Táborská radnice spolu s Husitským muzeem letos pozvali historika a teologa Pavla Helana, aby Jana Husa a jeho odkaz přiblížil. Zaměřil se na mýty, které o Janu Husovi panují. „Po jeho smrti si ho každý začal vykládat po svém,“ řekl historik.

Helan zdůraznil, že Hus byl čestný a neústupný člověk, který se dostal do církevně politického soukolí, a to ho stálo 6. července roku 1415 život. Neudělal ústupek, který po něm žádali na kostnickém koncilu. Pavel Helan řekl, že kostnický koncil vnímaný jako banda zlosynů je ale rovněž jedním z mýtů, protože koncil se konal právě kvůli církevní reformě. Samotná katolická církev cítila, že nemůže mít tři papeže. Hus ale poukazoval na jiné církevní problémy jako byla nemravnost, korupce a apeloval na návrat k původním biblickým hodnotám. Neustoupil a skončil jako kacíř na kostnické hranici. V Čechách poté vypukly husitské války, otevřený konflikt mezi vyznavači Husova učení a na druhé straně církví a šlechtou.

Kdo byl a nebyl Jan Hus?

Pavel Helan například připomněl, že Hus nebyl odpůrce celibátu, jak se o něm tvrdí, ani prvním komunistou. Zmínil i zajímavou událost z české historie, kdy státní slavnost k výročí upálení Jana Husa v roce 1925 způsobila vypjatou roztržku československého státu s Vatikánem. Napětí trvalo tři roky, než se diplomatickou aktivitou uklidnilo. Lítost nad smrtí Mistra Jana Husa vyjádřil za katolickou církev až papež Jan Pavel II. v roce 1999.

Pavel Helan připomněl i to, že první Husovy pomníky nevznikaly v Čechách, ale v Německu. V Čechách je nestarší Husův pomník v Jičíně, jde o dílo Antonína Suchardy mladšího z roku 1872. Tábor se pyšní na Husově náměstí pomníkem sochaře Františka Bílka z roku 1928. Bronzovou sochu i bronzové reliéfy za ní nechá město letos zrestaurovat.

Pavel Helan skončil apelem, že Jan Hus nás nemusí rozdělovat, může nás spojovat v hledání boží pravdy, na což podle něj odkazuje i česká prezidentská standarda. V některých skupinkách to trochu zašumělo. Standarda nese nápis Pravda vítězí. O boží pravdě tam nic nestojí.

Krátce promluvil také Ivan Jirovský, duchovní církve československé husitské, která vznikla krátce po vyhlášení samostatného Československa v roce 1920 právě ze vzdoru proti katolické církvi, propojené s rakouskou monarchií. Mluvil o statečnosti a zbabělosti a řekl, že je naivní představovat si, že si věřící člověk vírou usnadňuje svůj úděl. „Hus dal svůj život za abstraktní ideál. Obětovat se za druhé je asi absurdní, ale smysluplnější než cokoliv jiného,“ řekl duchovní. Z ostatních církví přišel na pietní akt i Christof Lange z Českobratrské církve evangelické.

Věnce a kytice k Husovu pomníku položili senátor Marek Slabý, místostarosta Tábora Radoslav Kacerovský, ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka, Mojmír Zachariáš z táborské vojenské posádky a zástupci politických stran a dalších organizací. Někteří nechybí žádný rok jako například bývalá europoslankyně Radka Maxová a bývalý senátor a mladovožický starosta Jaroslav Větrovský nebo zástupci sociální demokracie. Někteří politici přicházejí jen ve volebních letech. Senioři, kteří každoročně projevují o pietní akt zájem, při skladbě Ktož jsú boží bojovníci, povstali.

Zaznělo také, že vztahy církví v rámci ekumenického hnutí jsou dnes přátelštější. Na Kozím hrádku se také již řadu let koná 6. července, v den Husovy smrti na hranici v Kostnici, společná ekumenická bohoslužba křesťanských církví. Začíná dnes v 10 hodin a ve 14, 15 a 16 hodin se konají komentované prohlídky Kozího hrádku. Tam se Jan Hus uchýlil v roce 1413 poté, co na něj byla uvalena církevní klatba a musel opustit Prahu. Na Kozí hrádek na jeho kázání přicházeli lidé ze širokého okolí.