V minulém kole se Lokomotiva a Planá potkaly v Suchém Vrbném a po vyhrocené koncovce se radoval hostující tým, který vyhrál 3:1. Do vedení šel brankou svého kapitána Šejvara a hned nato sudí Papáček poslal obě mužstva do šaten. Po přestávce se Lokotka tlačila dopředu, dlouho se ale vůbec nemohla prosadit do šance. Až v 66. min. Turoň protáhl Mačka, jenž vytěsnil střelu, mířící do šibenice, na roh. Sérii tří rohů Planá ubránila, její hráči v horku vsadili na obětavost a dokázali řadu střel zablokovat. A jakmile se dostali na útočnou polovinu hřiště, vyhlašovali domácí poplach. Po vrbenských faulech Plánští zkušeně navyšovali skóre: Interholc zvýšil na 0:2, a když další standardka propadla na druhou tyč ke Kitzlerovi, který si zblízka věděl rady s dorážkou, zápas se dohrával z povinnosti. Přesto v nervózní atmosféře, protože hosté nepřeslechli urážku, která přilétla z domácí lavičky po sporném zákroku, zavánějícím penaltou. Na konci Ayeb pouze zmírnil porážku Lokomotivy. „Za mne to byl vyrovnaný zápas a rozhodly hrubé chyby, které jsme udělali. Po špatné nahrávce a gólu na 0:2 už to bylo těžké, i když jsme dokázali snížit. Soupeř měl víc šancí a proměnil je,“ přiznal domácí trenér Pavel Tauber.

Planá chtěla podle svého kouče Jana Pintéra oplatit Lokomotivě podzimní porážku. Povedlo se.  „Nechceme skončit někde šestí sedmí, takže teď fakt jdeme do každého zápasu s tím, že v něm chceme vyhrát, i když tam dáváme dorostence. Nešetříme se,“ ujistil plánský trenér a zmínil příležitosti z první půle. Zahřmělo až těsně před přestávkou. „To nám pomohlo,“ přiznal Pintér. „Dvakrát jsme šli sami na bránu, jednou z toho byla tyčka a jednou to šlo vedle. Ve druhé půli bylo utkání pořád vyrovnané, ale troufnu si říct, že domácí extra nehrozili. Byla tam jedna střela, a to bylo ve finále všechno. Na konci jsme si dali gól vlastně sami tím, jak jsme byli bohorovní, ležérní a absolutně jsme ztratili koncentraci.“

Postup? Leda s odchovanci

V Plané loni slavnostně otevřeli nádherný moderní areál, klub prosperuje, a tak se nabízí otázka, zda se ruku v ruce s tím budou zvyšovat i sportovní ambice. „Prvořadá je pro nás mládež, stoprocentně! Ta je základem všeho. Do nový sezony přidáváme další dva týmy, takže máme už deset týmů mládeže – za devět let činnosti, kdy se mládeži věnujeme. Ale samozřejmě vlajkovou lodí každého klubu je A – tým a do budoucna bychom se chtěli dostat výš. Sportovní cestou, s vlastními odchovanci a ne tím, že budeme skupovat hráče za cenu nějakého přeplácení, které se bohužel na této úrovni děje,“ líčí trenér Plané Jan Pintér cestu, jakou chce perspektivně dokráčet za postupem. Krajský přebor je meta. „Bylo by hezký někdy se tam dostat, areálu by soutěž slušela, ale chceme ji dosáhnout cestou výchovy a nemusíme do toho šlapat za každou cenu,“ zdůraznila bývalá opora týmu.

Na Lokomotivě bouchali šampaňské

O plánech vyprávěl v Suchém Vrbném, kde SK Planá svého času oslavoval vítězství v okresním přeboru Budějovicka. „Já klukům říkal před zápasem při přípravě, že je to jedenáct let, protože to byl taky přelom května a června 2014!“ smál se Pintér. Vzpomínky zákonitě ožily – třeba na to, jak Tomáš Pintér o poločase běžel přes ulici do Alberta pro šampaňské, aby první gejzír oslav mohl vytrysknout hned na hřišti. V sobotu jako jediný z tehdejšího kádru zasáhl do hry. Ostatní už ukončili kariéru, a třeba z gólmana Nováčka se stal trenér gólmanů a vedoucí mužstva. „Tomáš byl tehdy zrovna zraněnej a já nehrál, protože jsem měl červenou, kterou jsem předtím dostal v Olešnici. V důležitým zápase, který jsme taky potřebovali vyhrát,“ vybavil si ihned mladší z bratrů. Plané slouží ke cti, že neusnula na vavřínech a v prvních třídách se zabydlela. „Před každou sezonou máme přání být někde nahoře. Loni jsme skončili čtvrtí, v 86leté historii klubu to byla nejúspěšnější sezona, uhráli jsme 49 bodů. Letos je jich o něco míň, ale když skončíme pátý, řekneme si, že to nebylo špatný, protože jsme do toho zapojili mladý kluky,“ avizoval trenér Pintér dvě kola před koncem soutěže.