Bývalá hejtmanka vždy zdůrazňovala, že kraj dobře hospodaří a má vytvořenu značnou finanční rezervu. V jaké kondici jsou krajské finance teď po půlroce nečekaných koronavirových událostí?

Rezervní fond kraje se vždy částečně doplňoval z toho, co se nepodařilo proinvestovat. K začátku příštího roku by v něm mělo být zhruba 1,2 miliardy. S touto částkou kalkulujeme při přípravě příštího rozpočtu. Musíme ale počítat s tím, že kvůli první a druhé vlně epidemie dojde k výpadku daňových příjmů, podle odhadu příští rok až v objemu jedné miliardy. Za roky 2021 a 2022 to může být pro kraj výpadek až přes 2,5 miliardy korun. S tím se musí počítat, připravovat rozpočet bez věcí, které jsou zbytné, ale zachovat v něm investice, které mají stavební povolení, dají se realizovat. Ne jako v minulosti, kdy odbory daly do rozpočtu i investice, které se pak nedělaly. Například v rozpočtu bylo na investice 4,2 miliardy, ale nakonec se proinvestovalo jen 3,5 miliardy. Příprava rozpočtu musí být maximálně reálná. Samozřejmě je nepříjemné, co se děje v Poslanecké sněmovně kolem zrušení superhrubé mzdy, kdy jeden návrh má premiér Babiš a druhý vicepremiér Hamáček, a každý z těch návrhů má jiný dopad do rozpočtu kraje, takže se těžko predikuje výsledek. Ale myslím, že to zvládneme. Částku na investice snižovat nechceme.

Nově má vzniknout Krajský investiční fond. K čemu by měl sloužit?

Krajský investiční fond mají být peníze, které bychom rádi posunuli do jihočeských měst a obcí. Mně se během předvolební kampaně potvrdilo, že pro spoustu Jihočechů je krajský úřad jen nějaký úřad v Budějovicích a oni si neumí představit, co dělá a k čemu jim slouží. Přitom řada obcí má nějaký ekonomicky náročný problém, který samy nemohou vyřešit. My chceme krajské peníze posunout k nim, založit Krajský investiční fond a hned příští rok do něj dát minimálně 200 milionů. To budou peníze připravené pro města a obce, když potřebují postavit sportovní halu, opravit plavečák nebo zimní stadion, postavit nějaké kulturní zařízení. To obvykle představuje částky, které obce v rozpočtu nemají a nedá se to dělat z Programu obnovy venkova, kde se obcím přispívá v řádu statisíců. My jsme připraveni investice obcí podpořit, rádi bychom kombinovali peníze z více zdrojů – krajské, státní a obecní, a tím by se ty velké akce mohly zrealizovat. Byl to náš volební program a ten dodržíme.

Jak bude fond peníze rozdělovat?

Na základě individuálních dotací. Vyzveme obce, aby dávaly náměty, co potřebují podpořit – primárně sportovní a kulturní zařízení, výstavbu městských bytů, infrastrukturu. Já jsem přesvědčen, že peníze v rozpočtu Jihočeského kraje jsou Jihočechů – Táboráků, Písečáků, Strakoňáků… Pro mě není rozumné, aby se tu stavělo parkoviště pro kamiony u letiště za čtvrt miliardy, když v řadě měst teče do plavečáku, někde potřebují postavit školku nebo vodovod. K tomu má fond sloužit, abychom dokázali poslat větší peníze na podporu obcí.

Dvě stě milionů je hodně peněz, ale pro všechny zájemce to určitě nestačí. Jak budete vybírat, koho podpoříte?

To bude věc výběrové komise a bude to o přípravě. Chceme motivovat obce, aby se připravovaly. My budeme podporovat projekty, které budou připravené a ideálně budou mít sehnané financování i ze strany státu. Když se podíváte třeba do Českých Budějovic, tak tady se hodně dlouhou dobu nic nepostavilo, pořád se diskutuje o sportovní hale, diskutuje se o tom roky a připraveno nic není. My říkáme – ať jihočeské radnice připraví projekty a my je jako kraj podpoříme. Konečné schválení podpory z fondu bude náležet zastupitelstvu. Teď připravujeme statut fondu, bude tam definována procentuální účast. Krajská podpora má být v řádech desítek milionů korun, protože chceme aby tu rostly stavby, které obce potřebují a samy je nemohou vyřešit.

V předvolební kampani jste sliboval občanům online kontrolu. Čeho a jak?

