Cestu k dalším bodům Vochozkovi a spol. zastavil v minulém kole Vimperk. Brankář Marek Dvořák si schoval klíčové zákroky do prodloužení. Znalost hlubockých střelců ze vzájemných bitev i společného působení v univerzitním týmu VŠTE podle Vochozky zápas nerozhodla. „Ale víme všichni, že Mára je skvělej brankář, a určitě to byl velký faktor, protože zachytal ten zápas dobře,“ připustil s respektem hlubocký hokejista. A tradiční polemiku, pro koho byla znalost soupeře větší výhodou, rozsekla místo slov koncovka duelu, v níž vimperský gólman vychytal tváří v tvář jak Vochozku, tak i Tejka.

Po působení v Milevsku, s nímž bojoval o postupový sen, ale sám druhou ligu oželel a kývl na roční spolupráci Krumlovu, zamířil technický forvard tentokrát na Hlubokou, kde doplnil řady domácích odchovanců. Fanoušci se dočkali, konečně mají klid – centr obléká ten správný dres. „V létě jsme se na Hlubokou stěhovali,“ zmíní Vochozka důležitou okolnost. Dozrál čas vrátit se tam, kde hokejová pouť se zámořskou odbočkou začala. „Předtím jsme bydleli celou dobu v Budějcích,“ podotýká 27letý útočník, jenž nešel do neznáma. Mezi Rytíře okamžitě zapadl. „Je to super, jsem spokojený. Hraju tu s kluky, se kterými jsem vlastně odmalička vyrůstal, byli jsme spolu na základce. Ale samozřejmě je to náročný, protože nemáme zimák, trénujeme jednou týdně v blbý časy. Ale je to prostě taková přechodná sezona,“ bere Tomáš Vochozka budějovický azyl jako test odolnosti.

Paradoxně se přesunul do hlubockého podzámčí v době, kdy se klub rozloučil s Kuki arénou a zakotvil v Budějovicích, takže Vochozka je s hokejovou bagáží zase na cestách. Nic nového, tentokrát to má ale na stadion blíž než dřív. S váhavým a rozpačitým vstupem do sezony se tak trochu svezla i největší letní posila, která čeká, že forma ještě poroste. „Nevím, asi je to tím, že zatím nejsme na předních příčkách, a když se konečně zvedáme, prohrajeme teď s Vimperkem… Je to taky těmi tréninky, ale jak jsem říkal, je to přechodná sezona a budeme to mít už jen jednodušší,“ těší se hráč, až napřesrok otevře s Rytíři moderní stadion na břehu Vltavy.

Nová aréna už je téma i v Českém Krumlově. Po vyřazení „své“ Hluboké v posledním čtvrtfinále play off Tomáš Vochozka v dresu Slavoje ještě napevno nevěděl, na jakém stadionu bude mít domácí kabinu on. „Hlavní důvod byl až to stěhování,“ tvrdí. Přesun na Hlubokou načasoval stejně jako kamarád a spoluhráč Miroslav Tejko. „V Krumlově se měnilo vedení. Míra tam trénoval mládež a už se nedomluvil na pokračování,“ vysvětluje.

Hokejová dvojčata si pořád rozumí

Miroslav Tejko v závěru minulé sezony posílil realizační tým na střídačce hokejistů VŠTE Black Dogs Budweis. Vochozka u nich působil šest sezon, ještě předloni se Černí Psi mohli na jeho body a přehled na ledě spolehnout. „Občas na ně zajdu. Ale málokdy. Teď jsem se byl podívat na derby,“ nenechal si centr ujít Bitvu o Budějce mezi VŠTE a JČU. Samozřejmě zůstáváme v kontaktu, hlavně s trenérem Davidem Oulíkem, a fandím jim dál. Řídí to dobře, výsledky přijdou,“ nepochybuje bývalý mládežnický reprezentant, loni nejproduktivnější hráč krajské ligy.

Po pauze opět přivítal na ledě po svém boku Matouše Masopusta, jenž pro změnu uzavřel milevskou kapitolu a s požehnáním Black Dogs chodí pomoci Rytířům na střídavé starty. Sehraná hokejová dvojčata jsou tak na některé bitvy znovu pohromadě. „Maso je výborný hokejista. Je rozdíl, když sem přijde a když tady není. Já s ním hraju rád, hrajeme spolu dobře, a když je tady s námi, hrajeme jako Hluboká líp. Ale Black Dogs hráče občas pouští, občas nepouští, takže tu s námi nemůže být pokaždé,“ popisuje realitu Vochozka. Při poznámce, že i vyhlášenému kanonýrovi Masopustovi po návratu do univerzitního týmu očividně chybí jeho dvorní nahrávač, který šikovně posílá puky do střeleckých pozic, Tomáš Vochozka jen skromně pokrčí rameny: „Já už bych to asi ani neubruslil!“ rozesměje se.