Současně koučuje osmnáctku, hrající druhou ligu dorostu, která po podzimu vede soutěž. Do klubu se Stanislav Rožboud snaží přenést poznatky, které v listopadu čerpal na MS hráčů do 17 let v Kataru, kde Češi vypadli z turnaje v první vyřazovací fázi po porážce s Itálií (0:2). Budějovický trenér tak ještě stihl doma absolvovat konec podzimního programu, zatímco Italové vydrželi v Dauhá až do 27. listopadu, a ve čtvrtečním odpoledni dokonce vybojovali historický bronz, když na penalty porazili Brazilce 1:0.

Jaký byl z celkového pohledu podzim pro budějovickou akademii?

Koukáme se spíš na to, jakým způsobem hrajeme, a chceme tím být úspěšní. Některé zápasy jsme ztratili, myslím si, zbytečně, ale zase na druhou stranu hrajeme proti silným soupeřům, jak v devatenáctce, tak ve druhé lize dorostu. Myslím, že není nějaká obava z toho, že bychom na to herně neměli. Spíš jsme v některých zápasech neobstáli výsledkově, třeba v devatenáctce jsme v určitých utkáních po sobě dostali víc gólů a je na nás, abychom se s tím vypořádali.

A co se týká pozvánek do reprezentace, jak si vedete?

Máme hodně hráčů, kteří jsou v širší nominaci, a někteří tam proklouznou, hlavně ty mladší ročníky. Máme dva tři hráče, kteří jsou pravidelnými účastníky akcí, a samozřejmě je těžké dostat se mezi dvacet vybraných hráčů z republiky. Jsme rádi, že naši kluci jsou v hledáčku, a když přijedou na sraz, ukazují, že ten potenciál mají.

A zastoupení v realizačních týmech? Vy sám jste asistentem…

Byl jsem teď na mistrovství světa v Kataru a byla to ohromná zkušenost. Je to trochu jiný svět.

Útočník Martin Zeman hodně toužil po nominaci, ale nakonec zůstal doma, že?

Byli blízko, no, jak Martin Zeman, tak Adam Tušek a ještě Peťa Filip, kteří jsou ročníky 2008 a hrají devatenáctkovou soutěž. Řekl bych, že měli šanci. Příležitost byla, zůstali kousek od nominace, takže je to škoda, protože by to pro ně byla velká zkušenost.

Považujete si šance, být jako asistent přímo u toho, a jaký přínos pro vás osobně turnaj měl?

Myslím že velký, protože člověk vidí, jak to funguje na tom nejvyšším levelu, a co je potřeba zlepšit, abychom byli konkurenceschopní.

Kdybyste měl říct bez velkého rozmýšlení tři věci, které Čechům chybí, o jaké by šlo?

Technika, technika, technika… Bohužel nemáme možnost takové konfrontace, a na úrovni Čech ani potřebnou konkurenci v týmech. Když pak přijedeme na mezinárodní scénu, tak zjistíme, že nám technika na této úrovni chybí. Jsme prostě pomalejší v rozhodování, chybí nám v některých momentech lepší první dotek, technika, herní myšlení. A to jsou věci, které rostou s konkurencí v týmech, ale i v soutěži. Bohužel u nás asi takovou konkurenci proti jiným týmům nemáme.

Mluvíte o technice. Za vašich dorosteneckých dob, kdy jste kapitánoval české osmnáctce, se možná ještě v zimní přípravě běhalo bez míče, ale to už přece dávno neplatí.

Je potřeba, aby se všechno ve hře dělalo ve větší rychlosti. A aby to neodskakovalo, protože když první dotyk s balonem máte špatný, dojde ke ztrátě a stojí vás to hodně sil. Taky si myslím, že v jiných týmech víc hráčů ročníku 2008 dostává příležitost hrát v dospělých kategoriích, což se u nás většinou děje velice málo. A teď je otázka: Nemají na to, anebo jim nedáváme tolik šancí jako v zahraničí?

Vraťme se domů. Komunikace a provázanost s prvním týmem v Dynamu funguje k vaší spokojenosti?

Ano, s trenérem A týmu víceméně komunikuje trenér B týmu, tam je ta provázanost největší, a my jako dorost hodně komunikujeme s trenérem béčka. Bavíme se o tom, kdo by mohl jít do tréninku nebo třeba do zápasu. Samozřejmě nebavíme se o lince dorost – áčko, ale v B týmu máme ten mezistupeň. Tak by to mělo být: nejlepší hráči z akademie by měli hrát v B týmu a hráči B týmu by měli ukázat, že mají potenciál hrát v áčku.

Myslím, že trenéři áčka, kteří tu teď jsou, se snaží koukat jak do dorostu, tak do béčka, ptají se na hráče, a pokud se jim někdo líbí, tak neváhají a berou si ho do tréninku. Příkladem bylo několik hráčů z B-týmu, kteří zničehonic začali hrát, protože trenér řekl, že se mu v tréninku líbili, a tak neměl těžkou hlavu je tam dát. Takhle by to mělo být, neměly by být žádné spekulace. Buď na to hráč má a ukazuje to v tréninku, pak dostane příležitost, ať je ze zahraničí nebo tady odsud, anebo nemá. Samozřejmě bych byl radši, kdyby to byli hráči od nás, kteří se prosazují, protože by to ukazovalo na kvalitu akademie, a o tu se budeme snažit i nadále.