Jednak chci, aby šlo online sledovat plnění volebního programu, na kterém se naše koalice shodne. Chceme průběžně ukazovat voličům, co pro plnění děláme a jak se věci posunují. Lidé už jsou alergičtí na to, že se voličům vždycky něco slíbí, pak se čtyři roky nic moc nedělá a za čtyři roky se to slibuje znovu. Já chci, aby za námi byla vidět konkrétní práce – konkrétní stavba, počínaje informací, že se začíná projektovat, kdy bude studie, kdy územní povolení, jak jsou naplánovány termíny, abychom to za čtyři roky stihli. Druhá věc je stav obchvatů kolem měst a obcí. Voliči žijí v tom, že vždycky někdo někam přijede a něco jim slíbí. Typicky pan premiér – přijel do Krumlova a řekl, že do tří let bude obchvat Krumlova. Jenže ten obchvat není v územním plánu města, ani v územním plánu kraje, takže je to neproveditelné. Já chci, abychom voličům slibovali už s vědomím, že mám stavební povolení, vykoupené pozemky a když slíbím, že něco bude v roce 2025 stát, tak to bude stát. Nechci být politik, který slibuje nesmysly. Proto vznikne portál, kde se lidé budou moci u každé konkrétní stavby podívat, v jaké fázi se nacházíme. Ten portál začneme připravovat velmi rychle.

Jaký vlastně máte vztah k Českých Budějovicím? Do koalice v roce 2018 tam ODS nechtěli, svou půlku letiště prodali kraji a teď má plánované truckcentrum pro kamiony u letiště řešit vymístění kamionů z centra Budějovic…

Vztah k Budějovicím bude určitě dobrý, jsem Budějovičák, Budějovice mám rád a chci být hejtmanem, který pomáhá všem obcím Jihočeského kraje. Ale pokud jde o truckcentrum, tak opravdu nepovažuji za dobré stavět takhle nákladný projekt u nefungujícího letiště, když v kraji chybí mnohem důležitější věci a navíc ŘSD má v plánu budovat odstávky u dálnic a silnic, to znamená i v okolí dálničního obchvatu u Budějovic. O tom bych rád jednal s ŘSD dřív, než tady vyhodíme čtvrt miliardy. Já chápu, že myšlenka truckcentra byla motivována vymístěním kamionů z Dlouhé louky. Velmi souhlasím, že není normální, když půl kilometru od historického centra stojí takováto hrůza. S tím rád Budějovicím pomůžu, ale rozhodně se kvůli tomu nemusí budovat truckcentrum za 250 milionů korun. A co bude s letištěm? To musí řešit nové vedení kraje. Je to projekt složitý, je tam hodně nainvestováno a teď musíme najít model, jak ochránit tento majetek, který tam jihočeští občané mají. Jde především o to, abychom pozemky kolem nenabídli nějakým developerům za pár korun, což už tady taková úvaha byla. V této chvíli je na to ta nejhorší doba, letectví je v krizi, cestování je v krizi, takže já budu chtít ekonomické poklady, abychom se rozhodovali rozumně. Developeři mají zájem pronajmout si pozemky na 50 let a postavit tam haly, což může znamenat zátěž i pro naše děti, ale může to mít i potenciál. Neříkám, že někdo nemůže přijít se zajímavým nápadem, ale nesmí to být rozhodnutí, kterým jen budeme maskovat, že tu někdo vytvořil ztrátový projekt, tak pozemky rychle někomu dáme za pár korun, aby tam něco bylo. To budu velmi proti.

V minulosti vedení kraje občas tajuplně naznačovalo, že jedná se zájemci o letiště. Už vám nějakého ukázali?

Ne, ještě mi nikdo žádného strategického partnera neukázal, v tuto chvíli jsou to jen developerské společnosti, které říkají – pronajměte nám ty pozemky na 50 let, postavíme nějaké haly, ty budeme pronajímat a z toho, co budeme vydělávat, vám budem dávat část na úhradu ztrátovosti letiště. Ale tady se vždy mluvilo o strategickém partnerovi jako o někom, kdo přinese nějaké peníze. Já si osobně myslím, že nepřinese, že si maximálně bude chtít nějaké odnést. Bohužel strategické partnery, kteří by sem nesli peníze, nevidím, to spíš byla nějaká iluze nebo záměr bývalého vedení, spojeného ještě s exhejtmanem Zimolou. Směřovat to někam k Rusku, o tom nechci uvažovat, ale velmi rád bych našel model, který bude efektivně využívat tyto pozemky a letiště pro služby jihočeským občanům. Jihočeši měli slíbeno, že odtud budou létat na dovolenou, je třeba Jihočechům vysvětlovat, co to ekonomicky znamená, mít ekonomické rozvahy, ale to se nedá udělat teď tady u stolu.

