Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 

Hlavně v Budvar aréně se bude hrát proti domácím hrozně těžce, tuší bývalý Motorák Petr Kváča

TŘINEC/JIŽNÍ ČECHY – Po sedmi letech v Českých Budějovicích už vyslyšel volání nejvyšší tuzemské soutěže. Hokejový brankář Petr Kváča (22) před sezonou zamířil do kádru obhájce mistrovského titulu HC Oceláři Třinec. Původně se měl spíše učit od reprezentačního gólmana Patrika Bartošáka, ale ten musel záhy kvůli psychickým problémům na nějaký čas přerušit kariéru a jeho angažmá u Ocelářů bylo u konce. Kváča se tak stal rázem jedničkou jednoho z nejlepších tuzemských klubů poslední dekády a nakonec odchytal velmi slušných 29 zápasů. „Samozřejmě mě mrzí, za jakých to bylo okolností, že se Patrikovi stala tak nemilá věc. Je to trochu nahořklá kapka na celé mé první sezoně v extralize,“ uvedl na adresu svého parťáka, který se nakonec z problémů vyhrabal a ročník dochytal ve druhé švédské lize.


Sám Kváča se mohl alespoň na dálku radovat z návratu Motoru do extraligy a těší se, až přijede příští sezonu jako soupeř. „Hlavně v Budvar aréně se bude hrát proti domácím hrozně těžce, protože fanoušci jsou tam skvělí," dodal na adresu nováčka nejvyšší soutěže jeho nedávný zaměstnanec.

Ve svých 22 letech jste absolvoval první kompletní extraligovou sezonu a hned odchytal za obhájce titulu 29 zápasů. Takové vytížení jste možná ani nečekal?
To rozhodně ne. Když se podívám zpátky, tak jsem si tam šel hlavně zkusit extraligu a naučit se od reprezentačního brankáře Patrika Bartošáka, co vůbec nejvyšší soutěž obnáší – trošku nasát atmosféru extraligy a třeba odchytat pár zápasů. Nakonec jich bylo více, než všichni čekali, což jsem rád a jsem za to vděčný celému klubu, ale samozřejmě mě na druhou stranu mrzí, za jakých to bylo okolností, že se Patrikovi stala tak nemilá věc. Je to trochu nahořklá kapka na celé mé první sezoně v extralize.

Jak jste situaci kolem Patrika Bartošáka vnímal, byli jste od jeho konce v Třinci ještě v kontaktu?
Jsme v kontaktu neustále. Trávil jsem s ním spoustu času, takže jsme si byli blízcí, protože Moravskoslezský kraj pro mě byl velká neznámá. Stěhoval jsem se po sedmi letech z Českých Budějovic na druhý konec republiky a Patrik mi na začátku se vším hodně pomáhal. Často jsme spolu trénovali a na kempech spolu byli na pokoji. Prožili jsme toho dost, takže mě mrzí, co se stalo. Ale myslím si, že všechno zlé je k něčemu dobré. Patrikovi to ukázalo pár věcí a teď může zase potvrzovat, že je jedním z nejlepších gólmanů u nás. Ať se stalo cokoliv, tak jeho kvality musí uznat každý. Je to výborný brankář.

Sezona, která se pro vás vyvíjela velmi slibně, ale nakonec skončila předčasně. Jak jste informaci přijal?
Hokejová sezona jiné řešení ani neměla, sport teď nebyl na prvním místě. Asi jsme nikdo nečekali, že podobnou situaci zažijeme, ale bohužel je to tady. Problémy zkrátka k životu patří a člověk se k nim musí umět postavit. Z mého pohledu to ani jiný konec mít nemohlo, protože třeba hrát bez fanoušků play off by nemělo smysl. Musíme myslet na všechny lidi a respektovat nařízení. Tím bych chtěl říct, aby všichni, kdo si tento rozhovor přečtou, skutečně dodržovali ta pravidla. S tou nemocí se sice zdravý člověk dokáže vypořádat, ale musíme být ohleduplní a myslet nejen na sebe, ale na celé své okolí. Pokud se tím budeme všichni řídit, tak zase za chvilku budeme moct chodit ven, cestovat do zahraničí, sportovat a tak dále.

