Jak tedy dnes vypadá tělesná výchova ve školách? Nenarůstají počty dětí, které jsou od pohybu ze zdravotních důvodů osvobozeny? Nebo jim rodiče píší na tělocvik omluvenky?

Podle většiny oslovených učitelů a ředitelů základních škol na Táborsku se tento trend právě jejich škol netýká. Někteří pedagogové ale připouštějí, že musejí slevovat z nároků, aby prvňáčci metali kotrmelce, děti šplhaly na tyči, kmitaly výmyky na hrazdě, skákaly přes kozu nebo běhaly vytrvalostní kolečka kolem stadionu. Bývávalo. Možná tam někde se rodí neschopnost projít později fyzickými testy. Tady je malá sonda.

Zdravotních důvodů je minimum

Na základní škole Husova jsou aktuálně omluveni pouze dva žáci z druhého stupně. Na prvním stupni se s tímto případem nesetkávají. „Pokud se žáci neúčastní tělesné výchovy, je to výhradně ze zdravotních důvodů. V případě, že jde o první nebo poslední vyučovací hodinu, mohou zůstat doma. V ostatních případech bývají přítomni v tělocvičně, podporují spolužáky nebo pomáhají učiteli,“ uvedla zástupkyně ředitele Jana Vašíčková.

Také základní škola Helsinská eviduje minimum omluvenek. „Aktuálně nemáme žádného žáka uvolněného z tělesné výchovy a nebyl ani v loňském roce. Pokud jsme někdy takový případ měli, souvisel se zdravotními problémy, například po úrazu nebo operaci,“ popsala ředitelka Alena Heršálková. Podle ní musí být žádost o uvolnění doložená lékařskou zprávou. „Jiná uvolnění však nepovažujeme za správná a nesetkáváme se s nimi,“ dodala ředitelka sídlištní školy.

Gymnázium nemá problém

Na gymnáziu v Soběslavi se s uvolňováním z tělesné výchovy také prakticky nesetkávají. „Klasickým způsobem v červených trenýrkách dnes už nikdo necvičí. A než s uvolňováním z tělesné výchovy, máme spíše opačný problém. Máme obrovské množství sportovců. Třeba v jedné třídě devět dětí z deseti aktivně sportuje. Nesetkáváme se s problémem, že by někdo nechtěl cvičit,“ uvedl zástupce ředitele Radim Jindra.

Úbytek pohybu a změna životního stylu

Zcela jinou zkušenost má učitel tělesné výchovy František Janda z táborské Střední školy obchodu, služeb a řemesel a Jazykové školy. Poukazuje na širší souvislosti. „Každá škola má takzvaný výchovně vzdělávací plán a je povinna ho dodržovat. Zůstala v něm atletika i gymnastika, i když v menším rozsahu. Současná populace je ale pohybově slabší než dřív. Obecně pohybu ubylo, přibývá obézních dětí a klesá jejich pohybová dovednost. To je i důsledek toho, že řada rodin si nemůže dovolit zájmové kroužky,“ myslí si pedagog. Podle něj je rozdíl viditelný na první pohled. „Dříve z pěti kluků jeden neuměl kopnout do míče, dnes je to naopak,“ uvedl.

Podle něj se proto víc prosazují modernější sporty, které děti více vtáhnou do hry. „Zařazujeme například softball nebo ringo, ale základní osnovy se musí plnit,“ doplnil.

Janda zároveň upozorňuje na dopady špatného životního stylu. „Lidský organismus byl stavěný, aby se od malička hýbal. Pohyb posiluje imunitu. Když děti tráví čas u počítačů a mobilů, chybí jim přirozený pohyb venku. V zimě je nevidíme ani na Jordánu nebo na Šibeném vrchu. To vede k tomu, že jsou častěji nemocné, pohybově neohrabané a ztrácejí chuť ke sportu. Pak si nosí od doktorů omluvenky a jsou osvobozené od tělesné výchovy,“ uvedl František Janda.

Podle něj s tím souvisí i další problémy. „Přibývá sebepoškozování a šikany mezi dětmi. Elektronika to všechno umocňuje. Když projdete chodbou školy, je tam klid, všichni jsou na mobilech. Dřív kluci běhali po chodbách, křičeli a byli živí. To už dnes moc nevidíme,“ dodal.

Rozdíly mezi prvním a druhým stupněm

Podle vyjádření z Husovy školy je na prvním stupni tělesná výchova jedním z nejoblíbenějších předmětů. Děti se na hodiny těší a aktivně se zapojují. „Na druhém stupni se žáci motivují hůře a jejich zájem o tělocvik postupně upadá,“ popsala situaci zástupkyně ředitele Jana Vašíčková.

Tělesná výchova se stále opírá o klasické prvky, jako je gymnastika – kotouly, výmyky nebo přeskoky. Do výuky se však postupně dostávají také modernější aktivity.

Podle učitelů je však tělesná zdatnost současných žáků obecně slabší. „Zdatnost většiny dětí je slabá, ale snažíme se jim ukázat, že důležitá je hlavně chuť a motivace,“ konstatuje Vašíčková. „Soustředíme se na aktivity, které podporují vzájemnou důvěru, sebedůvěru i překonávání obav. Do hodin proto zařazujeme nejen gymnastické nářadí, ale i tradiční a netradiční pomůcky. Tyto formy výuky u dětí vyvolávají zájem a patří mezi oblíbené,“ dodala.