určitě výzva, dostat se tam,“ uvažoval Jan Formánek.

Aktuálně jeho mužstvo více přemýšlí o blížícím se play off a soupeři, který ji bude čekat v prvním kole. „Budeme chtít tuhle dnešní porážku napravit,“ ihned ujišťoval Formánek. „Začínáme se scházet v lepším počtu než na začátku sezony, kdy to bylo letos divoký. Moc jsme se nescházeli na tréninky, ani na zápasy a bylo to hodně na morál. Poslední zápasy se naše hra lepšila, tenhle zápas se nepovedl, ale musíme ho hodit za hlavu a jít dál,“ uvažoval.

Hluboká ztratila dobře rozehraný duel

Mezi diváky se neslo, že body tentokrát měly zůstat v podzámčí, a nejen kvůli tomu, že další šance na oslavu už v Kuki aréně nikdy nebude. Hlubočtí začali nadějně, vedli už 4:1. Drsně vyhlížející faul Moudrého u mantinelu znamenal vyloučení do konce utkání a dlouhé oslabení. S Hlubokou to pak šlo prudce z kopce. Milevsko otočilo zápas, jehož kurz nezměnil time out domácí střídačky, ani střídání gólmanů, kdy Ovsjannikov nahradil po šesté brance Michálka. Až když Schmidmayer snížil z individuální akce na konci druhé třetiny na 5:6, Rytíři ožili. Ve třetí části mohl Arnold vyrovnat, při přečíslení dva na jednoho však minul branku a domácí si pak vybrali smůlu, když dohrál zraněný Kantor – sanitka ho odvezla do nemocnice s podezřením na zlomenou klíční kost. Za stavu 5:7 Hlubočtí podpořili přesilovku odvoláním brankáře, Hrakholski po vyhození hostů dojel puk nejrychleji a v čase 58:57 de facto rozhodl utkání. Navrch přidal ještě parádu, když fintou obehrál obránce Radka Dohnala a překonal Ovsjannikova podruhé – 5:9! Formánek stihl už jen upravit výsledek.

„Milevsko B má kvalitní hráče na zakončení, takže na konci nám dal Yahor dva góly, což je dost ponižující. To jsme neměli dopustit,“ posteskl si po utkání Jan Formánek, člen týmu, který po výhře nad Milevskem předloni ovládl krajskou ligu. Před rokem si pak finálovou účast zopakoval a k titulu přidal do sbírky stříbrný pohár. „Je to úžasný. Máme tu super partu. Ono se to nezdá, ale jak si nosíte věci tři čtvrtě sezony domů a chodíte trénovat po večerech v ne úplně ideálním čase, partu to taky trochu stmelí. Určitě bych neměnil. Dokud to půjde, chtěl bych tu pokračovat,“ nechal se v nostalgické atmosféře na Hluboké slyšet zadák se šestkou na dresu.