Naposledy Týnští v sobotu 26. srpna ztěžka vydýchávali těsnou porážku od Milevska 2:3. Atmosféra na hřišti, u laviček i v hledišti byla napjatá. A remíza na spadnutí, když si hosté v nastaveném čase téměř dali při standardce vlastní gól – brankáře Hejla zachránilo břevno! „Mohlo to zapadnout do šibenice, ten bodík bychom brali všemi deseti!“ potvrdil domácí Vladimír Dobal. „Ale chybí štěstí, a my mu ani nejdeme úplně naproti. Nějak nám to nejde. Chtělo to potvrdit tři body z Dražic, alespoň neprohrát. Víme, že Milevsko má dobrý manšaft, že asi bude v tabulce nahoře, ale myslím, že ten bod bychom si zasloužili,“ litoval Dobal po vyhroceném duelu.

Na stadionu Olympie bylo dusno, a to nejen kvůli blížící se bouřce. Trenéři obou týmů sledovali závěr z tribuny, kam byli po strkanici u milevské střídačky vykázáni. Hlavně domácí kouč Mareš byl vzteky bez sebe. Incident, jaký se často nevidí ani v nižších soutěžích, Dobala nepotěšil: „Přišlo mi, že to bylo až moc. Říkal jsem, že hráč má na hřišti emoce, vysokej tep a je vytočený. Já jsem navíc zrovna takovej hádavej typ, takže s tím bojuju furt. Ale na laviččce by to mělo nějak vypadat, a i když si tam něco řeknou, tak jít se poprat, to mi přijde jako vrchol. Nezdálo se mi to.“

Hosté takticky zdržovali, i za cenu žlutých karet drželi těšný náskok. Z avizovaných pěti nastavených minut bylo nakonec deset. I to bylo na vyrovnání málo. ,„My potřebovali hlavně hrát! Prohráváme a deset minut trvá, než se to dohádá, než se rozdají karty, zapíšou se… A člověk tam ztuhne a už nic nevymyslí. To mě štve nejvíc!“ vysvětloval Dobal, jenž si jako ostřílený kozák může kritiku do vlastních řad dovolit. „Známe se a víme, kdo je bouřlivák a kdo ne. Místo, abychom vytvářeli tlak na soupeře, ten fotbalový, tak jej vytváříme na rozhodčí, který nám pak evidentně pomáhat nebude. Měl jsem pocit, že mu nevadilo, že se to kouskuje, že se nehraje, protože kdo by chtěl dopískávat zápas, když vidí, že to smrdí pěstma?“ mračil se fotbalista s ligovou minulostí.

Petříkův hattrick

U příznivců Olympie si to rozhodčí v čele s hlavním Krčínem rozházeli způsobem, jakým vedli zápas, i nařízením dvou penalt pro hosty (16. a 72. min.). Daniel Petřík obě proměnil, a protože mezitím se trefil ze hry, nesl výsledek hlavně jeho podpis. Po utkání mu ale do řeči nebylo, a tak si vzal slovo kapitán týmu Tomáš Vakoč: „Těžký zápas. Dobře jsme ho rozehráli a vedli jsme. Ale pak jsme zaspali a po sérii čtyř rohů neobsadili volného hráče. Tahali jsme pak za kratší konec, i tak jsme ale měli v prvním poločase tři čtyři vyložené šance, kdy jsme mohli soupeři odskočit, ne se trápit. Vydřené body, ale zasloužená výhra,“ radoval se milevský kapitán. Ten trval na tom, že oba pokutové kopy byly nařízeny po právu. Jinak nechtěl arbitry hodnotit: „Udělá na hřišti chybu tak, jako ji uděláme my. Já špatně nahraju, on něco špatně odpíská. Jednou nadáváme my, jednou soupeř. Je to furt dokola,“ prohlásil.

Vladimír Dobal, největší osobnost současné Olympie, zachoval nadhled. „Byl to bojovný zápas, jako je s nimi pokaždé, vyrovnaný, ale byly proti nám dvě penalty. Obě asi byly. Ale po našich chybách! Za dva domácí zápasy byly proti nám tři penalty po vlastních hrubých chybách, které nás strašně sráží,“ vykládal muž, jenž vyrovnal na poločasových 1:1. Tomáš Gondek po návratu z kabin otočil skóre pro Olympii. „Chvíli to vypadalo dobře, měl jsem pocit, že by to mohlo vyjít. Ale přišla jedna nedoražená akce, gól na 2:2, za pět minut penalta a bylo po zápase. Pak už se to hádalo, kopalo, štěkalo. Už to bylo nehezké, pro diváka strašné! Hádali se trenéři, hádal jsem se já a hádali se všichni ostatní. Nic pěkného. Nechtěl bych se na to koukat z tribuny,“ soucítil s diváky Vladimír Dobal.

Ačkoli slova, která v Týně dopadala na hlavy rozhodčích, měla ke chvále daleko, Dobal na přímý dotaz JčTEĎ.cz striktně odmítl, že by Olympie plánovala podat protest: „Určitě ně! Jen si myslím, že to celkově bylo neurovnané utkání. Některé karty asi měly přijít dřív, a připadalo mi, že některé situace nebyly posouzeny na obě strany stejně. Ale to úplně neovlivnilo zápas, jen posledních dvacet minut. Konec tím úplně rozkouskovalo a bylo to strašný,“ hodnotil týnský hrdina v éře po (Zdeňku) Hrdinovi. Z bývalého špílmachra je místopředseda a obléká už jen pořadatelský „dres.“

Pomalejší rozjezd Týna

Omlazený Týn by se chtěl v krajském přeboru pohybovat v klidném středu tabulky. Předloňské šesté místo v roli nováčka bylo nad očekávání, také před rokem prožil skvělý start a závěr mohl vypustit. Letos se Olympie rozjíždí do sezony pomaleji. Aby Marešův tým neměl starosti, musí doma začít vyhrávat. „S Milevskem i Protivínem jsme dlouho neprohráli, tak jsme z toho smutní. Nejsme na to zvyklí, dostávat rychty. Doufáme, že se zvedneme co nejdřív, protože jak se začíná zespodu a výsledky nepřicházejí, hraje se blbě. Bývají to nervy,“ dobře ví Vladimír Dobal.