Jste jedním ze sportovců, kteří umí i lenošit, nebo alespoň bez minimálního pohybu třeba na zahradě nevydržíte?
Hlavně se úplně změnil můj klasický režim. Člověk je přes sezonu zvyklý, že ráno vstane, jde na trénink, po něm se pořádně nají a pak si dělá nějaké věci doma. To se teď změnilo. Na ledě jsem nebyl dva týdny a dost mi to chybí, ale prostě je teď taková situace. Naordinoval jsem si tak dvoutýdenní odpočinek, který mi ale za pár dní zase skončí a začnu na sobě nějakým způsobem pracovat. Stejně jako každý, kdo má rodinu jinde, než působí, tak jsem si co nejrychleji sbalil pár věcí a jel domů, protože myslím, že v rodinném kruhu se tyto složité životní situace zvládají lépe. Hlavně to chce klid a odpočinek.

Byť za nečekaných okolností, tak přece jen stihl oslavit postup budějovický Motor, kde jste působil dlouhých sedm let. Sledoval jste dění v klubu i po odchodu?
Rozhodně, sledoval jsem celou sezonu. Motor hrál výborný hokej, byl jsem se na kluky podívat ve Frýdku-Místku a na Vsetíně. Ve Frýdku jsem se potkal se všemi bývalými spoluhráči, mluvil jsem i s panem Prospalem a bylo to hrozně příjemné. Stále jsem ve spojení s Honzou Strmeněm nebo s trenérem gólmanů Standou Hrubcem, takže jsem byl v obraze. Jsem strašně rád, že kluci zvládli sezonu takovým způsobem a postoupili do extraligy. Jen je trochu lituji, že si nemohli užít sezonu s tím závěrečným vítězstvím na ledě po posledním zápase. Určitě sami cítili a já jim také věřil, že by postup zvládli i přes play off a pro sebe i fanoušky si to zasloužili jinak. Byla by to speciální třešnička na dortu, která by se divákům i hráčům vryla pod kůži.

Těšíte se i osobně do Českých Budějovic jako soupeř?
(smích) Abych řekl pravdu, ještě mě to ani nenapadlo, ale bude to pro mě strašně speciální. Působil jsem tam sedm let, během kterých jsem si v Budějovicích udělal spoustu kamarádů. Těším se, ale na druhou stranu je mi jasné, že se hlavně v Budvar aréně bude hrát proti domácím hrozně těžce, protože fanoušci jsou tam skvělí. Ale každopádně je paráda, že se Motor probojoval zpátky. Věřím, že si v extralize najde pár rivalů a jejich vzájemné zápasy budou super. Jen to zatraktivní celou extraligu.

Nadále máte na jih Čech vazby i díky spolupráci se Strength Training Academy Dominika Kodrase...
Přesně tak, naše spolupráce už trvá tři, čtyři roky a nemohu si ji vynachválit. Nesmírně si toho vážím, protože mě jejich tréninky nejen silově posunuly, ale také jsem v Dominikovi Kodrasovi a celém jeho trenérském štábu získal skvělé kamarády. Najednou hlavně na ledě více věřím svému tělu, protože mu dávám přesně to, co mi kluci radí. Vím, že si pohybově mohu dovolit daleko více věcí, zkrátka se mohu spolehnout, že třeba sval nepovolí. I když už to mám po přesunu z budějovického Motoru do Třince přes celou republiku, tak jsme v neustálém kontaktu. Voláme si minimálně dvakrát týdně a probíráme, jak se cítím. Dominik se za mnou byl podívat i v Třinci. Se svou partou mají skvěle nastavený a vymyšlený celý chod firmy, využívají ke vzájemné komunikaci i aplikaci, kde mi mohou sdílet nějaké individuální tréninky nebo poradit, když to zrovna potřebuji. Do toho jsou v kontaktu také s mým klubovým kondičním trenérem v Třinci. Není náhoda, že se klukům klienti jen hrnou, vždyť už spolupracují i třeba s Milanem Gulašem. Jsem rád, že jsem byl jedním z prvních, kdo u Dominika začínal. Doufám, že bude naše spolupráce pokračovat ještě hodně dlouho.

Diskuse k článku - 3 příspěvky
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Nechci vyvolávat poplach, všechno může být jinak.

    Vloženo 22.3.2020 15:07:55

  • Budvar12 

    Reagovat

     

    ZdravÝ člověk::::opravte si pravopis, jinak dobrý rozhovor.

    Vloženo 20.3.2020 19:45:42

    • Pubal 

      Reagovat

       

      Děkuji za upozornění - opraveno.

      Vloženo 20.3.2020 20:05:48

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace