Hokej: Michálek překonal zranění a chválí tým. Ví, že puk někdy pohltí hlubocká tma
HLUBOKÁ NAD VLTAVOU – Stalo se, že proti němu jeli tři hráči Krumlova. Ale nepřekonali ho… Dušan Michálek si zasloužil po výhře nad Krumlovem v minulém kole krajské ligy 8:4 pochvalu, připsal si řadu dobrých zákroků a ukázal, že forma Rytířů stoupá od brankoviště po útok. Výsledek pak překonal Michálkova očekávání: „Jsme spokojení, šťastní a budeme doufat, že nám to tak půjde dál!“ povídal gólman, jenž opouštěl led s pocitem, že má splněno: „Dobrý zápas. Zadařilo se mi,“ potvrdil s úsměvem.
Brankářské šiky pod zámkem přes léto a podzim prořídly. Hromadné testování a hledání jedničky po Daškově zranění se těžko někdy bude opakovat. Tandem Michálek, Ovsjannikov má důvěru trenérů a za loňskými manévry se ohlíží s nadhledem. „Bylo nás tu kvantum, situace tu chvilku byla mezi náma docela i napjatá,“ přiznává bez obalu Dušan Michálek. Vyřazovací boje a čas ukázaly, kdo to myslí v boji o místo vážně. „Někdo přestal mít chuť, někdo odešel do jiného týmu.“
Kdo to nevzdal a setrval, byl právě bývalý Daškův náhradník. Nerezignoval, ani když v play off inkasoval, navíc před svými diváky, hodně laciný gól od hradeckých Střelců, na který si doteď pamatuje. Hned po něm odjel na střídačku, nedokončil ani čtvrtfinále. „To už jsem byl zraněný, natrhl jsem si tříslo, takže jakmile jsem dostal čtvrtý gól, mazal jsem do špitálu,“ dokresluje situaci Michálek.
Od té chvíle držel gólmanský prapor výš nováček týmu David Ovsjannikov a zdálo se, že Hluboká našla pro další sezony konečně jedničku. Jenže přišla příprava, start dalšího ročníku krajské ligy a Michálek s mladším kolegou srovnal krok. Z podzámčí nyní opět zní, že tým se může opřít o vyrovnanou dvojici. „V mém věku, je mi osmatřicet, se člověk uzdravuje pomalu. Regenerace už je těžší, ale dá se to zvládnout. Je třeba tomu něco obětovat,“ naznačuje Michálek, že návrat do branky nebyl zadarmo. Aktuálně sklízí ovoce za trpělivost. „Situace určitě není jednoduchá od začátku sezony. Scházela se nějaká parta, ale nebylo to nic extra, tak jsme rádi, že teď jedeme. Trénujeme, makáme a je nás docela dost. Pohledem z brány super, jsem spokojenej,“ chválí tým Dušan Michálek.
Charakter a odhodlání bude potřebovat kompletní kádr, a to zejména poté, co se HC Knights ocitne v příští sezoně bez domova. Rytíře čeká v blízké budoucnosti těžká zkouška odolnosti a věrnosti k hlubockým barvám. „Bude to o srdci, kdo dokáže ten bágl tahat celou sezonu, dojíždět a fungovat,“ zamýšlí se brankář. Být v azylu do konce listopadu? Dobrá, pod zámkem si za léta zvykli, ale vynechat celou domácí sezonu? „Je tady spousta kluků, kteří jsou mladší a tohle nezažili,“ chápe rutinér obavy.
Světlem na konci tunelu bude pro hokejisty splněný sen, moderní zázemí v nové hale. Rádi oželí nástrahy otevřeného kluziště a začnou se těšit. I Michálek vzpomíná, jak si jako gólman na Hluboké musel zvykat, než venku získal při chytání rutinu. „Zpočátku jsem nadával,“ přikyvuje. „Přechod světel, ta tma od mantinelu, když to přechází do plexiskla a už je noc nebo večer… Puk se tam prostě ztrácí, není vidět,“ líčí s pusou od ucha k uchu. Slibuje, že až se přiblíží play off, půjdou legrácky stranou a obhájci stříbra nasadí bojovný výraz: „Budeme chtít někoho potrápit a první kolo určitě uhrát,“ ujišťuje muž s maskou.

Diskuse k článku