Ano, kdysi se mluvilo o ruských zájemcích o letiště. Kterým směrem chcete orientovat své zahraniční vztahy vy?

Budeme pokračovat ve spolupráci s regiony, které s námi sousedí, zaměřovat se na spolupráci v Evropě, to je pro mě klíčové. A pokračovat ve vztazích, které tady byly nastaveny. Nejsem typ politika, který by musel všechno směřovat jen na Evropu nebo jenom na Čínu. Já jsem přesvědčen, že máme udržovat korektní vztahy s řadou zahraničních partnerů, ale to, co tady bylo v minulosti, že strategický partner pro letiště se bude hledat někde v Rusku, tak to ode mě určitě nečekejte.

Nechal jste se slyšet, že z ministerstev občas padají ne moc chytré nápady. Budete směrem k nim aktivnější a máte v plánu využívat i zákonodárnou iniciativu krajů?

Určitě. Nemám problém říkat své názory na jakékoliv úrovni a hodlám v tom pokračovat. Tím, že jsem si prošel v politické kariéře i ministerstvem, tak mám představu, jak to funguje až po vládní úroveň. To je dobrá zkušenost, člověk nemá přehnaný respekt. I tam někdy padají nápady, které nejsou zrovna rozumné. Rozhodně budeme tady z jihu Čech říkat své názory a nápady, jak by se měly některé věci řešit. Když jsme měli na jaře pocit, že se má prověřit, kolik lidí už nákazou koronavirem prošlo, tak jsme to udělali vlastní jihočeskou studií. Teď je zřejmé, že to byla jedna z nejrelevantnějších studií, která ukázala zhruba procentní promořenost v populaci.

Spolupracujete nějak s Ivanou Stráskou?

Ano. Začali jsme spolupracovat krátce po ustavení koalice, pozvala mě na jednání krizového štábu, který v té době řídila a tato spolupráce probíhala velmi korektně. Už jsem to udělal na ustavujícím zastupitelstvu, ale i touto cestou bych paní Stráské velmi rád poděkoval. Není možné, aby jeden hejtman za sebou zavřel dveře a druhý den ráno je otevřel někdo jiný do prázdné kanceláře. My jsme poslední tři týdny věci dělali společně a v té spolupráci chci pokračovat. Paní Stráská je nadále zvána na krizový štáb, některé věci mají svoji historii a je dobré, když u toho je. Řídila krizový štáb a věci krizového řízení s velkým osobním nasazením, a i když nejsme se ze stejné politické strany, tak si jí lidsky velmi vážím. Měla racionální přístup, pracovala pro Jihočeský kraj dobře a velmi rád v tom budu pokračovat.

Do vaší gesce patří také územní rozvoj. Jaký máte názor na střety kolem Šumavy? Určitě slyšíte kritiku, že to ODS je ten developer, který chce Šumavu zastavět…

Nositeli politiky ODS směrem k Národnímu parku Šumava tu vždy byli Tomáš Jirsa a Jan Zahradník. Jejich postoje se shodovaly i s vedením kraje. Myslím, že Jihočeši mají zdravý konzervativní přístup, že by Šumava neměla být jen národním parkem, kde nežijí lidé, ale že by měla zachovat podmínky pro život v obcích na Šumavě. Zatím se v tom vždycky potkávalo celé jihočeské zastupitelstvo. Když jezdím na lyže, vidím, že v Alpách v Itálii nebo v Rakousku dokáží vytvořit prostředí, kde žijí lidé, funguje normální byznys, přitom je tam krásná příroda. Já samozřejmě nejsem v tomto odborník, nemám zásadní právo se k tomu odborně vyjadřovat, ale tvrdím, že starousedlíci nežijí na Šumavě proto, aby Šumavu ničili, jsou to lidé, kteří tam vyrůstali, je to prostředí, které milují, je to jejich domov. A dnes probíhá souboj mezi ekology a lidmi, kteří tam hledají prostor k životu. Myslím, že tady se stanovisko Jihočeského kraje měnit nebude. Je třeba hledat rozumný kompromis mezi ochranou přírody a životem v šumavských obcích.

V předchozím volebním období nešlo přeslechnout vaši občasnou kritiku směrem k Jihočeské centrále cestovního ruchu. Máte v této oblasti nějaký plán?

