V norských fjordech si chtěl odpočinout při rybaření, ale životní zápas kamaráda ho vyprovokoval, aby vzal mobil a přispěchal s osobní gratulací. „Volal jsem mu hned po zápase. Co jsem mu říkal? No, že dobrá práce,“ usmívá se hokejový světoběžník, který se přes Finsko, KHL a Slovinsko vrátil loni domů na jih Čech.

V Táboře dodatečně posílil nováčka Maxa ligy. „V národním týmu Slovinska je polovina lidí z Olimpije. Čekal jsem, že jim úplně v klidu dáme bůra. Nevyšlo to,“ divil se v roli diváka odchovanec Českých Budějovic. „Alespoň, že si naši spravili chuť se Švédy,“ kvitoval, když už mířil s úlovky z Norska domů. Jaké to je, mít za zády Čecha se slovinským pasem, poznal při zápasech během ročního angažmá ve slovinské Lublani. Horákovy kvality tudíž může potvrdit: „Chytal výborně,“ chválí bývalý reprezentant rodáka z Mostu, který se českou extraligou mihl pouze jako náhradník. Červený je v kontaktu i s Robertem  Saboličem, forvardem, kterého si možná čeští fanoušci pamatují z působení ve Spartě. „Je podobný ročník, psali jsme si.“

Po dvou týdnech rybaření Rudolf Červený sleduje zbytek šampionátu z domova. Pochvaluje si, jak si na vodě vyčistil hlavu. Zájezd do Norska, oblíbené destinace českých rybářů, přitom dlouho odkládal. „Byl jsem tam poprvé. Táta s bráchou tam jezdí často. Říkal jsem jim, že až nebudu hrát hokej, tak tam pojedu s nimi. Tak jsem vyjel,“ naznačuje Rudolf Červený, že se hráčská kariéra po výpomoci Táboru nachýlila ke konci, a tak se mohl oddávat dobrodružství na vlnách. „Byli jsme tam skoro dva týdny. Super,“ libuje si a dodá, že nejvíc ho potěšil na prutu velký halibut – platýs. „Měl sto čtyři centimetry. Ale chytali jsme i tresky, kelery, taky kolem metru. Krásný ryby!“ rozplývá se nad úlovky, které z části končí v mrazáku a na talíři.

Už před rokem po návratu ze Slovinska vynechal letní přípravu a do zápasů skočil v rozjetém ročníku rovnýma nohama. „Neměl jsem za sebou ani jeden trénink, posilovnu, nic. Nepočítal jsem s tím, že budu hrát, takže nebyl důvod,“ usmívá se 36letý centr či křídlo. „Už jsem byl rozhodnutý, že hrát nebudu, ale pak mě kluci zlomili. Mertlík (útočník Tábora Tomáš Mertl, pozn.) bydlí kousek ode mne, vždycky se zastavil a říkal, ať jdu hrát. Tak jsem si to ještě rozmyslel a naskočil. Teď je to víceméně stejné,“ nestresuje se Červený ligovým startem, natož sháněním nového angažmá.