Roman Skamene si užívá důchodu. Filmu ani divadlu se už nevěnuje, nabídky do nekonečných seriálů prý s odporem odmítá, ale ve svém typickém veksláckém kloboučku rád přijme pozvání právě na menší „venkovské“ akce. „Tady ve Větřní jsem měl dnes premiéru a všichni tu byli naprosto skvělí. Hlavní je ten klídek a pohoda, co tu panuje, a moc to zdejším lidem přeju i nadále. Kromě takovéhoto příležitostnýho vystupování, za který jsem velice rád, se už teď hlavně věnuju svým koníčkům. Snažím se být pořád aktivní, i po náročné operaci. Takže pracuju se dřevem, hraju tenis, ping-pong nebo fotbal. Dokonce jsem začal chytat i ryby, ale na tom není nic akčního, je to spíš relaxace pro hlavu,“ prozradil 71 letý herec.

Magický voko vymysleli veksláci

Nástup Romana Skamene na pódium podkreslili organizátoři slavností písní Relax v podání kapely Frankie Goes To Hollywood, která zazněla ve filmu Bony a klid. A právě tahle vekslácká balada se herci s výškou 160 centimetrů vryla pod kůži. „Byl to film, který jsem opravdu rád dělal. Všichni jsme si to užili. Třeba tu scénu s magickým vokem, tedy panákem zelený v pivě, si vymysleli samotní tehdejší veksláci. Všude mi to pak nalejvali, kam jsem přišel, ale bylo to fakt hnusný. Ve scéně, kdy jedeme Mercedesem a tuším v civilní Ladě nás začnou pronásledovat fízlové, tehdejší esenbáci, a my měnili naše auto za Trabanta i s jeho překvapeným majitelem, mi dal pan režisér Vít Olmer volnou ruku, ať si tam řeknu, co chci. Ze mě tenkrát jen vypadlo ‚Klídek strejdo, zdravíčko, půjčte nám to žihadlo. Jó, vy to chcete prodat, tak tady, to jsou poctivě vydělaný prachy. A na toho našeho bílýho krasavce nám dejte pozor. A když tak ho trochu vopláchněte‘,“ zavzpomínal s úsměvem představitel veksláka Bínyho.

Film Bony a klid měl skončit v trezoru

Dnes už kultovní snímek scenáristy Radka Johna se pak v socialistickém Československu vůbec neměl dostat na veřejnost. „Opravdu měl skončit v trezoru. Ale putoval po Praze mezi filmovými laboratořemi. Jeden řidič ho půjčil lidem, kteří ho okopírovali na videokazety, a veksláci se pak postarali o to, aby se stovky kopií rozletěly po celé republice. A to už pak nešlo zastavit. Bony a klid díky tomu slavily úspěch v celém tehdejším východním bloku a dostaly se i do Sovětského svazu. To byla pecka,“ dodal.

Naopak nerad vzpomínal Roman Skamene na natáčení filmu Tankový prapor (1991). „To bylo hustý. Musel jsem se přesně naučit doslovný text ze stejnojmenného románu Josefa Škvoreckého a bylo to fakt náročný,“ podotkl. Že si ale film o základní vojenské službě z 50. let 20. století u nás dobře pamatuje, dokázal zvoláním části jedné své textové repliky: „Soudruzi, ukazuje se, že po dobu vaší prezenční služby, jste se nic nenaučili. Ukazuje se, že dva roky výcviku nestačí,“ vybavil si i po letech hlášku filmový major Borovička, přezdívaný ve snímku Malinkatej ďábel.

Ve Větřní bavili i Knor, Faltus a Petr Kolář

Kromě Romana Skamene bavili diváky i glosátor známý ze stand up show Miloš Knor a imitátor Václav Faltus. Knor si vzal na paškál moderní technologie, třeba kávovar, který vám udělá kávu, i když nejste právě doma. Faltus mluvil k publiku hlasem politiků, herců i večerníčkových postav. Mezi kapelami vzbudil největší zájem koncert Petra Koláře, který se s fanoušky ochotně fotil na selfíčka.

„Dorazila jsem s přítelem Miroslavem a maminkou Josefou. Jsme tu letos poprvé. Mám ráda zábavu a byla jsem zvědavá na všechny hosty, kteří tu dnes účinkují. Je tu perfektní atmosféra. Vždycky jsem ráda sledovala filmy s Romanem Skamene, nejvíc Bony a klid nebo Tankový prapor. Tam přímo exceloval,“ zmínila návštěvnice Jana Trajerová z Křemže.

Starosta Antonín Krák pak připomněl, že letos je to devět let, kdy se z obce Větřní stalo město. „Byl to tehdy významný krok, za který jsme samozřejmě moc rádi. A začátek konání slavností se pojí právě k tomuto datu. Dnešní oslavy jsou pro nás zároveň vyvrcholením celého letošního kulturního léta a všech akcí, které jsme tu v areálu koupaliště pořádali,“ oslovil sousedy starosta městečka s necelými 3 800 obyvateli, v jehož čele stojí od roku 2010. Poděkoval všem, kteří se na akcích ve Větřní podílejí.