Z mého pohledu je třeba, aby finance, které tam putují, a ten rozpočet není úplně malý, už šplhá ke 30 milionům ročně, směřovaly k tomu, abychom dokázali přivést do jižních Čech co nejvíc lidí. Potenciál pro cestovní ruch je daný naší lokalitou, máme velké štěstí, že je tu krásná příroda, památky. Musíme návštěvníky motivovat, aby k nám přijeli a jde o to, aby prostředky k tomu určené byly vynakládány efektivně. Rád bych viděl investice do oblasti cestovního ruchu, protože se ukazuje, že v krajích, kde mají zážitkovou turistiku – třeba v Liberci Iqlandii, tam lidé tráví víc času, i když je počasí jako právě v tyto dny. Velmi bych podporoval, abychom investice zaměřili do této infrastruktury a motivali německé, rakouské turisty, aby přijeli, strávili tu dva tři dny, utratili tu peníze. Abychom se nefixovali jen na asijskou turistiku, kdy tu asijští turisté proběhou naše město s fotoaparáty, ale spí pak už v Praze nebo v Rakousku. Mě by bavila podpora turistiky a infrastruktury, která přiláká turisty, aby tu strávili čas, to je základní přínos pro podnikatele v cestovním ruchu.

Investicemi myslíte obdobu Iqlandie nebo třeba aquapark, který byl na předvolebních billboardech?

Na našich billboardech nebyl, ale klidně i aquapark, ten by jižní Čechy rozhodně snesly. Myslím na nějakou „přírodolandii“, která by ve spolupráci s Biologickým centrem a Jihočeskou univerzitou mohla být funkční. Těch zážitkových věcí může být hodně, ale měli bychom mít i odvahu na nějakou „jihočeskou Eiffelovku,“ která by sem vedla zase jiný typ turistů. Je to o nějaké debatě, kterou bych rád ve vedení kraje vedl.

Změnil se váš postoj k jaderné energetice, když teď úspěšně podnikáte v akumulaci energie z obnovitelných zdrojů. Za sympatie k jádru jste přece dostal Ropáka roku?

Fakt? Já jsem taky měl Ropáka?

Ano, druhé místo v roce 2013…

Pro mě je v České republice jaderná energie jediná možnost, jak mít bezemisní nebo nízkoemisní energetiku. Každý, kdo trošku o energetice přemýšlí, je si vědom, že Česká republika nemůže fungovat jen na obnovitelných zdrojích, protože s tak vysokým podílem průmyslu není možné, aby dodávaly dostatek energie. Když se v těchto dnech podíváte ven z okna, tak rázem pochopíte, že fotovoltaiky nevyrábí, ani nefouká, my zkrátka na obnovitelné zdroje nemáme vhodné klimatické podmínky. Jestli chceme něčím nahradit uhlí, tak je to jádro. Je dobře, že v kraji Jadernou elektrárnu Temelín máme, myslím, že Jihočeši s ní umí žít. Já jadernou energetiku velmi podporuji, protože Česká republika nemá jiný ekologický model. Ano, současně mají vyrůstat solární panely na spoustě střech, kombinované s ukládáním energie, aby se neposílala pryč a spotřebovala se přímo v místě. Ale názor na jadernou energii jsem nikdy nezměnil.

Tak se teď vaše vztahy s jadernými energetiky zúročily, když ČEZ na vaši žádost kraji bleskově daroval datové simkarty pro jihočeské studenty, kteří nemají při distanční výuce připojení na internet?

Asi ano. ČEZ tu dlouhodobě podporuje řadu projektů, tak mě napadlo, že když provozují mobil od ČEZu, mohla by se najít i pomoc pro naše studenty a oslovil jsem Jadernou elektrárnu Temelín. Jsem zvyklý řešit věci rychle, i pro ně to byla zajímavá věc, byl to první projekt tohoto druhu v České republice a myslím, že to studentům opravdu pomohlo. Já jsem rád, že se tento pilotní projekt tak rychle podařil. Je to určitě díky tomu, že tu jadernou elektrárnu máme a dlouhodobě s ní spolupracujeme.

V kampani jste se taky vyjadřoval, že i chápete občany, které ODS v minulosti štvala. Změnila se ODS?

Každá strana si sebou nese i to, že ne vždy udělá dobrá rozhodnutí. Já mám na některé věci jiný pohled, ale my nejsme svázáni politikou z Prahy. Nikdo nám nebude říkat, jak tu máme hlasovat a jak vést jižní Čechy. Já jsem chtěl v kampani dát najevo, že jsme připraveni věci dělat trochu jinak. Že se nám pro krajské volby podařilo sestavit tým silných osobností, lidí, kteří jsou úspěšní ve svých oborech, jsou schopni kraj někam posouvat a nepotřebují politické židle, aby se uživili. Takový tým jsme sem přivedli.