Josef Miler, kapitán týmu: „Čekeli jsme na to dlouho, já konkrétně čtrnáct let. Poslední krok byl samozřejmě těžký. Do Milevska jsme jeli možná už trochu slavit, tak nás ve třetím zápase zase vrátili nohama na zem, chtěli víc. Naštěstíá jsme to dnes urvali, bylo to důležité, protože zítra by to byl úplně jiný zápas. Už se nám tam nechtělo, to říkám na rovinu. Obrovský dík patří samozřejmě Hanzimu, a hlavně Fandovi Daškovi v brance – byl to jeho zápas. Zkušenosti ať Kamila Ťoupala, Davida Nedorosta nebo Martina Hanzala udělaly hrozně moc, jsou to rozdíloví hráči a umí takové zápasy hrát. Loni jsme takové zkušenosti neměli, letos to vyšlo. Všichni jsme se chytli. Jednou dala gól naše lajna jako první, jindy druhá, třetí… Všichni jsme si pomohli a doplňovali se, protože ono je to náročné, sehrát čtyři zápasy za týden, chodíme do práce. Super, mám radost!“

Robin Rákosník, obránce, syn bývalého beka a trenéra Hluboké, nastupoval ve dvojici s bratrem Romanem: „Sezona pro nás byla skvělá. Musím říct, že jsme tentokrát hráli celý ročník naplno, snažili jsme se hodně. S Milevskem to bylo hodně těžké. První dva zápasy jsme urvali, v Milevsku se to pak trochu otočilo, ale jsme moc rádi, že jsme to doma u Pouzara ubojovali. Dokázali jsme to jako tým a táta je z toho určitě taky nadšený, chodí se dívat na každý náš zápas.“

Karel Vácha ml., útočník, člen sportovního klanu Váchů, syn bývalého kanonýra Dynama: „Na Hluboké, i když nemáme tak kvalitní zimák, se scházíme s kluky před sezonou, trénujeme po večerech i v pozdních hodinách a myslím, že už i loňská sezona se nám vcelku povedla. Letos přišel Martin Hanzal, David Nedorost a později ještě Kamil Ťoupal, což pro nás byla vzpruha i motivace, abychom se jim vyrovnali. A když už jsme je tu měli, snažili jsme se udělat i nějaký úspěch. Probíralo se, jak za nás hrají a dávají góly, ale v sezoně byl náš tým hodně vyrovnaný a prosazovalo se hodně hráčů. Ale musím říct, že dnešní zápas, to finále, byl Martin Hanzal hrozně vidět, a byl to asi ten moment, kdy jsme využili, že u nás byl. V těžké a důležité situaci se dokázal prosadit, a tím pádem rozhodnout a pomoci týmu k vítězství. I když je to krajská soutěž, každý chce vyhrát, a je pro nás potěšením, že si s takovým hokejistou můžeme zahrát. Já to bral jako poctu.“

David Nedorost, obhájce titulu, posila, třetí nejproduktivnější hráč základní části: „Bylo to určitě náročnější než v Samsonu, a vítězství je o to cennější, že jsme nebyli favoritem. Jsem rád za všechny kluky, protože Hluboká vyhrála po spoustě let. Super! Dneska jsem měl samostatný nájezd, puk se mi při kličce do forhendu zasekl, škoda… Věděli jsme, že uspějeme, když na ně budeme hrát jako v prvních dvou zápasech, nedáme jim prostor. Od druhé třetiny jsme byli lepší, od vyrovnávací branky jsme měli zápas pod kontrolou a bylo otázkou času, než jim tam napadají další góly.“

Jan Formánek, obránce, první titul v kariéře: „Výborné dojmy, super, sezona se povedla. Byla dlouhá a těžká, naštěstí se nám vyhnula zranění. Měli jsme široký kádr, možná byl na některých místech i přetlak a chvilku si to sedalo. Pořád jsme mohli chodit do zápasů v plném počtu, zatímco soupeři na to, dá se říct, doplatili. Vimperk nás dost potrápil, byl to kousavý soupeř a neříká se nadarmo, že jsou to kluci ze Šumavy… Šli do toho po hlavě. Veselí bylo v play off asi nejlehčí soupeř, letos jim chyběla šťáva. Milevsko ve finále bylo hrozně kvalitní soupeř! Klobouk dolů před ním, jaké výkony celou sezonu předvádělo. Má tam kluky z univerzitní ligy a je na nich znát, že trénují víc, hrají bruslivý hokej. Ale my už loni vybojovali docela dobré umístění, letos jsme doplnili kádr a jako tým jsme asi chtěli trochu víc. Fanda (Dašek) výborně zachytal, dokazuje výkonnost dlouho, Hanzi trefil parádní góly, takže se nám to všechno sešlo, vyhráli jsme a jsme šťastní!“

Martin Hanzal, vyhlášený Hokejistou sezony v krajské lize, nejvýraznější osobnost soutěže: „Letos to bylo s Hlubokou o dost těžší než se Samsonem. Všichni před finále favorizovali Milevsko, které celý rok neprohrálo. O to je sladší, že jsme je dokázali třikrát porazit, a mám z toho radost jako ty dva roky předtím. Na ceny kašlu, prostě jsem chtěl vyhrát… Jsem rád i za kluky – slyšíte, jakou mají radost! Zasloužili si to, protože celý rok poctivě makali. A teď přijde ta příjemná část: společně to pořádně oslavíme.“

Kamil Ťoupal, veterán soutěže, posila do obrany: „S Hanzim a Davidem teď máme: Vítej, zlatý hattricku! Měl jsem chuť hrát, ale v mých letech se mi nechtělo nikam dojíždět, takže když se ozvala Hluboká, říkal jsem, že je to pro mne jediný klub, kam bych šel. Když nepočítam Davida Nedorosta, byl jsem rapidně starší než další hráči. Na soupisce Milevska byl nejstarší Březina, ročník 1994, kterého dělí ode mne 21 let, což je jiná generace. V těchto zápasech člověk získá zkušenosti časem – i u nás byli někteří kluci hodně nervózní, protože takové rozhodující zápasy nikdy nehráli. Když se vrátím k sezoně, v mých letech si užívám, že jsem zdravý, mám do hokeje chuť a raduju se i z tréninků. Zrovna jsme se bavili s Karlem Váchů, že jsme spolu na Hluboké vyhráli v béčku okresního přeborníka, teď krajského přeborníka, tak co bude přiště… Tohle je taková třešnička, ale už z toho zase tolik neblázním. Jak teď někteří říkali, že je čtyři dny neuvidí doma, to není pro mne. Já si užiju jen ten dnešní večer a bude to v pohodě. „